Heroine do schránkyPředplatit časopis
Předplatné časopisu

Diskuze k článku:

Terapeut Pavel Rataj: „Nežijeme ve vztazích tak, aby mohly dlouhodobě obstát.“ (2. část)

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Ivo | 26. 6. 2019 10:35

Děkuji za návod i pro ostatní partnery "čtenáře" a procházející/budující vztah.
Ty naše "sociální" krize každých 7 let, co jsme překonávali s manželkou, jsme řešili velmi podobně jak v této části uvádíte a potvrzuji: určitě fungují. Jsme spolu 36 let :-)

+66
Reagovat | Citovat | Nahlásit


Diskuze k článku:

Aya Wolna | 1. 1. 2020 21:05

Výborný příspěvek k současné krizi partnerství

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Nela Boudova | 14. 9. 2019 8:35

Myšlenky pro mě nové a hodně přínosné.
děkuji

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Nela Boudova | 14. 9. 2019 8:32

Myšlenky pro mě nové a hodně přínosné.
děkuji

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

eva | 24. 7. 2019 12:19 | reakce na Lev - 26. 6. 2019 16:50

Zajímavé, mě ani nepřišlo, že by pan Rataj ty novodobé výchovné styly nějak znehodnotil nebo haněl, jen ukázal, že to může mít ještě slabá místa, která se přece vždycky ukážou až časem. To je přece normální vývoj a ty styly asi nejsou už teď dokonalé a kompletně hotové, ne?

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

eva | 24. 7. 2019 12:16

Druhá část rozhovoru se mi líbila ještě víc, než první, děkuji. Mám zajímavé podněty k dalšímu přemýšlení. Hezky se tu popisuje i fakt, že pokaždé něco vylepšíme (ať už je to výchova nebo cokoliv jiného) a myslíme si, jak už jsme to pěkně vyřešili a dotáhli.... Abychom vzápětí přišli na to, že naše vylepšení může mít negativní efekt někde, kde jsme to nečekali. Prostě Život.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lucie Barošová | 26. 6. 2019 23:17

Tak krásný rozhovor o vztazích jsem už dlouho nečetla! Souhlasím a je to velmi inspirativní. Děkuji za zveřejnění.

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lev | 26. 6. 2019 16:50

Nejak tomu nerozumim. Abychom byli schopni mluvit o sobe, pocitech, zranenich, neobvinovat, ale poctive pojmenovavat, musime pracovat na sobe. Neni to hlavni napln terapie a/nebo seberozvoje? Jak se tedy clovek, prochazejici terapii / seberozvojem muze "odvivinout" z funkcniho vztahu? Myslela jsem, ze se v takovem pripade rozchazeji pary, ktere byly postavene na nezdravych zakladech (kdybych mela nizke sebevedomi a postavila na tom vztah s clovekem, ktery by mi dokazoval, ze nemam duvod ho mit vysoke, protoze nejsem nic moc, tak logicky, kdyz ziskam nejakou sebehodnotu, s nim uz byt nechci, pokud on soucasne nezjisti, ze by se mu jine forme vztahu nezilo lip).
Hodnotu clanku snizuje to, ze zahrnuje Nevychovu a Respektujici vychovu do smeru, ktere vychovavaji "hlavne stastne dite, treba i na ukor rodice". To je od psychologa nefer. Prace s emocemi, negativnimi i pozitivnimi, uprimnost k sobe sama, zprava, ze cloveku obcas neni dobre a je potreba si to pripustit - a idealne v sobe najit duvod. To jsou hlavni myslenky Respektujici vychovy (kterou znam dobre) a Nevychovy (kterou znam hur, protoze mi nevyhovuje forma), kdy sice mluvime o tom, ze to jsou "vychovne styly", ale obsahuje to spoustu prace predevsim pro rodice samotne.

+6
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ivo | 26. 6. 2019 10:35

Děkuji za návod i pro ostatní partnery "čtenáře" a procházející/budující vztah.
Ty naše "sociální" krize každých 7 let, co jsme překonávali s manželkou, jsme řešili velmi podobně jak v této části uvádíte a potvrzuji: určitě fungují. Jsme spolu 36 let :-)

+66
Reagovat | Citovat | Nahlásit