Seriál Spiknutí proti Americe: Nástup fašismu odhaluje všechny tváře strachu

25 716 | Pavel Sladký | 28. 4. 2020 | Alternativní historie

Philip Roth nikdy neměl štěstí na filmové a televizní adaptace. Týká se to i filmových verzí některých z jeho nejslavnějších děl jako Portnoyův komplex nebo Lidská skvrna, o českém filmu Ireny Pavláskové Pražské orgie ani nemluvě. Zlomil tuhle smůlu právě odvysílaný seriál Spiknutí proti Americe od HBO?

Foto: HBO - ze seriálu Spiknutí proti Americe

Výpravná šestidílná adaptace románu Spiknutí proti Americe (The Plot against America) si klade otázku, co by se stalo, kdyby Spojené státy nevstoupily do druhé světové války. A je to překvapivě víc než aktuální otázka. Kniha vyšla roku 2004 za vlády prezidenta Bushe a války v Iráku, seriál v premiéře sledujeme v době vlády Donalda Trumpa a koronavirové krize. Válka samotná v seriálu hraje minimální obrazovou roli, boje nevidíme prakticky žádné – doléhají k hrdinům jen v ozvěnách a skrze proměnu politiky. Spiknutí proti Americe jsou totiž příběhem narůstajícího strachu mezi nejbližšími.

Skvělý letec na špatné straně dějin

V čem spočívají alternativní dějiny seriálu? V amerických volbách roku 1940 nezvítězí Franklin Delano Roosevelt jako ve skutečnosti, ale prezidentem se stane slavný letec a plukovník americké armády Charles Lindbergh. Ten v roce 1927 jako první přeletěl Atlantik a stal se jedním z hlavních hrdinů své generace. V Americe byl ale familiérně přezdívaný Lindy známý také jako izolacionista, který odmítal vstup USA do druhé světové války a vystupoval až do útoku na Pearl Harbour jako pronacistický politik. Lindbergh mimo jiné v roce 1938 získal přímo z rukou Hermanna Göringa vyznamenání udělované cizincům, kteří se zasloužili o rozvoj nacistické Třetí říše.

Atmosféra Spojených států se ve Spiknutí proti Americe pod Lindberghovým prezidentským vedením rychle proměňuje a fašizuje. Část amerického židovstva míří za hranice do Kanady, část se uzavírá do strachu. Seriál sleduje sekulární židovskou rodinu Levinových z nižší střední třídy v New Jersey. Právě do ní vrazí politická situace klín. Otec Herman (Morgan Spector) je pojišťovák a přesvědčený demokrat, který se považuje za Američana a za své hodnoty chce bojovat. Jeho o něco opatrnější žena Bess (velmi dobrá Zoe Kazanová) vyrostla v poměrech, ze kterých dobře zná stereotypy o Židech a kradmé pohledy. Ze stínu svého muže vystupuje jen pozvolna. „Copak na mém názoru záleží?“ říká hořce o svém životě sousedce.

Heroine má newsletter!

Shutterstock

Chcete pravidelně dostávat tipy na chytré čtení? Přihlaste se k odběru newsletteru Heroine! Naše šéfredaktorka Anna Urbanová do něj každý týden vybírá zajímavé články, analýzy, postřehy i kulturní tipy nejen z našeho webu, ale i spousty dalších českých a zahraničních médií.

Oba Levinovic synové obdivují Charlese Lindbergha. Perspektiva toho mladšího, Philipa, částečně odpovídá Rothově dětské situaci – spisovateli bylo v roce 1940 sedm let. Ve starším Sandym, nadaném kreslíři, se prolne pubertální vzdor s vlivem tety Evelyn Finkelové (Winona Ryderová) a jejího nastávajícího manžela rabína Bengelsdorfa (John Turturro), který se stává obdobou členů židovských rad ze zemí kontrolovaných nacisty. Svou podporou vydávanou za hlas krajanů legitimizuje nástup pronacistické moci. Během sledování seriálu dlouho přemýšlíme, zda vědomě, kariéristicky, nebo zaslepeně a v dobré víře začíná realizovat deportační programy, které americké Židy z východního pobřeží stěhují do malých měst ve vnitrozemí.

Dlouho osamělá stará panna Evelyn se cítí být zahrnuta do noblesní společnosti a vedle ambiciózního rabína Bengelsdorfa je ochotná snášet i otevřené rasistické výpady. Seriál neopomene některé z nich připsat antisemitskému továrníkovi Henry Fordovi, který je v Lindberghově vládě ministrem průmyslu.

