Porodem vchod! #1 Kdy jet do porodnice

Kamarádka se rozhodla narodit. Co prosím? Že se dítě rozhodne narodit? Ano, pro ty, kteří to nevěděli, tak ano, my jsme nejčastěji ti, kteří se rozhodnou, že je čas, že je třeba, že je opravdu už potřeba! se narodit. Matka té kamarádky se následně rozhodla, že do porodnice pojede autobusem. Když řidič zjistil, cože to má naloženo, vysadil ostatní cestující a matku dovezl do porodnice.

To je příběh, co? Tak já ho zkusím rozpracovat.

Nejpravděpodobnější varianta je, že porod začne sám od sebe. Nejčastějším začátkem porodu jsou bolesti, kontrakce, děložní stahy vedoucí k dilataci porodních cest. Ale jako vždy – každý jsme jiný. Někdo jde na věc rovnou, během několika hodin bolesti zpravidelní, současně se zkracujícím se intervalem zesilují a porod je relativně rychle na spadnutí čili na slehnutí. 

Někdo je váhavý střelec, zkusí si, jaké to bude, může si to zkoušet celkem dlouhou dobu, i několik dní, spíše nocí, pak pomalinku, polehoučku začne a stejně tak opatrně a pomalu pokračuje. Pak je tu ještě matka, která vnímá bolesti intuitivně a lehce, jiná sportovně, další velmi promyšleně, ne málo z nás celkem těžce...

A nakonec jsme tu my, zdravotníci, a naše zařízení, která by měla být bezpečným a vlídným prostředím pro porod s profesionální, odbornou a empatickou péčí.

Na konci tunelu

A kdy mám teda jet do tý porodnice, když porod začne bolestmi?

Nejčastější odpověď zní: „Až budete mít kontrakce po 5-6 minutách alespoň po dvě hodiny, vyražte.“ 

Tato rada je velmi ošemetná a já ji nemám ráda, protože je totiž velmi potřeba, aby bylo ženě pořádně vysvětleno, že jedna věc je interval mezi bolestmi, další věc je intenzita kontrakcí a doba jejich trvání. A to se mnohdy neděje.

Co se naopak mnohdy děje, je to, že se rodičové soustředí na počítání minut, zapojují aplikaci na hodnocení kontrakcí nebo postaru zapisují časy na papírek, a to všechno namísto soustředění se na sebe, své dítě, své pocity a potřeby, na vše, co porodní proces přináší.

Určitě jsou ženy, kterým pomáhá právě to, že se soustředí na něco jiného než na to, že rodí. Nemyslím si ale, že soustředit se na čas a počítání minut je to něco jiného, co může ženě při porodu pomoci.

Během své praxe jsem přešla z výše uvedené „oficiální poučky“ na radu: „Až pro vás nebo vaše dítě bude porodnice bezpečnějším místem, přijeďte.“ Tahle poučka platí totiž pro všechny. A proč platí?

Z pohledu dítěte je porod cesta, během které se musí trefit do velmi úzkého, zároveň krátkého a ohnutého tunelu, protáhnout se jím, a jak to vypadá na konci toho tunelu, ví Bůh. Tím Bohem je matka, a pokud se matka cítí bezpečně a jistě, láskyplně, opečovaně a dítě nemá v porodních cestách žádnou překážku, pak bude porod pokračovat, dokud se dítě nenarodí.

Je to na vás

Když rodí srna v přírodě, je schopná – stejně jako i my ženy – zastavit porod, jakmile se objeví vlk. Bohužel jsme mnohdy my zdravotníci a naše chování během péče o těhotnou, rodičku nebo šestinedělku těmi pomyslnými vlky. Ano, mnohokrát jsme ti, co vstupujeme dětem do cesty, brzdíme je, popoháníme apod. A mnohokrát za to nemůžeme. 

Dokumentace, doporučené či zaběhlé postupy, směrnice, prostory, akreditační komise a mnoho dalšího v českém zdravotnictví nám, upřímně řečeno, dost často a čím dál tím častěji komplikuje práci čili péči o vás. 

Takové klasické místo, kde se porody často zpomalují či pozastavují, je příjem porodního sálu. Místo soustředění se na sebe odpovídáte na otázky, probíhají vyšetření lékařem atd. atd. Věřte, že ani pro zdravotníky není příjem porodního sálu zrovna nejoblíbenějším místem.

Pokud bude něco jinak než dobře, pak se porod buď velmi zpomalí nebo zastaví, příp. dítě dá najevo, že má problém. Proto platí výše uvedená rada.

V souvislosti s délkou dojezdu do porodnice obvykle doporučuju po odtoku vody a splnění výše uvedeného dorazit do porodnice během tří až pěti hodin po odtoku. Pokud by tekla voda zkalená, rozuměj hnědá, nebo zelená, pak doporučuju dorazit do porodnice během hodiny. Ale stále je čas na dvacetiminutovou sprchu a vstřebání faktu, že porod začíná.

Kdo tady rozhoduje

Pokud jde o fyziologické těhotenství zdravé matky, která je blízko termínu porodu, pak by se mělo vyčkat nejméně dvacet čtyři hodin od odtoku vody, než dojde k použití léků, které porod vyvolají. Je stále více porodníků a pediatrů, kteří pečují o ženy, kterým odtekla plodová voda dříve čili před 36.–37. týdnem těhotenství, a pouze je sledují. Vyčkávají, dokud to stav matky a dítěte dovolí.

Příroda je chytrá a ví, plodová voda se stále doplňuje. Slyšela jsem příběh o porodní bábě, která donosila zdravé dítě i přesto, že jí voda začala odtékat ve 20. týdnu. Jasně, příběh není konkrétní, zdroj neznámý, nicméně věřím, že možný. Velice často je totiž důvodem předčasného odtoku vody infekce, takže nakonec se buď porod rozjede sám brzy, protože dítě ví, že není dobré čekat, nebo se něco zhorší, zvýší, sníží atd. a lékaři doporučí porod vyvolat.

Na závěr dovětek k příběhu mé kamarádky a autobusu. Její matka se rozhodla… To je, prosím pěkně, důležité. O odjezdu do porodnice by měla rozhodnout matka – ne otec, ne tchyně, ne matka matky, ne kamarádka, ne diskuze na internetu. Pomoci rozhodnout se matce může nejlépe porodní asistentka. Probere s vámi, co se aktuálně děje, vysvětlí a nabídne vám možnosti, jak situaci řešit.

No a potom… je tam ten autobus. 🚌