Nevědomé předsudky ovlivňují nábor, platy i povyšování zaměstnanců častěji, než si firmy připouštějí. Nizozemská autorka a trenérka leadershipu Esther Mollema přijede 25. května na konferenci Česko {bez} předsudků školit Češky a Čechy, jak se zbavit takzvaných „nevědomých předsudků“ na pracovišti. V rozhovoru popisuje, proč ženy stále nebývají vnímané jako přirozené lídryně, jak stereotypy vznikají a proč může být umělá inteligence při odhalování diskriminace překvapivě užitečná.

Dala byste mi příklad „nevědomého předsudku“ v práci?
Mají vám třeba představit nového vedoucího projektu. Člověk vejde do místnosti a vás hned napadne: „Tak tenhle nebo tahle nás má vést?“ Máte pochyby, zda je k tomu onen člověk způsobilý, i když ho vůbec neznáte. A platí to i naopak, když si řeknete: „Takhle vypadá pravý leader!“ To se stává třeba u vysokých mužů.
V jakých případech dochází k předsudkům nejčastěji?
Děje se to všude, ve společnosti i na pracovišti. V práci nejvíc v případech, kdy jde třeba o povýšení, platy, hodnocení nebo nabírání nových zaměstnanců. Když bez ohledu na kvalifikaci děláte závěry jen na základě jména nebo fotografie uchazeče. Někdy o lidech na základě prvního pohledu automaticky smýšlíme spíš pozitivně, nebo negativně…
Co dalšího se v rozhovoru s dočtete:
Patří do té druhé skupiny častěji ženy?
Bohužel ano. Nejčastěji ženy a lidé odlišné národnosti. Ženy bývají hůře placené, protože panuje představa, že peníze mají na zábavu, zatímco muž je potřebuje víc, protože živí rodinu. Když jde o hodnocení výkonu, 88 % žen na vysokých pozicích dostává feedback, že svou práci dělají skvěle, mohly by být ale trochu milejší, vstřícnější. U mužů se jejich chování komentuje jen v 12 % případů. Ženy také často nepovažujeme za lídryně. Myslíme si, že jsou příliš měkké. Často slýchají, že by měly zapracovat na své „viditelnosti“. Odvádějí kvalitní práci, nejsou ale oceněné, protože nejsou dostatečně průbojné. A když jsou, tak to taky není v pořádku.
Přidejte se k Heroine za 149 Kč měsíčně a získejte neomezený přístup.