Dopřejte si půlden pro sebe. Vstupenky na Feel Good by Heroine v prodeji zde!

„Brala si uprchlíky domů. Uměla se ale i naštvat.“ Věra Roubalová vzpomíná na Danu Němcovou

„Jako psychoterapeutka působila svým přístupem k lidem celý život.“ Na mimořádnou osobnost českého disidentu, která zemřela minulé úterý ve věku 89 let, vzpomíná její kolegyně, souputnice a další žena českého disentu Věra Roubalová Kostlánová.

Vzájemná celoživotní podpora disidentek. Dana Němcová (vlevo) a Věra Roubalová Kostlánová na oslavě Daniných 85. narozenin.Foto: Se svolením Věry Roubalové Kostlánové

Mám mnoho střípků vzpomínek na Danu. Pár jich napíšu, možná to bude lepší, než vypisovat, jak byla Dana vstřícná, tolerantní, empatická, spravedlivá, osobitá, laskavá, s chytrým a krásným humorem a tak dále. Mohla bych dlouho pokračovat.

Někdy v osmdesátých letech k nám Dana přijela na Vysočinu, daly jsme si samozřejmě kafe a cigaretu. Klid jsme při tom ale neměly, protože naše malá dcera křičela a nebyla k utišení. „To budou nějaké bublinky,“ řekla Dana vlídně, naklonila se nad ní a Marta se uklidnila.

Být disidentkou pro mě bylo jednodušší. Mohla jsem volně dýchat

Ženy v disentu

V poradně pro uprchlíky, kam v devadesátých letech přicházeli ve velkém uprchlíci z bývalé Jugoslávie, se mohli obrátit hlavně na Danu a Anču Grušovou. Pamatuji se, jak Dana ve chvilce nadiktovala brilantní text doporučení na cizineckou policii. V té době tam byl vstřícný Karel Freund, a tak se často podařilo těmto lidem do začátku pomoct a jejich pobyt rychle stabilizovat. To byla doba, kdy si Dana brala uprchlíky i domů, lidé pomáhali, jak mohli, byli otevření. Dana v tom byla jako ryba ve vodě. Zažili jsme mnoho legrace při cestách do humanitárních středisek i při výborné kávě z džezvy.

Vzpomínám, jak jsme spolu byly v humanitárním středisku v Nýrsku, kde jsme se společně „po muslimsku“ modlily s ženami z Bosny.

Schopnost mít stále naději

Pak už se společnost bohužel začala uzavírat a pomoc příchozím byla čím dál tím složitější. Vnímala jsem u Dany velkou trpělivost i schopnost mít naději. To vše měla v sobě již v době normalizace, v Chartě, ve VONSu (ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných - pozn.ed.), ve vězení, v undergroundu, v jejich bytě v Ječné, který byl středobodem pražského disentu a undergroundu, ve velké rodině, v přátelích.

Ze setkání před lety: Zleva Petr Pithart, Věra Roubalová Kostlánová, Dana Němcová a Mikuláš Minář - tehdejší předseda spolku Milion chvilek pro demokracii.Foto: Petr Zewlak Vrabec

Vzpomínám, jak jsem si v pozdějších letech v poradně pro uprchlíky před ní ulevila ze své únavy z xenofobie ve společnosti i z odmítání uprchlíků ministerstvem vnitra. Dana mě jako vždy laskavě posadila k sobě a řekla: Jde o to rychle se z toho vzchopit.“ A s ní to šlo dobře.

Dana byla psycholožka. Pokud vím, nedávala oficiální psychoterapeutická sezení. Jako psychoterapeutka působila svým přístupem k lidem celý život.

Uměla se ale také naštvat a ulevit si. Naposledy jsem jí v tomto smyslu slyšela opravdu od plic nadávat na Putina a jeho agresi na Ukrajině.

Krásně jsme si spolu zakouřily na setkání Milionu chvilek pro demokracii. Bude mi moc chybět, ale nechala tu mnohé dobré stopy.

Věra Roubalová Kostlánová

disidentka, psychoterapeutka a nositelka Ceny Paměti národa za rok 2010

Foto: Paměť národa - archiv" />
Věra Roubalová Kostlánová v databázi Paměti národa.
Foto: Paměť národa - archiv
  • Disidentka a psychoterapeutka, která se řadu let věnuje práci s migranty, pracovala také v poradně pro uprchlíky. 
  • Spolu s prvním manželem Pavlem Roubalem připravovali studentskou stávku na podzim 1968 a pomáhali při organizaci pohřbu Jana Palacha. Společně podepsali Chartu 77, vázali samizdatovou literaturu a P. Roubal se stal členem Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS).
  • Od devadesátých let se Věra Roubalová, později Kostlánová, věnuje psychoterapeutické praxi. Zaměřuje se na poradenství pro migranty nebo na terapii transgeneračního přenosu v Rafael institutu. 
  • V roce 2010 obdržela Cenu Paměti národa. Jejím životním mottem je žít v souladu se svým svědomím. Vychovala čtyři děti. 

Aktuální číslo

  • o tom, jak rodí ženy, rozhodují muži
  • BDSM coming out
  • Malý, tlustý, plešatý? Body shaming se týká i mužů. Promluvili Čestmír Strakatý, Šimon Holý, René Levínský a Jordan Haj
  • Budoucnost je rostlinná
Popup se zavře za 8s