Z rybářské vesnice je líheň svalnatých milionářů. Navštívili jsme ráj mužů, kteří ostatním radí, jak na ženy
Marbella byla kdysi malou rybářskou a farmářskou vesnicí na jižním pobřeží Španělska. Dnes patří k nejdražším a nejluxusnějším místům pro život v Evropě. Také proto se do ní v posledních letech sjíždějí manfluenceři, kteří v honosných vilách s výhledem na moře posilují a za vysoké poplatky vtloukají jiným mužům do hlav fráze o síle, úspěchu a návratu k „tradici“.
Velké bazény, pózování v mořských vlnách, drahé online produkty a kluby, kde si za tučný poplatek můžete koupit iluzi sounáležitosti. Do tohoto světa, ve kterém se neustále mluví o bratrství, maskulinitě a tradičních rolích, se vypravila Kristina Böhmer. Celou její reportáž si můžete přečíst na webu Heroine.cz.
Tito manfluenceři se poučili z pádu Andrewa Tatea a mírní svou rétoriku. Nejsou tak agresivní, snaží se působit mírně, klidně a na misogynii jdou od lesa: namísto podřízení nebo méněcennosti žen mluví o ochraně, přirozených rozdílech nebo odlišných vlohách. Například Jesse Meester, s nímž Kristina Böhmer vedla interview, mluví o upřímnosti a sounáležitosti s ženou, bez které ani maskulinní muž nedokáže využít svůj potenciál. Také v jeho pojetí je ale muž jednoznačně tím, kdo rozhoduje, a dokonce má právo mít děti s více ženami, aby rozšířil své „impérium“.
A nejde jen o ideologii. Manfluenceři pracují s představou rychlého úspěchu a pohádkových výdělků, ale těch zdaleka nedosáhne každý. „Sociální psycholožka Zuzana Očenášová upozorňuje, že viditelní jsou jen ti, kterým se podařilo uspět, zatímco tisíce neúspěšných ne. Do určité míry to funguje jako tzv. letadlo, kde si followeři neuvědomují, že platbou za kurzy přispívají ke zbohatnutí těch na vrcholu.“ A pokud se jim nedaří, beztak je to jejich chyba: „Manfluenceři šíří představu, že kdo se nestane svalnatým milionářem ani po koupi online kurzu nebo členství v exkluzivním klubu, ten si za to může sám.“
Autorka také upozorňuje na skutečnost, že zdánlivá uhlazenost Tateových následovníků neznamená, že jsou méně nebezpeční. Ve svých představách o rozdělení rolí a mužské nadřazenosti se od něj totiž příliš neliší. „Ne všichni to říkají přímo, přičemž právě ve skrytých odkazech spočívá jejich nebezpečnost. Tím, že se prezentují jako umírnění lidé, ale zároveň v podcastech mluví o Tateovi nebo si ho přímo pozvou jako hosta, Tateovy radikální ideje normalizují a přetvářejí na přijatelný životný styl.“ Jak se mladí muži k maninfluencerům dostávají? Existuje opravdu spojení s krajní pravicí? Více v reportáži na webu Heroine.cz.
