„Slalom“ kličkuje světem sexuálního násilí ve sportu

FilmRecenzeTéma
Pavel Sladký
| 8. 12. 2021 | 23 255
„Slalom“ kličkuje světem sexuálního násilí ve sportu
Foto: Artcam Films

Česká kina promítají částečně autobiografický francouzský snímek o mladé ambiciózní sportovkyni čelící sexuálnímu zneužívání. Kamera zůstává hrdince nablízku a ukazuje zlomové okamžiky jak její sportovní kariéry, tak nerovného vztahu s jejím trenérem.

Lyz Lopezové je patnáct. Mladá ambiciózní lyžařka právě přichází k novému týmu a chce dobývat sportovní trofeje. Pod vedením trenéra Freda nejdříve působí jako outsiderka se značným hendikepem vůči ostatním, ale brzy zazáří. Na obzoru je dokonce sen každého sportovce, účast na olympiádě… Ve filmu ale nejde o sportovní úspěchy. Vypráví o křehké teenagerské identitě narušené sexuálním zneužíváním.

Debutující francouzská režisérka Charlène Favier pochází ze slavného alpského střediska Val d’Isère a v mládí se intenzivně věnovala zimním sportům v čele s lyžováním. Jak sama říká, hnutí #MeToo a současné společenské změny jí dodaly odvahu natočit film, který je částečně autobiografický a pro ni samotnou terapeutický. Využila narativní film jako alarmující případovou studii vycházející z vlastních zkušeností. Před pěti lety by pro režisérku podle jejích vlastních slov bylo těžké sehnat peníze na natáčení podobného námětu. Dnes je tomu přesně naopak.

Sport i vztah zblízka

Hlavní hrdinku Lyz ztvárnila v době premiéry jedenadvacetiletá Noée Abita. Věrohodně představuje o šest let mladší dívku, sportovkyni, cílevědomou a zároveň nejistou teenagerku. Po příchodu na sportovní internátní školu se Lyz rodina rázem velmi vzdálí. Otec od rodiny odešel už dříve, matka žije až v Marseille, takže nemůže přijet ani na Lyziny nejdůležitější závody, a navíc si našla nového přítele. Lyz je odhodlaná všechno zvládnout sama a po většinu času to je ona, kdo matce ani nezvedá telefony. Noée Abita je jedním z letošních francouzských objevů a můžeme se jí brzy dočkat v dalších rolích.

Trenéra Freda hraje čtyřicetiletá hvězda francouzské kinematografie Jérémie Renier. Proslavila ho sociální dramata bratrů Dardennových (Dítě, Kluk na kole ad.) anebo filmy Françoise Ozona (Zamilovaní vrazi, Dvojitý milenec). V jejich filmech se objevuje od druhé poloviny devadesátých let, tedy od teenagerských rolí jako v dardennovském filmu Slib až do současnosti. Pro roli Freda byl výbornou volbou. Představuje ho jako zprvu přísného, ale sympatického nebo minimálně fyzicky atraktivního trenéra, který může být idolem svých svěřenkyň.

Artcam Films

Charlène Favier a její tvůrčí tým v čele s kameramanem Yannem Maritaudem zvolili pro Slalom převážně ruční kameru pro navození většího pocitu tělesné blízkosti Lyz, pracují s množstvím detailů, estetizujících i těch, které mají přímý zástupný význam za celek – jedním z nich je například ruka přitisknutá na okně auta v první sexuální scéně. Závodní sekvence ze sjezdovky pak ve filmu v žádném případě nepřipomínají „objektivní“ televizní přenosy s kamerami rozestavěnými na klíčových místech podél trati. Kamera závodnici v průběhu obřího slalomu následuje v její stopě nebo ji zachycuje dynamicky z profilu – i tady se filmaři snaží o iluzi blízkosti závodnici nebo minimálně prožitku pohybu.

