nové číslo Heroine právě v prodeji

Nový jazykový korektor češtiny pomáhaly vylepšovat i školní diktáty

Víly vily věnce, zatímco šakali zavile vyli na měsíc. Proslavená diktátová věta není rozhodně jediná, kterou děti musejí často psát a hlavu zamotá mnohdy i rodičům. A nejen jim. Pomyslnou hlavu zamotaly i Opravidlu, novému korektoru češtiny, který vzniká na brněnské Masarykově univerzitě. 

Nový korektor češtiny "opisoval" i z diktátů.Foto: Kateřina Lánská

„Opravidlo je systémový nástroj, který zná sedm tisíc formálních pravidel pro opravování chyb. Zvládá opravit chyby gramatické i pravopisné. Pokud píšete bez háčků a čárek, dokáže je do textu doplnit za vás. A je schopné také opravit typografické chyby, jako je například nadbytečná nebo chybějící mezera mezi slovem a čárkou,“ říká Dana Hlaváčková, hlavní řešitelka projektu. Spolupracovali na něm její kolegové z univerzity, kódy psali studenti oboru počítačová lingvistika, podíleli se na něm také odborníci z Ústavu pro jazyk český. 

A ani sedm tisíc formálních pravidel však nestačilo na některé diktáty, které mají děti ve škole. „Korektor je stále ve zkušební verzi. Je volně přístupný na internetu, může jej využívat kdokoliv, a pokud v jeho práci najde chybu, budeme rádi, když nám ji prostřednictvím formuláře popíše, abychom mohli dohledat její důvod a opravit jej,“ říká Dana Hlaváčková. 

Řada škol používá učebnice staré desítky let, které obsahují výrazy, jež už z aktuálního slovníku vymizely.

Zatímco nyní jej testuje široká veřejnost, za sebou má Opravidlo už testy mezi kolegy a studenty. Zatěžkávací zkoušce jej však podrobily také školní děti. „Napadlo to jednu kolegyni, která má mladší sestru a setkává se tak s texty, které děti píší ve škole. A nechala systém kontrolovat diktáty a texty z učebnic. A musím říct, že jsme díky tomu přišli na řadu chyb, kdy systém nedokázal daný jev správně vyhodnotit,“ popisuje s tím, že se jednalo především o případy shody podmětu s přísudkem.

Na vině pak nemusí být jen korektor, ale i skutečnost, že řada škol používá učebnice staré desítky let, které obsahují výrazy, jež už z aktuálního slovníku vymizely. Případně se i v nových učebnicích objevují stále stejné příkladové věty. „Společnost se posouvá tak rychle, že se řada výrazů přestává používat spolu s věcmi, které pojmenovávají a jež už mnohdy neexistují,“ popisuje Hlaváčková. Proto je do něj tvůrci zpětně přidávali, aby si Opravidlo zvládlo poradit i s učebnicemi. „Chtěli jsme, aby jej mohli využívat i žáci, kteří si nejsou nějakým textem jisti,“ říká Dana Hlaváčková.

Korektor pak umožňuje školákům ještě jednu věc. Pokud udělají v textu chybu a Opravidlo si jí všimne, nejenže navrhne, jak by mělo slovo správně znít, ale také vysvětlí proč. Jedním klikem totiž uživatele propojí s Internetovou jazykovou příručkou, kde je daný pravopisný jev popsán a zájemci si tak budou moci přečíst i podrobné zdůvodnění. Čili pokud napíšete „víly vili věnce na louce,” dozvíte se, že máte ve slově „vili” chybu ve shodě přísudku s podmětem, a dvěma kliky se dostanete na podrobné vysvětlení, kde se můžete dočíst, jakou koncovku má sloveso v případě podmětu mužského, ženského, středního a také v případě množného čísla. „Ten, kdo je zvídavý, více přemýšlí a chce zjistit, jaké chyby dělá, aby se jim mohl příště vyhnout, má možnost se to dozvědět,“ říká Dana Hlaváčková.

Pozor je však nutné dávat na to, že nový korektor češtiny je koncipován pro texty a ne jednotlivé jevy. Ke své práci tak potřebuje vždy větší celek. Z jediného spojení „víly vili věnce” chybu neodhalí, z celé věty už ano. 

A ještě jedna věc. Nevěřte všemu, co se dozvíte. Žádný automatický korektor nemůže být stoprocentně spolehlivý a ani Opravidlo není neomylné. „Korektor navrhuje opravu a je na uživateli, aby se zamyslel, jestli ji přijme. Rozhodně nedoporučuji se na něj slepě spolehnout, a pokud někdo zpracovává nějakou důležitou práci, měl by Opravidlo využít jen jako první opravu a pak ji stejně svěřit i zkušenému lidskému korektorovi,“ dodává Dana Hlaváčková.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s