Povinný nástup do školky ve čtyřech letech má pomoci znevýhodněným dětem. Jenže to tak nemusí být, upozorňuje odbornictvo
Ministerstvo školství chce, aby místo jednoho roku chodily děti do školky povinně roky dva. Mělo by je to více připravit na vstup do školy. Pomoci by tento krok měl především znevýhodněným dětem. Jenže jak upozorňují odborníci a odbornice, znevýhodněné děti stejně nezačnou chodit do školek jen proto, že jim přibude další povinnost. Jejich rodiče je často do školek nedávají z různých důvodů, například nezvládají pravidelnou ranní docházku nebo jim chybí peníze.
Už od roku 2017 chodí děti v Česku povinně do školky, když jsou v předškolním ročníku, tedy v jejich zhruba pěti letech. Nyní se ministerstvo školství chystá rozšířit povinnou docházku od čtyř let. Zdůvodňuje to tím, že každé dítě potřebuje šanci a čím dřív dostane podporu, tím větší šanci na úspěch má. Opatření má tedy cílit hlavně na sociálně znevýhodněné děti, které často nemají stabilní rodinné zázemí a tudíž i stejné startovací podmínky jako jiné děti. Právě jim školka přináší různé přínosy.
Problém je, že tyto výhody se projeví pouze pokud děti ze sociálně slabších rodin do školky skutečně pravidelně dochází. Jenže podle zkušeností odborníků a odbornic sice rodiče děti do školky zapíší, ty do ní pak ale chodí jen jednou za čas. A nikdo je aktivně nevyhledává, stát nemá nástroj, jak tyto děti zachytit. Některé rodiny se během jednoho roku třeba i několikrát přestěhují. Děti ze sociálně slabších rodin do školky nedochází z různých důvodů.
Docházka do školky pro ně může být finančně náročná - nejde jen o peníze za vzdělávání, ty dnes nemusí platit děti v povinném předškolním ročníku ani rodiny, které jsou v hmotné nouzi. Počítají se do toho i náklady za stravování, které se v průměru pohybují okolo tisíce korun za měsíc. Dále se konají různé výlety, karnevaly, divadla... a děti z chudších rodin pak radši do školky nepřijdou, protože si ti nemohou dovolit. Děti navíc mají do školky pořád něco nosit, mít boty na přezutí, náhradní oblečení.
Někteří rodiče toto nezvládají zajistit a pak se v kontaktu s běžnou školkou cítí nepříjemně. „Zejména romské mámy velmi lpí na tom, aby byly považovány za dobré matky. Pokud někdo zpochybní, že se dostatečně starají o své děti, tak se stáhnou a přestávají komunikovat,“ popisuje Roman Varga z neziskové společnosti Cheiron T, o.p.s v Táboře. Rodiče tak někdy přestávají po nějaké době posílat děti do školky i kvůli studu, protože nechtějí být pokládáni za nedostatečné rodiče.
Co dalšího rodinám komplikuje docházku do školky, proč se odbornictvo domnívá, že přidání dalšího povinného ročníku školky nemusí znevýhodněným dětem pomoct a co jim naopak pomůže si přečtěte na Heroine.cz.
