U budoucích ajťáků je nejdůležitější touha nespokojit se s prvním řešením, říká lektor programování pro děti

Děti a hra
IT Heroine
VýchovaVzdělávání
Luboš Račanský
| 15. 3. 2022 | 1 479
U budoucích ajťáků je nejdůležitější touha nespokojit se s prvním řešením, říká lektor programování pro děti
Zdroj: Shutterstock

Nemusíte mít věštecké schopnosti, aby vám bylo jasné, že budoucnost se ponese ve znamení technologií. Mít základy IT se bude hodit v mnoha směrech lidské činnosti, nejen v programování. Uvažujete, jak své dítě pro IT nadchnout? Zkuste zájmový kroužek. Luboš Račanský je lektorem jednoho z nich a poví vám vše, co potřebujete vědět.

Skoro každý rodič chce své dítě rozvíjet, zároveň není dobré přehánět to s předčasnou specializací. Hlavně v dětech nezabít hravost a vášeň. Z každého, koho baví přírodopis, nemusí být nutně lékař nebo biolog, stejně tak zájem o programování neznamená, že se tím dítě jednou musí živit. Co ale může být potomkovi ku prospěchu, ať si v budoucnosti vybere jakoukoliv práci, může být to, čemu se ve vzdělávacích plánech říká informatické myšlení.

Co to je? Můžete si pod tím představit například schopnost rozdělit problém na menší podproblémy. Poprvé to určitě nebude fungovat, jak jste chtěli. To je běžné, udělali jste chybu. Můžete mít pocit, že jste selhali, a nechcete pokračovat, ale na chybách není nic špatného. Opravíte je a právě z nich se naučíte něco nového.

První dovedností, kterou by dítě se zájmem o programování mělo rozvíjet, je základní orientace v textu. Hodí se i určitá vytrvalost, aby se nevzdalo hned po prvním neúspěchu, ač šikovný lektor by měl umět povzbudit. Hodí se zvídavost a touha nespokojit se s prvním řešením, ale zkoumat a dál vylepšovat.

Z dítěte se základy programování může být jednou šikovný soustružník, který si na pomoc vezme CNC stroj. Nebo umělec – jako sochař Michal Trpák, který vytváří 3D tisk z betonu. Nebo zemědělec, který bude chtít použít co nejméně hnojiv a co nejlépe zacílit zavlažování. Případně politik, který se v době pandemie bude muset rozhodovat na základě obrovské sady dat. Nemluvě o laboratoři, kde vytvářejí vakcínu.

To jsou úlohy, které se bez IT neobejdou, nebo jen velmi těžko. Dnes nelze opomenout ani války, ve kterých to sice stejně vždycky odskáče pěchota, ale můžete vidět, jakou roli hrají bezpilotní letouny, naváděné střely, (ne)šifrované komunikace, hackerské útoky a obrany proti nim.

Chcete se učit i jako dospělý?

Shutterstock

Dala se vaše kamarádka na programování a pochvaluje si, jak je to v IT fajn, tak o tom teď také uvažujete? Slyšeli jste, že s programováním jde automatizovat část vaší práce, a láká vás zjistit, jak by to mohlo vypadat? Pokud si chcete práci s kódem vyzkoušet a rozhlédnete se po internetu, zavalí vás nekonečné množství možností, jak začít. Pojďme si v tom tedy udělat pořádek. 

Chcete začít programovat a nevíte, kudy do toho?

Výuka pro dítě na míru

Rozhodli jste se po domluvě s dítětem, že ho přihlásíte na kroužek programování, a přemýšlíte, čím by mělo být vybaveno? Možná si myslíte, že programátoři hlavně píší kód. Jenže oni ho ještě mnohem víc čtou. První dovedností, kterou by dítě se zájmem o programování mělo rozvíjet, je základní orientace v textu. Hodí se i určitá vytrvalost, aby se nevzdalo hned po prvním neúspěchu, ač šikovný lektor by měl umět povzbudit. Hodí se zvídavost a touha nespokojit se s prvním řešením, ale zkoumat a dál vylepšovat.

Kroužky programování spojuje hlavně nadšení zakladatelů, samotná výuka tedy často vypadá velmi různě. Někteří učí ve vlastním obýváku, někdo v Domě dětí a mládeže, jiní ve škole. Někdo se víc soustředí na elektroniku a pájení, někdo na 3D tisk a modelování. Někdo používá hotové roboty nebo lego, někdo vyrábí roboty vlastní. Jinde si vystačí „jen“ s počítačem. Ani s počítačem není třeba pracovat pořád, koncepty lze hravě vysvětlovat i s tužkou a papírem.

