Můj ománský deník aneb pět míst, kde se budete koupat v tyrkysové vodě

1. Vádí Šáb

Vádí je označení pro pouštní údolí, kterým protéká řeka. V Ománu je takových vádí mnoho, jedno z nejpopulárnějších se jmenuje Vádí Šáb a nachází se asi hodinu a čtyřicet minut od metropole Maskatu. Autobus necháme na parkovišti pod dálničním mostem a lodí se přeplavíme na druhý břeh řeky. Pak už se vydáme po svých. Koupání si budeme muset zasloužit.

Hodinová procházka soutěskou po kamenitém terénu připadne na polední vedro, takže si v duchu stěžuju, i když popravdě není na co. První část cesty jdeme po rovině, vidíme mangovníky i banánovníky, a pak se před námi rozestoupí vápencové skály a útesy. Jsou oranžové a modré nebe proti nim dostává fialový nádech. Míjíme první jezírka s vodou průzračnou tak, že i v hloubce vidíme každý kamínek a do očí nám slunce hází prasátka, jak se odráží od hladiny.

Čím hlouběji do údolí procházíme, tím náročnější je cesta, ale tím zajímavější výhledy se před námi otevírají. Jdeme na útesu po vyhlazených kamenech, které se lesknou a prokluzují pod nohama, jinde jsou zas pokryté nánosem bílého prachu. Pod námi už nás láká a přitahuje smaragdově zelená voda. Místy temnější, místy světlejší, někde kontrastuje s bílými balvany, jinde se prostě utápí v tmavě zelené hlubině.

Někam se turisté dostanou pěšky, někam doplavou a některými místy se můžou kochat jen zdálky, protože se k nim dolu nikdo nedostane. Právě ta pak většinou uvidíte na instagramových fotkách. V realitě ale rozhodně nečekejte, že se v údolí budete koupat sami.

Po hodině dorazíme do cíle, můžeme shodit svršky a jen v plavkách proplavat korytem až k jeskyni. Dva metry široké koryto řeky okupují turisti ze všech zemí, a tak ve vodě dokonce stojím frontu v místech, kde jsou balvany na dně tak velké, že se nad nimi nedá plavat a turisté se štosují v úzkých štěrbinách, kterými se proplavat dá.

Nakonec se kvůli tomu rozhodnu do jeskyně neplavat, představa, že mě fronta ucpe uvnitř, je pro mě natolik děsivá, že radši na svou výpravu počkám na sluníčku před jeskyní.

Praktický tip: V Ománu je na mnoha místech nevhodné koupat se v evropských plavkách. Očekává se, že ženy budou mít tzv. celo-tělové plavky - ty buď vypadají jako dlouhý neoprén, anebo jako krátké šaty s dlouhými legínami.

2. Bimmah Sinkole

Místní říkají, že jde o kráter způsobený pádem meteoritu… Ve skutečnosti je Bimmah Sinkhole vodou naplněná prohlubeň (propadlina) ve vápenci, takový přírodní bázen, chcete-li. Představte si koupání v lomu, jen s tím rozdílem, že sladká voda se tu promíchává se slanou. A je tu ještě jeden, dost zásadní rozdíl - ta voda je průzračná, modro-zelená.

Přijíždíme hned ráno, kolem osmé hodiny. Máme štěstí, zatím se nikdo nekoupe, ze břehu vodu pozoruje jen dvojice turistů. Celý prostor skoro kulatého ’jezírka’ mám chvilku jen pro sebe, slunce teprve začíná hřát, ale voda je teplá, vydržím v ní plavat dlouhé minuty.

Pak nás vyruší skupinka arabsky mluvících mladíků, kteří dokáží po stěnách kráteru vyšplhat a skočit do vody, vylézt a znovu skočit, a znovu a znovu. Klidné meditativní ráno je rázem pryč…

Tip: V Bimmah Sinkhole je možné koupat se v plavkách (evropského stylu), ale není vhodné parčíkem vedoucím od parkoviště procházet jen zabaleni v ručníku. Je lepší mít plavky na sobě, ale vzít si přes ně oblečení.

3. Vádí Baní Chálid

Baní Chálid je jedním nejpopulárnějších ománských vádí. Patří mezi jedno z turisticky nejvybavenějších - najdete tu i budovu se záchody a restauraci umístěnou na kraji údolí. V čase naší návštěvy (prosinec 2025) tu probíhaly stavby betonových chodníčků a schůdků, aby turisté měli ještě snazší cestu ke koupacím jezírkům. Převlékárny tu mají (zatím) podobu stanů, postavených přímo na břehu. Jejich použití stojí asi 100 rupií (cca 6 Kč).

Na začátku údolí se opět můžete koupat jen v celotělových plavkách. Za koupáním v evropských plavkách jsme museli ujít asi 20 minutovou procházku. Díky přibývajícím chodníčkům je terén většinou přijatelný a jít se dá i v pantoflích, na některých místech jsme ovšem museli přelézat balvany.

Kolem se tyčí skály, pískovcové bílé, medově i červeně zbarvené. Voda mění barvu od světle modré přes tyrkysovou až po smaragdovou zelenou. Člověk se těší, jak se koupáním ochladí, ale voda v údolí byla teplá, možná až moc.

Také množství turistů nelze předem odhadnout, ani tady ale určitě nebudete sami. Když si pochod prodloužíte o dalších deset minut, můžete si prohlédnout jeskyni. Budete potřebovat čelovku a dávku odvahy, která mě chybí…. Pavouci, netopýři, tma a stísněný prostor, má někdo zájem? I když připouštím, že statečnější kolegové byli nadšeni.

4. Moře, moře, moře

Autobusem přejíždíme podél pobřeží a z okénka sledujeme moře. Náš průvodce Sámi se nám snaží ukázat gazelu arabskou, která prý vypadá jako větší králík s hubenýma nohama, ale většina z naší posádky nevidí nic. Pak se troufnu zeptat, jestli můžeme zastavit a v moři se vykoupat. Protože zrovna v okolí nejsou žádní lidé, náš průvodce kývne a povolí nám koupání v bikinách.

Za chvíli se už poprvé nořím do smaragdové nádhery, která posílá jednu jemnou třpytivou vlnu za druhou a přitom se všude kolem v dálce zvedají hory. Pomalu plavu a naberu do úst trochu vody - chci jako na každé dovolené prozkoumat intenzitu slanosti. Zdá se mi slaná docela málo!

Prohlížím si hory a vzpomenu si na poučku, že nejšťastnější a nejzdravější lidé žijí tam, kde je zároveň vidět moře i hory... a kde rostou kokosové ořechy. Ukládám si tedy do hlavy otázku, kterou musím později položit našemu průvodci Sámimu.

P.S. Na severu Ománu rostou hlavně datlové palmy, ale na jihu se prý najdou i ty kokosové.

5. Daymanyiat Islands

Bílý písek, tyrkysové moře, nádherné koupání bez lidí? Samozřejmě, že jedu! Poslední den naší dovolené si u tamní agentury koupíme výlet na Daymanyiat Islands. Souostroví devíti neobydlených ostrovů tvoří přírodní rezervaci a nachází se asi 45 minut od pobřeží, v Ománském zálivu Indického oceánu.

Podle některých zdrojů nabízí tato oblast nejlepší podmínky ke šnorchlování na Blízkém východě a podle naší průvodkyně Jany si bílý písek a tyrkysová voda nezadá ani s plážemi v Karibiku.

Ostrovy jsou od pobřeží vzdálené asi 42 km, je na nich regulován počet turistů, a tak musíte jet buď s agenturou, anebo požádat o povolení. My jsme vyrazili na půldenní výlet z přístavu v Muscatu. Rychloloď nabízí místo pro 25 lidí, v podpalubí má minitoaletu a uhání si to tak, že kšiltovku dávám do batohu a trochu se strachuju, aby mi vítr neodvál brýle.