„Ne není to celulitida, nepřežírám se a nejsem líná.“ Klára má lipedém, bolestivou nemoc, kvůli které nemůže zhubnout na nohou
„Šikana ve škole, blbé narážky doma, měla jsem období, kdy jsem nejedla vůbec a bylo mi hrozně.“ Tak začíná příběh osmadvacetileté Kláry Bek, která na výzvu Heroine.cz napsala velmi osobní text o svém životě s lipedémem – chronickým a bolestivým onemocněním, kvůli němuž celý život poslouchala, že je líná, málo se snaží nebo prostě moc jí. „Každé kilo, co dám dolů (nebo co nenaberu!), je fakt extrémně vydřené,“ říká. Přitom vždy makala víc než většina lidí kolem ní. Cvičila, měnila jídelníček, vedla si pečlivé záznamy o stravě i pohybu, ale její nohy zůstávaly stejné. Protože její nemoc tukovou tkáň nevratně mění a nejde s tím téměř nic dělat. Lipedémem v různém stádiu trpí zhruba každá desátá z nás.
Ve své zpovědi pro Heroine.cz popisuje Klára Bek roky hledání diagnózy i nepříjemné střety s lékaři. Jeden z nich jí třeba řekl, že zkrátka ne každý může být hubený, a že jen zabírá místo pacientům, kteří mají „opravdové problémy“. Ji přitom trápily bolesti, otoky, a také to, že měla nohy nepoměrně větší oproti zbytku těla a tuk z nich nikdy nemizel.
Foto: Canva
„V tu chvíli jsem byla kousíček od zhroucení,“ vzpomíná. O to větší šok přišel o několik dní později ve specializovaném lymfocentru. Stačilo, aby si svlékla kalhoty. „Hned mi bylo řečeno, že je to jasný lipedém v pokročilém stadiu.“
Lipedém je chronické onemocnění tukové tkáně, které postihuje téměř výhradně ženy. Tuk se při něm ukládá nepřiměřeně, nejčastěji na nohách a někdy i na pažích, postižená místa bývají bolestivá, snadno se na nich tvoří modřiny a nemoc se často skokově zhoršuje během hormonálních změn – puberty, těhotenství, menopauzy. Nesouvisí s přejídáním ani nedostatkem pohybu a běžné diety nebo cvičení tukovou tkáň, která už má jinou, jakoby zjizvenou strukturu, nedokážou odstranit.
Přesto zůstává lipedém málo známou diagnózou, kterou mnoho žen získá až po letech zbytečného sebeobviňování.
Klára Bek otevřeně popisuje i to, co na první pohled není vidět. Bolest při obyčejném doteku, vyčerpání, desetitisíce korun investované do kompresního prádla a lymfodrenáží i neustálé stigma člověka, který je podle okolí jen „líný“ nebo „žravý“. „Nežer a zhubneš“ nebo „víc se hýbej“ podle ní slýchají ženy s lipedémem neustále, přestože právě u této diagnózy podobné rady selhávají.
Její příběh přináší svědectvím o životě s bolestivou nemocí i výpověď o tom, jaké následky může mít, když společnost i zdravotnický systém zamění chronické onemocnění za nedostatek vůle. O tom, jak velkou úlevu může přinést okamžik, kdy žena po letech poprvé uslyší, že její trápení má jméno lipedém, nemůže si za to sama, ale i o tom, co Kláře Bek pomáhá zpomalit, když už ne vyléčit progres nemoci, si přečtěte na webu Heroine.cz.
