Vaše duše volá o pomoc. Poznáte, že by to mohla být deprese?

Depresivní lidé musí být hodně smutní. Když někdo mluví o sebevraždě, určitě se o ni nepokusí. Duševní onemocnění musí být poznat na první pohled. To jsou jen některé z řady mýtů o duševním zdraví a nemoci, kterým běžně věříme. Ruku na srdce, příznaky infarktu myokardu bychom asi dali dohromady, ale dokázali bychom stejně spolehlivě vyjmenovat symptomy deprese, úzkosti nebo třeba rizikového užívání alkoholu? A co víc, byli bychom schopni vhodným způsobem zasáhnout a nabídnout smysluplnou pomoc? 

I když povědomí o tom, že i naše duševní zdraví vyžaduje pozornost, krůček po krůčku roste, pořád je před námi velký neznámý prostor, ve kterém tápeme. Čistě statisticky, z dat Světové zdravotnické organizace vyplývá, že nějakou formu duševního onemocnění někdy během života zažije zhruba každý čtvrtý dospělý a asi každé páté dítě či dospívající. Téměř jistě tak máte ve svém okolí někoho, kdo se musel vypořádat, právě se vypořádává nebo bude vypořádat s psychickými problémy. Pokud takovým člověkem nejste právě vy. Jenže jak poznat, že se „něco děje“ zrovna s vaší duší? 

Pro začátek je dobré pochopit, že neexistuje něco jako jasná hranice, která by určovala, že někdo trpí „ještě málo“ a někdo jiný „už dost“. Každý z nás má svou „hranici“ někde jinde, takže srovnávat se s ostatními není zrovna nejlepší nápad. Už jen proto, že můžete narazit na zraňující slova, jako že máte „zatnout zuby a vydržet“. Jen na okraj, toto je bohužel častá reakce, se kterou se lidé s různými psychickými problémy setkávají. O to je pro ně složitější vyhledat pomoc. Mnohdy se stydí nejen za to, že „nejsou úplně v pořádku“, ale i za to, že potřebují psychologickou a/nebo psychiatrickou péči. 

Ztrácíte radost a cítíte vyčerpání? Řešte to

Existují základní varovné signály možné přítomnosti duševních poruch, které je dobré znát. Dobrým vodítkem je sledovat, jak dalece je pro vás náročné běžné fungování a jak dlouho tento nepříznivý stav trvá. Pár dnů „nepohody“ není problém, ale pokud se cítíte špatně několik týdnů nebo dokonce měsíců, může to signalizovat psychické problémy nebo dokonce duševní onemocnění. Jednoduše řečeno, jakmile cítíte, že to, co jste dříve zvládali, najednou vyžaduje víc a víc úsilí, a zároveň ztrácíte radost z toho, co vás dříve těšilo, je na místě zbystřit. 

„Únava, ztráta energie, neschopnost vykonávat obvyklé činnosti i stav, kdy člověk jede nadoraz, jsou příznaky, které sice nejsou ještě tak závažné, ale už ukazují, že situace není zcela v pořádku. Mnoho lidí se potácí v jakýchsi mezistavech a snaží se fungovat, dokud se jejich energetická rezerva zcela nevyčerpá,“ přibližuje docent Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Právě to, že vám psychické problémy začnou narušovat výdrž v práci, schopnost se soustředit, postarat se o rodinu, by vás mělo přimět situaci řešit. 

Prvním setkáním s duševními problémy může být jakákoliv životní změna, a to včetně těch pozitivních. Příkladem je narození dítěte, které není spojené jen s radostí, ale mnohdy i pocity smutku a obav, jež mohou roztočit spirálu úzkosti či deprese. Automaticky to neznamená, že tyto pocity musí vyústit v duševní onemocnění. Jen je dobré vnímat mateřství jako „citlivé období“, kdy si naše duše zaslouží ještě více péče. Jednou z cest je nová aplikace Kogito, kterou vytvořil Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s organizací Úsměv mámy. S pomocí této aplikace se můžete lépe zorientovat v tom, co se vám děje a také získat základní dovednosti ke zvládání situace. 

