Místo střední na úřadu práce nebo v úplně jiném oboru . Co dnes dělají děti, pro které na školách nebyla místa

„Dcera chtěla jít kvůli jazykům na střední školu zaměřenou na cestovní ruch. Na přijímačky se poctivě připravovala půl roku a za mimoškolní přípravu jsme dali kolem dvaceti tisíc. Přijetí jí uniklo o dva body,“ říká pro Heroine.cz Petra Škraňková. Následně hledali, kde zbyla místa na jiných školách, ale moc jich kvůli velkému množství dětí v Praze a malému početu míst na středních nebylo. Plné byly i učňovské obory, které původně kvůli dobrým výsledkům na základní škole nezvažovali.

 „Nastavený systém přijímacích zkoušek rozhodně není vstřícný k mladým lidem,“ říká Petra Škraňková. „Museli vyvinout dlouhodobě obrovské úsilí, aby se na přijímačky připravili, a v případě neúspěchu nastupuje stejně velké zklamání a demotivace. Myslím, že bude přibývat dětí, které ve finále skončí jen se základním vzděláním.“ Jim se tento scénář nakonec vyhnul, Petry dcera se v dalším termínu dostala na střední školu s jiným zaměřením na druhé straně Prahy. Cestou denně stráví i dvě hodiny.

Dnes sedmnáctiletý syn Martiny Azabi toto štěstí v neštěstí neměl, přestože základní školu absolvoval s vyznamenáním a pravidelně reprezentoval školu na chemických olympiádách. „Hlásil se na střední chemickou. Gymnázium jsme vyloučili, protože Amir se chtěl specializovat na obor, který mu je blízký. Na přijímačky se chystal půl roku a test z češtiny sice neměl perfektní, ale z matematiky získal plný počet bodů. Přesto to nestačilo. Kdyby se se stejným počtem bodů hlásil dva roky dozadu, dostal by se bez problémů.“ Ve druhém kole se syn hlásil už jen na učňovské obory, ani jeden ale nevyšel, a tak v 15 letech skončil na úřadu práce. Jak ho to ovlivnilo? Demotivuje neúspěch žáky zkusit přijímačky o rok později? A je lepší podle odborníků počkat na vysněnou školu, nebo nastoupit na nějakou za jakoukoli cenu? Více na Heroine.cz.