Není podstatné, který konkrétní programovací jazyk se dítě učí. Světový trend je používání „kostkových jazyků“ jako například Scratch, a to dokonce i na světových univerzitách jako Berkeley. Studenti nedělají syntaktické chyby (chybějící závorka či středník) a neřeší obskurní chybové hlášky. Učí-li někde rovnou průmyslový „písmenkový jazyk“ jako například Python, neznamená to nutně, že je to chyba, ale otázka je, zda necílí například na pokročilejší žáky.

Jako rodiče vás pravděpodobně zajímá finanční stránka. Počítejte s tím, že někde můžou vést kroužek jako dobrovolnickou činnost a potřebují pokrýt pouze základní náklady, ve kterých ale hrají nezanedbatelnou roli peníze za pronájem prostor. Slyšel jsem bohužel i o případech, kdy rodiče kroužky využívají jako levné hlídání, takže se tomu v daném místě vyhýbali vyšší cenou.

I bez kroužku lze začít

Nejste si jisti zájmem svého dítěte nebo ho nechcete zavázat k dlouhodobější činnosti? Nebo naopak nemůžete najít volné místo v kroužku? Nevadí. Existují jednorázové akce, jako například celosvětová Hodina kódu (Hour of Code) nebo Code Week. Těchto akcí je víc než kroužků, jelikož i pro dobrovolníky je to menší závazek než výuka každý týden. Mimo tyto pravidelné události hledejte i jednorázové akce IT firem, knihoven, škol atd. Případně přemluvte kamarády nebo rodiče z oboru a uspořádejte vlastní komunitní akci.

Od nadšení po kurz pedagogiky

Kroužek programování vedu jako lektor už pět let. Začalo to velmi jednoduše: napsal jsem do školy, kam chodí můj syn, jestli společně něco neuděláme, a ti s nadšením moji nabídku přijali. U dětí měla akce velký ohlas, tak jsem v euforii slíbil uspořádat kroužek – a už se vezl samospádem. Přiznávám, že je v tom kus pragmatismu, protože na kroužek chodí i moje vlastní děti, se kterými bych pravděpodobně doma takhle systematicky nepracoval.

Jistě už jste slyšeli Einsteinův citát: „Pokud to neumíš vysvětlit jednoduše, nerozumíš tomu dostatečně dobře.“ Jako lektor potřebujete odbornou znalost, což je pro odborníky ta nejsnazší část na celém učení. A pak vědět, jak učit (pedagogika, didaktika, psychologie). Tohle se prakticky a kvalitně učí kde? Dále je potřeba vědět, jak učit obor, jak vysvětlit koncepty, nezjednodušovat příliš, ale ani se nezamotat do podrobností. Celkově pro mě kroužek vyústil v samostudium a rychlokurz pedagogiky.

Mnohem víc teď obdivuji učitele, kteří mají ve třídě 32 dětí. Děti potřebují často s něčím poradit (byť s drobností), jenže je nestíháte obíhat. Když jste u čtvrtého, znovu se dožaduje pozornosti ten první. Jinému nevyšel jeho nápad a chce to vzdát. Skupinka staví robota, jeden člen strhává veškerou činnost na sebe a ostatní se nezapojují. Co honem s tím? Bylo by snadné být mudrcem na jevišti, ale je potřeba spíš dělat průvodce a stát trochu stranou.

Získání dovedností spojených s IT u svých dětí

Jsem rád za každou holku

Mají o kroužek zájem i děvčata? Ano, ale je jich málo. Mění se to velmi pomalu. Proto mi dělá radost každá holka, která do kroužku přijde. Vidím v tom naději do budoucna. Nejsem sociolog a v knihách jsem uspokojivou odpověď nenašel. Existují teorie, že za to může i výchova, jakými hračkami dívky obklopujeme. Na vlastní dceři, ač to není reprezentativní vzorek, vidím, že i když přijde do styku s „klučičími hračkami“, tak k nim netíhne. Na druhou stranu pozoruji, že i chlapci pozitivně reagují na možnosti jazyka Scratch, kde můžete snadno tvořit a rozpohybovat vlastní obrázky a vytvářet příběhy.

Pokukuji i po jiných technických oborech, kde se mi zdá, že je žen více, jako například stavební inženýrství, ale ani tam to očividně nemají jednoduché s kulturou pracovního prostředí. Vzpomínám si na knihu Stavět od slavné inženýrky Romy Agrawal: „Není snadné zůstat nad věcí a s kamennou tváří vést odborné debaty o modelování konečných prvků a specifických vlastnostech půdních profilů uprostřed místnosti polepené obrázky nahých žen.“

Luboš Račanský programování pro děti vyučuje a také o něm bloguje.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

V diskuzi nejsou žádné komentáře

Vstoupit do diskuze

Partneři projektu

Randstad
Asseco Solutions
Unicorn
Datamole
Czechitas
Jobs
Martinus.cz
Green Fox
ČMAPM
Red Hat
Mews
Ataccama
Avast
Asseco Solutions
Anect