Litry oleje, orgie jako ze starověkého Říma a organizovaný zločin. Rozsah obvinění proti americkému rapperovi a hudebnímu magnátovi Seanu Combsovi alias P. Diddymu, jehož soud začal v pondělí, připomíná hollywoodskou kriminálku s hodně divokým scénářem. Navzdory všem konspiracím, Diddyho vlivu i tomu, co zatím odhalily výpovědi svědků, se ale za hudebníkovým počínáním skrývá něco mnohem banálnějšího, píše v komentáři pro web Heroine.cz Gabriela Knížková.
Žena v obrovské černé mikině a úzkých džínách prochází hotelovou chodbou. Oběma rukama drží dvě luxusní kabelky. Zachází za roh. Po pár vteřinách se na stejném místě objevuje muž oblečený pouze v bílém ručníku, který běží za ní. Dohání ji právě v momentě, kdy si žena tašky položí na zem, aby mohla přivolat výtah, jak ukazují záběry z bezpečnostní kamery. Muž ji popadne zezadu za kapuci a strhává ji na zem. Poté do ní vší silou kope, zatímco žena zůstává bezvládně ležet na zemi. Nakonec ji škubem bere za paži a svíjející ji po zemi táhne pryč.
Nejen takové chování Seana Combse známého jako Puff Daddy, Puff, nebo P. Diddy mohla v uplynulých dnech na záznamu vidět porota v manhattanské soudní síni. Americký rapper, hudební producent, podnikatel a zakladatel nahrávací společnosti Bad Boy Records před soudem poprvé stanul v pondělí. Obvinění zahrnující kromě domácího také sexuální násilí, vydírání, obchod s lidmi a organizovaný zločin přitom rozsahem převyšují i kauzu filmového producenta Harveyho Weinsteina, která v roce 2017 odstartovala hnutí Me Too. V rámci hudebního průmyslu zatím funguje srovnání snad jedině s R&B a hiphopovým zpěvákem R. Kellym, který si momentálně odpykává jednatřicetiletý trest za zneužívání dospívajících dívek a výrobu dětské pornografie.
Případ Combse se do popkultury a povědomí veřejnosti loni na jaře zapsal především slovním spojením „dětský olejíček“. Ten agenti ministerstva vnitřní bezpečnosti při razii v jeho losangeleském sídle objevili po tisících lahviček, což později jeho právník vysvětloval tím, že Combs „rád nakupuje do zásoby“. Ve skutečnosti se používání obřího množství oleje – podle některých tvrzení měl být dokonce napuštěn omamnými látkami, zejména Rohypnolem, k čemuž však neexistují důkazy – pojí s Diddyho „freak off“ večírky, bakchanáliemi, na nichž kromě konzumace drog docházelo k sexuálnímu násilí a zneužívání.
Mimochodem, jestli někdy nastal čas pořádně otevřít debatu o rapu a hip hopu jako o žánrech, v jejichž rámci je i v dnešní době naprosto akceptovatelné šířit otevřenou misogynii a oslavovat násilí vůči ženám, pak je to právě teď.
Žena, o níž byla řeč, je Combsova bývalá přítelkyně Cassie Ventura, která kauzu odstartovala. Právě její výpovědi jsou pro obžalobu klíčové: Ventura v posledních dnech mluvila o tom, jak ji Combs opakovaně bil a jak během orgií rozdával přesné instrukce týkající se poloh, osvětlení v místnosti i množství oleje na nahých tělech účastníků a účastnic. Vypověděla, jak ji Combs nutil k sexu s prostituty, kteří na ni někdy museli močit. Nejdelší akce tohoto typu, které se zúčastnila, trvala čtyři dny. Podle soudních dokumentů po ní potřebovala nitrožilně dodat tekutiny. Po rozchodu ji Combs znásilnil.
Během jedenáctiletého vztahu s Diddym byli oba podle jejích vlastních slov závislí na drogách, zejména na opiátech. Aby se „freak offs“ vůbec daly vydržet fyzicky, brali jejich účastníci podle Ventury extázi nebo kokain. I změť zdrogovaných nahých lidí v nejrůznějších polohách má porota u soudu možnost přímo vidět: Combs si totiž svá „mistrovská díla“, při nichž muže a ženy aranžoval jako kusy masa na řeznickém pultu, natáčel a videa používal k vydírání dotyčných.
Při čtení těchto řádků asi nemůže být pochyb o tom, co bude po následujících zhruba osm týdnů, během nichž by se soud měl odehrát, veřejnost a média zajímat nejvíce. Diddyho životní styl a pozice nedotknutelnosti umocněná okázalostí americké rapové kultury totiž dohromady tvoří fascinující a každodenní realitě vzdálený obrázek zla jako z kresleného seriálu: na mysl přichází postava okázalého démona zvaného HIM z amerického dětského pořadu The Powerpuff Girls (jak příhodné, ačkoliv je potřeba zmínit, že podobně jako u debat kolem bisexuála P. Diddyho se u seriálové postavy objevuje problematické spojování queer charakteristik se zkažeností).
Mimochodem, jestli někdy nastal čas pořádně otevřít debatu o rapu a hip hopu jako o žánrech, v jejichž rámci je i v dnešní době naprosto akceptovatelné šířit otevřenou misogynii a oslavovat násilí vůči ženám, pak je to právě teď. Sám Diddy, jehož vlastní hudební kariéra dosáhla vrcholu někdy na konci devadesátých a počátku nultých let, se podílel například na skladbě The World Is Filled... od rapové ikony Biggieho Smallse, v níž se posluchačstvo dozví, že „když se mnou holka š*ká, věřte mi, je to privilegium, nebudu spokojenej, dokud to nedostanou všichni moji kámoši, ty zasuneš, pak zasunu já“, nebo „chodíme s nima tak, jako bychom je nenáviděli“. Diddyho hudba je v tomto ohledu samozřejmě jen kapkou v moři. Texty odsuzující ženy jako „děvky“, oslavující znásilnění a domácí násilí totiž najdeme u každého druhého slavného rappera. A nejde jen o umělecké vyjádření: kromě Diddyho totiž existuje řada příkladů násilí a zneužívání žen v hiphopovém světě od kauz Dr. Dre přes Toryho Laneze po Chrise Browna.
Na celé Diddyho kauze by pro nás ale mělo být nejděsivější něco úplně jiného, než nesnesitelný luxus a rozmařilost jeho zločinů. Video schoulené Ventury a Combse, který do ní kope, totiž není obrazem všemocného krále perverznosti, nýbrž zcela banální ukázkou domácího násilníka. Zbabělce, který svou agresi vybíjí na ženách ve svém okolí, a který násilí považuje za univerzální jazyk síly. Produktu patriarchátu, který existuje stejně tak v panelákovém bytě na okraji českého města, jako v luxusním losangeleském hotelu. To, že se nás, kteří budeme následující týdny Diddyho případ napjatě sledovat, vlastně netýká, v tomto ohledu neplatí. Orgiím, penězům a oleji navzdory.