Jak budou žít, koho budou milovat, jakou práci vezmou. Jak krize bydlení mění život generace Z
Z bydlení se pro mladou generaci stal významný životní stresor. Jeho nedostupnost, vysoké nájmy i krátkodobé smlouvy ovlivňují jejich životy mnohem víc, než jak to znají generace předchozí. Proč se teď z domova stává namísto jistoty a bezpečí zdroj úzkosti, popisuje pro Heroine Táňa Zabloudilová.
Pokud dnešní dvacátníci a dvacátnice nezdědí byt po příbuzných, čeká je po odstěhování od rodičů martyrium. Při hledání nájmu budou ve velkých městech stát ve frontách někdy i s desítkami dalších uchazečů.
Majitelé bytů po nich budou chtít „sívíčko“, jako by je žádali o práci, za nájem budou vydávat velmi vysoké částky, několik plateb předem a velkou kauci, budou se muset zbavit případných domácích mazlíčků, slíbit, že si nebudou zvát návštěvy… A nájemní smlouvu dostanou maximálně na rok. Pokud vůbec.
Přečtěte si texty, které jdou do hloubky
Heroine se dlouhodobě věnuje tématům, která společnost často přehlíží. Jdeme do hloubky, nebojíme se složitých otázek, otevíráme důležité debaty a dáváme prostor silným osobním příběhům.
👉🏻 Díky předplatnému můžeme tuto práci dělat poctivě a dlouhodobě. Neplatíte jen za obsah, ale podporujete samotnou redakční práci.
⚠️ Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Buďte u textů, které mají smysl.
🔗 Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně.
Jistě, nemusí všichni do Prahy nebo do Brna. Mohou se odstěhovat někam do odlehlejšího regionu, kde je nájem tak draho nevyjde. Jenže ve všech větších českých městech jsou dnes nájmy vysoké a mimo ně je zase problém sehnat dobrou práci. Možná proto se u nás odchází od rodičů v průměru až v sedmadvaceti letech.
Bydlení bude pro část generace Z, která ho nezdědila, možná navždycky tím, čemu budou muset uzpůsobovat kariéru – aby jim po zaplacení nájmu vůbec zbylo i na život.
Dnešní mladí si budou muset zvykat na spolubydlení, a to často i s cizími lidmi. I garsonka dnes stojí několik milionů a nájemné vám odčerpá klidně půl výplaty z peněženky. Nájmy v Česku za posledních deset let vzrostly o sto třicet pět procent. V Praze lidé na nájem vydávají podle analytického týmu Rady Evropské unie průměrně asi 54 procent ze své výplaty.
A to všechno v době, kdy vám sice kamarádky v kavárně potvrdí, že shánět si bydlení je teď jedna z nejhorších životních zkušeností, ale na sociálních sítích se naopak kvantum lidí tváří, že byste při tom všem měli mít ještě peníze navíc – na investice do nákupu nemovitostí.
Právě investování šroubuje ceny nahoru. A tak jedni nemovitosti skupují a spekulují s nimi, a druzí přemýšlejí, kde sebrat peníze na důstojné bydlení.
Tato bizarní životní zkušenost je dnes široce sdílená – vznikají o ní i vtipy. Instagramový komik Ondřej Cabal ve videu „Jak sehnat na nájem“ radí přestrojit se za pavouka a žít ve slunném bytě na Letné s vegany, kteří vám nic neudělají.
Rodiče dnešních „zetek“ mohou mít oprávněně pocit, že ani pro ně samotné nebylo jednoduché vydělat si na vlastní byt, často si ale neuvědomují, že pro jejich děti je to dnes ne těžké, ale nereálné: tedy pokud se nevěnují extrémně výdělečné činnosti.
Jaké dříve vlastně samozřejmé nebo snadno dosažitelné životní milníky teď u gen Z komplikuje krize bydlení?
V článku se ještě dočtete:
- Jak nedostatek bydlení mění vztahy. Můžeme se ještě rozejít? A jak dlouho spolu pak budeme bydlet?
- Jak si drahým bydlením ničíme města, v nichž sami žijeme.
- Že generační transfer majetku je důležitější než dřív. Nezdědíš? Tak to máš smůlu.
- Jak se nejistota, kde budou lidé bydlet za rok, propisuje do jejich duševního zdraví.
Otazník první: Utáhnu život na vysoké škole?
Zatímco před deseti patnácti lety se ceny vysokoškolských kolejí i podnájmů pohybovaly kolem tří tisíc korun za měsíc (v pokoji pro dva), dnes je to klidně přes devět tisíc. Samostatný pokoj ve sdíleném soukromém bytě v Praze nebo Brně pak vychází na zhruba 11 tisíc korun.
