Chtějí, abychom mrzli, není čím topit ani splachovat, říká humanitární pracovnice v Kyjevě
Pomáhala uprchlíkům a uprchlicím na Slovensku a nyní se podílí na ochraně nejzranitelnějších lidí v Ukrajině. V rozhovoru popisuje, v jaké hrůze žijí lidé tuto zimu, kde jsou již tisíce kyjevských budov bez vytápění i elektřiny a mnoho lidí má doma teploty pod bodem mrazu. K tomu připočtěme minimální dodávky elektřiny, vody a bombardování, při kterém nelze spát. Klára Tihláriková ukazuje, jak krutou daň si vybírá nezlomnost.
Už druhý rok Klára Tihláriková žije a pracuje v ukrajinském hlavním městě a od září píše píše pro Denník N seriál Zápisky z Ukrajiny. V rozhovoru líčí aktuální situaci v Kyjevě, kde je po masivních ruských útocích nespočet lidí bez tepla, o tom, jaká pomoc má nyní největší smysl a jak ji změnil život ve válce.
Jak se to dá zvládnout, když je venku minus 28 stupňů Celsia a mnoha lidem nefunguje topení?
Je to nesmírně těžké, protože i když topení funguje, hřeje jen velmi málo. Mnoho budov už není připojených na centrální teplárny, ale na mobilní kotly a ty toho moc neutáhnou. Teplo jde od horních pater, takže v panelácích o pětadvaceti, třiceti patrech, které jsou v Kyjevě běžné, se lidé zahřejí v horních patrech, ale v pátém nebo šestém patře už lehounce hřeje třeba jen kousek radiátoru.
Máme tedy doma hroznou zimu, maximálně okolo 10 stupňů. V domech, kde se netopí vůbec, je pod nulou. Například naše kolegyně, která bydlí v městské části Vyhurivščyna-Troješčyna v Desňanském rajónu, píše, že celá čtvrť je bez topení a doma mají okolo -4.
Levý břeh Dněpru v zajetí mrazu
Rozsáhlé části města na levém břehu Dněpru byly ruskými útoky v posledních dnech zasaženy nejvíce. Postiženy jsou především čtvrti v Desňanském a Darnyckém rajónu, které odebíraly teplo například z nedávno zničené teplárny, jejíž oprava podle starosty Vitalie Klička potrvá nejméně dva měsíce. V rajónech žijí stovky tisíc lidí. Blíže o situaci informuje například Kyiv Independent.
V jednom ze svých textů jste psala, že vám v koupelně zamrzl šampón.
Ano, teď všichni žijeme jako v horské chatě: všechny pokoje máme pozavírané, aby se udrželo co nejvíc tepla. Ale třeba u mě v koupelně vůbec nehřeje radiátor, takže se tam nedá vydržet a všechno zamrzá.
A co elektřina?
To je také katastrofa. Neumím posoudit, jestli je to tak v celé Ukrajině, ale v Kyjevě od velkého bombardování 9. ledna nemáme elektřinu skoro vůbec. Přestaly platit i rozvrhy přídělů proudu, takže nevíte, kdy jej na pár hodin zapnou. Obvykle jsme bez proudu třeba deset hodin, pak dvě hodiny funguje, pak zas deset hodin ne.
A nevíte, kdy to bude, takže se nedá plánovat. Začnete vařit nebo prát a všechno se zas vypne.
Dále se dočtete:
- jaký význam mají veřejné sbírky a další formy pomoci Ukrajině
- co s lidmi dělá nekonečný válečný a existenční stres
- v čem Kláře Tihlárikové její nasazení v posledních letech posílilo sebevědomí
Malá útočiště
Fungují aspoň body nezlomnosti, tedy stany a jiné prostory, kde se dá nabít telefon nebo počítač a trochu se zahřát?
Ano, ty naštěstí fungují a jsou dobře zásobené. Najdete je v různých obchodech, restauracích, dá se tam být i celý den. Navíc už není noční zákaz vycházení, takže restaurace jsou otevřené i v noci, podávají teplé nápoje a lidé se mohou najíst. Podobné body jsou téměř v každé ulici, což je pro lidi velká pomoc