Dobrá zpráva je, že pokud se vám podaří přijít s psychickými problémy „včas“, tedy ve chvíli, kdy sice už cítíte „dlouhodobou nepohodu“, ale ještě dokážete fungovat, máte celkem slušnou šanci na to, že se podaří zvrátit nepříznivý vývoj. První pomocí pro vás může být telefonní linka důvěry, osobní návštěva krizového centra nebo rozhovor s psychologem či psychoterapeutem, kde vás případně nasměrují dále. Užitečný rozcestník vytvořila organizace Nevypusť duši, další kontakty najdete také na webu Opatruj.se. Pokud hledáte zdravotní služby ve svém okolí, ať už v oborech psychologie, psychiatrie, adiktologie a podobně, může vám pomoci i Národní portál psychiatrické péče. 

Kontinuum duševního zdraví 

Duševní onemocnění obvykle nejsou na první pohled viditelná, což může být matoucí. Odhalit příznaky možných problémů nemusí být snadné už jen proto, že řadu z nich považujeme za víceméně „normální“ a nespojujeme si je s možnou nemocí. O to víc pak můžeme být v šoku, když najednou zjistíme, že někdo z našich blízkých se už roky potýká s úzkostmi, sami si po letech obtíží vyslechneme diagnózu deprese nebo někdo, „kdo na to nevypadal“, skončí svůj život sebevraždou. 

V posledních letech začíná v oblasti duševního zdraví/nemoci převládat pohled, že se člověk během svého života pohybuje na pomyslném spektru. Takzvané kontinuum duševního zdraví vychází z toho, že se stav člověka mění v závislosti na vnějších i vnitřních podmínkách. To, co člověka může nehezky zhoupnout, můžou být stresová událost, v Kontinuum tak nepracuje jen s protiklady zdraví-nemoc, ale s celým spektrem fází. Každý z nás se tak posouvá na škále od pocitu duševní pohody a zdraví přes různé změny v prožívání a chování, obtíže v běžném fungování a pocit, že se „něco děje“, až po intenzivní negativní změny a příznaky duševního onemocnění. Dobrá zpráva je, že stejně jako je možné zhoršení, může nastat i změna k lepšímu, a to i tehdy, když už onemocníte. 

„Duševní zdraví bývá bohužel tabu a lidé nejenže nevědí, na jaké služby se mohou obracet, ale ani co mohou čekat od sezení u psychologa. Myslí si, že jejich situace není natolik vážná, že jejich potíže nejsou dostatečným důvodem k tomu, aby se obrátili na některou z linek důvěry nebo se stydí přiznat, že uvažují nad vyhledáním psychologa. Přitom pomoc existuje a příběhy lidí, kteří sdílí svou osobní zkušenost, jen potvrzují, že vyhledání odborníka není žádná ostuda,“ uklidňuje psycholožka. Odbornou pomoc můžete vyhledat i tehdy, když si nejste jistí, jak být oporou někomu blízkému, kdo prochází náročnou situací. 

Co mohou být příznaky duševního onemocnění? 

American Psychiatric Association shrnuje základní varovné signály s tím, že pokud se u vás objeví jeden nebo dva, ještě to pravděpodobně neznamená duševní nemoc, spíš důvod k tomu se zastavit a zjistit, co se děje. Pokud ale máte několik symptomů současně, a zároveň si uvědomujete, že kvůli nim máte problémy při studiu, práci i ve vztazích s ostatními, je na místě vyhledat odbornou pomoc. 

S těžkou depresí se vám bude jen těžko podávat pracovní výkon. Nabízí se nastoupit na nemocenskou. Pokud ale pracujete jako OSVČ, můžete mít obavy o delší výpadek příjmu. Spočítejte si na jedné z nových kalkulaček Heroine, na co máte v případě, že si platíte nemocenské pojištění, nárok.