Musí to zůstat mezi námi

„Vytáhnout z těla maximum“ a „naslouchat mu“ jsou fráze oblíbené nejen ve sportovním prostředí. Ve filmu zazní z úst trenéra, který zároveň nabádá svoji nejnadějnější svěřenkyni a čerstvou mistryni Francie, aby se „odbrzdila“. Dává pokyny, rady a příkazy. Je ztělesněním autority na cestě k cíli, kvůli kterému „jste přece tady“. Dotýkání se svalů mladých závodnic je ve sportovním prostředí pro všechny samozřejmostí.

Pro osamělou Lyz je Fred také formativní mužskou figurou, se kterou začne prožívat vítězství, radosti i mnohem víc. A je to Fred, kdo situaci přestane zvládat. Za první vynucený sex se nejprve omluví, ale pokračuje zarytým mlčením o celé věci, podváděním vlastní partnerky a nevyhnutelně nakonec i typickými rapistickými frázemi: „Musí to zůstat mezi námi.“

Slalom vyjadřuje zkušenost prožívanou ve sportovním odvětví, kde tělo je pracovním nástrojem a práce s ním coby se sférou intimity tradičně neměla zdravě nastavené mantinely. Dnes například už i český olympijský tým má svou příručku „Prevence sexuálního obtěžování v prostředí sportu“ a Česko má za sebou také skandály, které rozhodně přesahují rámec „pouhých“ sexistických řečí.

Vrcholový sport se snaží odvrátit podezření, že výchova mladých sportovkyň a prostředí ženských reprezentací není systémovým podhoubím pro sexuální obtěžování a zneužívání. Že jde o neblahé a postižitelné výjimky, nikoli široce akceptované riziko, které funkcionáři tutlají, aby tzv. nepoškodili dobré jméno sportu. V podstatě však společně se sexuálními násilníky budují obdobný problém, jaký má katolická církev se svými skandály ohledně zneužívání mladých chlapců.

Artcam Films

Cesta ven tu existuje

Pro Favierovou je příznačné, že se Slalomem debutuje ve stejné době, kdy se pozornosti dostává režisérkám, jako je Rebecca Zlotowski (Bezstarostná dívka), Julie Ducournau (Titan) nebo Céline Sciamma (Portrét dívky v plamenech) a dalším. Všechny jmenované premiérovaly své snímky na prestižním festivalu v Cannes a představují ve svých inspiracích různorodou skupinu, ale sebevědomý hlas francouzských režisérek demaskujících male gaze a hlásících se ke kolektivu 50/50 nebo feminismu jako takovému. Všechny zároveň navazují na tradice (nejen) francouzské kinematografie a zpracovávají po svém genderové otázky a společenskou nerovnost.

Slalom je dostatečně herecky přesvědčivý i adresný vůči současnosti v tom, co je třeba okamžitě začít měnit. Slabinami debutového filmu jsou zlomové okamžiky vyprávění a nerozpracované vedlejší postavy. Když se Lyz mění z outsiderky v šampionku, je to tak trochu lusknutím prstu. Když se šampionce pro změnu zhorší školní prospěch, s trenérem se rozchází přítelkyně, nemáme jako diváci informace o tom, jaké okolnosti k tomu vedou. Snadno to předvídáme, ale nevidíme změny a rozhodnutí v postavách zrát.

Film nás nicméně udržuje v obavě, co se stane, až bude Lyzino trápení eskalovat. S nikým ho nesdílí a během závodů se pohybuje vysokou rychlostí po trati. Mohlo by to skončit i tragicky? Favier volí jiný konec, osvobodivý. Životní slalom hlavní hrdinky se mění v labyrint, ale kličkování mezi nesportovními překážkami má svůj konec a snímek chce ukázat, že přece jen existuje cesta ven.

V kinech od 25. listopadu nebo online na platformě Aerovod. Režie: Charlène Favier. Scénář: Charlène Favier, Marie Talon. Kamera: Yann Maritaud. Hrají: Noée Abita, Jérémie Renier. 90 min, Francie 2020.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze