„Po znásilnění se bojím porodu.“ Příběhy žen s traumaty apelují na změnu systému českého porodnictví
Specifikům vedení porodů u žen se sexuálními traumaty se v českém porodnictví věnuje v podstatě nulová pozornost. S nějakou formou sexuálního násilí nebo obtěžování se přitom setká více než polovina všech žen a téměř každá desátá zažije znásilnění. Žen, které s tímto paralyzujícím prožitkem vstupují do porodnice, tak zákonitě musí být ohromná spousta. A jednou z nich jsem i já.
Chtěla jsem otěhotnět. Nehnaly mě hormony, netikaly mi biologické hodiny, jen jsem prostě najednou věděla, že jsem na mateřství připravená. Vedle sebe mám nejlepšího muže na světě a v sobě dostatek lásky k tomu, abych přivedla na svět nového, malinkého člověka. Když se to povedlo a já na té počůrané tyčince poprvé uviděla dvě čárky, zalila mě šílená euforie. Přišel takový nával radosti, až jsem měla pocit, že se do mě nevejde. Jenže hned potom přišel strach.
