
Osobnost Simony Monyové byla léta zúžena na to, že jde o spisovatelku, kterou zavraždil její manžel. Série Monyová, která nyní běží na videoplatformě Oneplay, ji ale ukazuje komplexněji. Dává prostor její síle, vtipu, mateřské lásce i byznysovému talentu. Zfilmování má navíc nečekaný dopad i na její rodinu - synové Monyové mluví o natáčení a diskuzích kolem něj jako o terapeutickém procesu. Doma totiž o tom, co se stalo, do té doby příliš nemluvili.
Když dramaturgyně Marta Fenclová poprvé potkala rodinu spisovatelky Simony Monyové, bála se, že se zfilmováním jejího příběhu nebude souhlasit. Fenclová o něm v té době už přemýšlela dlouho, chtěla Monyovou ukázat jinak, než ji dosud vyobrazovala média. Nejen jako úspěšnou komerční spisovatelku, kterou po hádce zabil manžel, ale také jako vtipnou, silnou ženu, milující mámu, pařmenku a dračici. Za jejími syny a rodiči se tehdy vydala do Brna, aby jim o svém nápadu řekla více osobně.
„Potkali jsme rodinu, která byla z našeho pohledu jiná, než je dneska. Přišli nám hodně uzavření,“ popisuje Marta první setkání. Podle jejích slov bylo znát, že je celá rodina pod velkým psychickým tlakem. „Bylo vidět, že tam je velké nezpracované trauma. Netušila jsem, jestli o tom s námi vůbec budou chtít mluvit.“
„Byli tam Michal s Dominikem – synové. Šimon, nejmladší syn, a maminka Jitka. A švagrová Dana, ta byla v té době nejkomunikativnější,“ vzpomíná Marta v textu pro časopis Heroine. Nakonec se jim ale podařilo najít společnou řeč. „Řekli jsme jim, že zvažujeme natočit o Simoně sérii, ale že zatím samozřejmě neznáme celý příběh ani nevíme, jestli by rodina byla ochotná do toho jít.“ Rodina nechtěla senzaci. „Probrali to, rozhodli se nám důvěřovat a taky prý byl Simony velký sen mít jednou svůj celovečerní film. Nakonec řekli ano,“ vysvětluje Marta Fenclová.
Náčrt každého dílu pak rodině četli, po natáčení jim jednotlivé díly promítali. Mezi autory a pozůstalými postupně vznikla důvěra a podle Fenclové měl proces i nejeden pozitivní dopad. „Do té doby se o tom v rodině nemluvilo. Bylo to uzavřené, ale nezpracované. To, že o těch událostech mluvili, pro ně byl terapeutický proces. Jako když se na terapii vymluvíš z toho, co tě trápí,“ uvažuje. Zároveň se ale stále objevují obavy, jaké takové otevření může mít následky. „Pořád někde vzadu v hlavě myslím na to, aby je to třeba ještě nějak nedohnalo. Aby to neotevřelo něco, co nikdo nechce, hlavně u nejmladšího syna Šimona. Když se to stalo, byl malé dítě. A ty poslední dva díly jsou hodně explicitní. Pořád jsem extrémně opatrná, ale zatím to vypadá jako ozdravný proces,“ hodnotí dramaturgyně.
Jak na Monyovou vzpomínají její synové? Jak dnes přemýšlí o jejím vztahu s druhým manželem, otcem nejmladšího syna? A co o sobě při natáčení zjistila představitelka Monyové Tereza Ramba? Velký text o vzniku seriálu najdete na webu Heroine.cz.