Co dělat, když se svět fašizuje pod naší vlastní vlajkou

Za Spiknutím proti Americe stojí showrunneři David Simon a Ed Burns proslavení kriminálním seriálem The Wire – Špína Baltimoru (také HBO), jedním z milníků současné seriálové éry. Dali si záležet na tom, aby především v prvních dvou dílech vykreslili členy rodiny, takže rozjezd dramatu je poněkud pomalý. Potyčka horkokrevného synovce Alvina s protižidovskými německými přistěhovalci v sousední čtvrti nemá žádné další následky a působí poněkud dodaným dojmem. Spiknutí proti Americe dominuje zlatavě žlutá barva a jazzové songy, takže svádí k lehce nostalgickému vnímání seriálu. Režiséři Minkie Spiro (v první polovině) a Thomas Schlamme (druhá polovina seriálu) teprve pomalu začínají utahovat šrouby. Objevují se i aktuální paralely, tedy především výbor America First, propagující neúčast USA ve válce s nacismem, ale seriál je naštěstí nijak prvoplánově protitrumpovsky nevytěžuje.

Strach není jen jeden

Scéna, ve které se Levinovi dostanou do konfliktu v restauraci, staví diváky před otázku, jaké pocity máme, když se naše země zříká obrany práv části občanů. V restauraci Levinovi balancují na hraně rvačky, a i když k ní nakonec nedojde, graduje pocit opuštěných hodnot a nejistoty, na jaké straně stojí lidé kolem nás. Dospívající Sandy se bojí, že bude úzkoprsým maloměšťákem jako jeho rodiče. Herman se obává o své svobody a jistoty, Bess o Hermana a rodinu, Evelyn se bojí samoty a chudoby. Malý Philip se začíná bát světa, ve kterém i jeho slovo může napáchat nevratnou škodu. Který strach je v této konkrétní historické a rodinné konstelaci nejdůležitější? A lze si z nich vybrat? Rothova románová předloha ostatně začíná slovy „Těmto vzpomínkám dominuje strach, neutuchající strach.“

Spiknutí proti Americe vynechává řadu klíčových událostí a vidíme jen jejich důsledky. Nevidíme volby, jen zklamané demokratické voliče sedící u rádií. Nevidíme bojovou scénu, jen vojáka Alvina, který míří na misi a pak se vrací jako invalida. I samotný Lindbergh je v obraze přítomný jen v pár archivních a fiktivních záběrech. Rodina Levinových se potýká s proměnou situace, o které se rozhoduje někde jinde. Oni se jen musejí vyrovnávat s dopady politiky, proti které hlasovali. V tomto směru dává diskontinuita vyprávění smysl, ale v příběhu usilujícím o popis plíživého, postupného narůstání agrese a strachu působí nepatřičně.

V nejsilnějších momentech se seriál z provokativní hry s dějinami proměňuje v napjaté rodinné drama, ale v mnoha jiných scénách upadá do průměru. To když jsou dialogy rétorickými cvičeními, ve kterých postavy říkají, že „nenávist je jako suché listí připravené na podpal“ a podobně. Nebo v nepříliš podařené, rádoby otevřené poslední epizodě, kde se láme chleba, respektive se trhají kresby. Na většinu vznesených otázek ohledně strachu v nich – bohužel – dostaneme odpověď. Spiknutí proti Americe zavdává dostatečný důvod ke spokojenosti, ale nikoliv k nadšení.

Pavel Sladký

Pavel Sladký

Filmový kritik, spolupracovník Českého rozhlasu a dalších médií. Vystudoval bohemistiku, ale věnuje se především současné audiovizi, filmovým festivalům, evropské... Další články.

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze

Naše další projekty

Peníze

Koho a jak zachraňovat? Vládní pomoc očima expertů

Má vláda ještě pomáhat české ekonomice? Jsou dosavadní podpůrná opatření dostatečná? A na koho konkrétně se při pomoci úplně zapomnělo?

Peníze

Podílové fondy sílí. Víra je fajn, ale problémy nezmizí

Finanční trhy rostou díky optimismu investorů, že pandemie je za námi a že se ekonomiky rychle rozhýbají. Podle ekonoma Martina Mašáta z...

Finmag

Představte si covid-99. Kdyby pandemie byla o 20 let dřív

Vlastně jsme měli štěstí, že lockdowny nepřišly o dekádu dvě dřív. S pořádným připojením to zvládáme líp, píše Timothy Devinney z Manchesterské...

Finmag

S kufrem v rajchu. Jak viděli Hitlerovo Německo návštěvníci zvenčí

„Všude se budete setkávat s pohodlím, laskavostí a dobrou stravou, jež jsou první a základní podmínkou příjemné dovolené,“ lákala turisty...