„Není to tak super jako v Přátelích.“ Mladé páry kvůi cenám bytů volí spolubydlení, nikdy žijí i v osmi lidech v malém bytě

Ceny nájmů a nemovitostí odsouvají samostatné bydlení do stále pozdějšího věku a ze spolubydlení dělají ekonomickou nutnost i pro ty, kteří už dávno dostudovali a vydělávají. Jenomže ne dost.

„Dnes musí spolubydlení volit i lidé, kteří jakoby splnili všechna společenská zadání: mají vysokoškolské tituly, pracují v korporacích nebo flexibilních odvětvích, často na vícero úvazků, a systém jim ani tak neposkytne slibovanou odměnu v podobě samostatnosti,“ píše Ema Mikušová v článku pro Heroine.cz.

A přináší příběhy několika párů (nebo bývalých párů), které se po počátečním randění rozhodly, že přišel ten vztahový milník a chtějí se sestěhovat. Ale z ekonomických důvodů do party museli přibrat ještě několik dalších osob.

Místo romantických chvilek u ranní kávy tak řeší situace, kdy ona chce po náročném dni spát, ale on potřebuje ještě pracovat – a jediné místo, kde svítit monitorem a ťukat do klávesnice, je vedle usínající partnerky. Jak tohle ovlivňuje vztahy?

Jak v článku upozorňují sociolog i terapeutka, přílišná blízkost navíc nemusí znamenat větší intimitu. Upozorňují, že pro zdravý vztah je vedle blízkosti důležitý také vlastní prostor, možnost být chvíli sami a udržet si svůj vlastní, soukromý svět.

„Abychom se mohli přibližovat, potřebujeme se vzdalovat,“ lakonicky vysvětluje slavná vztahová terapeutka Esther Perel.

V jedné místnosti se ale těžko hledá místo i na obyčejné vychladnutí po hádce. „Prostě se k sobě naštvaně otočíme zády. Ideální to není,“ popisuje Tea v článku Emy Mikušové pro Heroine.cz.

Jaké to je, muset bydlet s bývalým přítelem ještě několik měsíců po rozchodu? Jak nejistota bydlení zhoršuje atmosféru ve vztahu? A jaké je naopak zjistit, že život v komunitě je to, co člověk vlastně pořád hledal? Přečtěte si celý článek na webu Heroine.cz.