Ajťačkou za 4 měsíce? Jiřina prošla bootcampem: „Jít do IT jen pro peníze, vzdám to. Hnala mě vidina seberealizace.“

IT Heroine
KariéraRozhovorSpolupráce
Ženy v IT
Redakce Heroine
| 27. 11. 2021 | 1 komentář | 6 388
Ajťačkou za 4 měsíce? Jiřina prošla bootcampem: „Jít do IT jen pro peníze, vzdám to. Hnala mě vidina  seberealizace.“
Foto: Green Fox Academy

Hlavně neskončit u účetnictví! Právě proto se Jiřina Kopsová ve 40 letech rozhodla změnit obor. Před rodičovskou dovolenou pracovala jako vedoucí logistiky. Po návratu do práce pak dělala v účtárně, personalistice i back office. Jakmile ale přičichla k programování, věděla, že si zaslouží dělat něco, co ji baví.

Ač jí na úřadě práce řekli, že se v technologiích neuplatní, Jiřina Kopsová se nevzdala a hledala jiné cesty. Jak 4měsíční kurz v programovacím bootcampu Green Fox Academy probíhal od výběrka až po zkoušky? V čem ji reálně připravil na praxi? A jaké bylo hledat práci na trhu, kde firmy většinou chtějí určitý typ kandidáta?

Co vás bavilo v dětství? Čím jste dokázala trávit hodiny a jak se to propisuje do vaší dnešní práce?

V dětství mě bavily křížovky a rébusy, které jsme luštily s babičkou. Získala jsem kladný vztah k matematice, právě díky babičce i učitelkám ve škole. Na střední jsem programovala v rámci předmětu Informatika, ale na papír. K počítačům nás tolik nepouštěli, byly drahé. Bavila mě logika programování, ale technologie jako takové jsem se bála, měla jsem k ní respekt.

Oni vás učili programovat na papír?

Učili! A fakt mě to bavilo.

Kam vás to vedlo?

Vylučovací metodou jsem šla studovat na VŠE. Asi po roce jsem přidala MatFyz a zkusila studovat dvě školy najednou. Nebyla to dobrá kombinace. Škola byla náročná, informatiky tam byla jen jedna hodina, zato čtyři druhy matematiky. Vrátila jsem se k VŠE, dala si jako vedlejší specializaci logistiku a pak 8 let pracovala v oboru. Začínala jsem na asistentské pozici. Ovšem většinu času jsem tam pak byla vedoucí logistiky, kam jsem se vypracovala. Byli jsme malá firma, kde děláte vše od skladového hospodářství po řízení skladníků. 

Uplatnila jste tam své sklony k IT?

Zčásti. Měli jsme CRMko a hodně pracovali s Excelem. Trochu jsem u toho šťourala do Visual Basic a programovala si makra a tabulky, aby mi šla práce lépe od ruky. To mě bavilo, ale jednou si takhle procesy nastavíte a už jedete, více jsem se realizovat nemohla.

Používáte něco z téhle manažersko-managementové role dnes v IT, nebo naopak oceňujete velmi konkrétní zaměření?

Záleží, v jakém jste IT oboru a na jaké pozici, zda chcete dělat team leadera nebo se úzce profilovat. Širší záběr určitě v IT uplatníte. Mně osobně ale právě teď baví možnost se zafocusovat. Jsem ve velkém týmu, kde mám sice úzkou specializaci a když něco nefunguje, řeší to spousta jiných lidí. V menší firmě by to bylo třeba celé na mně, tady se zdokonaluju ve své části, což má pro mě své kouzlo a nevýhody zatím nepociťuji.

Po logistice přišla mateřská, pak pestrobarevná škála pozic. Vedla jste rodinné centrum, dělala v HR i účtárně. Co vám jednotlivé štace daly a jak vás vedly k tomu, že jste nakonec zjistila, že IT je to pravé?

Rodinné centrum jsem vedla kvůli dětem a dokud byly malé, bavilo mě to. Jak ale rostly, bylo patrné, že dělat tuhle práci celý život mě neláká. Logistická firma mezitím zkrachovala a já pak šla na částečné úvazky. Dělala jsem recepční a administrativní práci v účtárně, mi vyhovovalo, že jsem mohla pracovat z domu. Jenže náplň práce byla pro mě byla ubíjející (smích). Už na škole jsem účetnictví sotva prolezla. Přítel tehdy navrhl, že když mě baví práce s lidmi, ať zkusím HR. Ani to nebyl dobrý fit a následná práce na back office mě kontaktem s lidmi unavila.

Na volné noze jsem pak začala spolupracovat s bankou na generátoru smluv, kde součástí úkonů bylo kódování v HTML. Je to daleko klasickému IT, ale pro mě to byl konečně závan něčeho, co mě bavilo. Když projekt skončil, věděla jsem, že tímto směrem chci jít.

Green Fox Academy

Když už jste věděla, že chcete jít do IT, kam vedly vaše další kroky?

Zkoušela jsem, že bych šla dál a začala například na testerských pozicích, ale nezkušeného člověka nikde nechtěli. Na spoustu programovacích kurzů jsem se nedostala, buď byly obsazené nebo jsem byla už moc “odrostlá” matka. Dokonce jsem zkoušela kurzy na úřadu práce. Tam mi bylo řečeno, že se v oboru neuplatním. Pořád to nevycházelo, až se mi jednou na základě předchozího hledání zobrazila reklama na programovací bootcamp Green Fox Academy, kde Super intenzivní kurz právě začínal. Byla jsem zrovna na dovolené v Černé hoře, přihlášku jsem poslala ihned ještě odtamtud. 

Co vás drželo u toho, že jste to nevzdala?

Na mateřské, a pak ve všech jobech po ní, jsem měla depresi, že nedělám, co mě baví. Když jsem v bance zjistila, že mě to programování naplňuje, že se nebojím technologie jako dřív na škole, byl to natolik silný impuls, že jsem se rozhodla za tím jít. 

Jak takové přihlášení do bootcampu probíhá?

Po odeslání přihlášky mě čekal online kognitivní test, který hodnotil například schopnosti uvažování, učení a řešení problémů. Kdo prošel, čekalo ho další kolo v podobě ústního pohovoru. Posledním krokem byla programovací simulace, která testovala digitální gramotnost. Celý kurz byl tehdy v angličtině, dnes Green Fox Academy pořádá i kurzy v češtině. Kurz byl pro začátečníky, kteří si na programování ani nesáhli. Během výběrka žádné znalosti programování neočekávali.

„Kurz mě kromě hard skillů naučil i systému práce v IT týmech.“

Co byste poradila lidem, kteří si chtějí ozkoušet, zda a co je baví předtím, než se vyloženě pustí do intenzivního bootcampu?

Green Fox Academy pořádá bezplatný workshop Základů programování pro veřejnost alespoň jednou za měsíc, to vyloženě doporučuji. Zároveň poskytují bezplatný #MyFirstApp Coding Camp, který zabere tři týdny. Dále existuje třeba Codeacademy.com, což je místo, kde si můžete zdarma zkusit něco naprogramovat.

Jaká směsice pocitů následovala, když jste výběrko úspěšně složila a mohla jste nastoupit? Radost, stres obojí?

Nejdřív to byla velká radost – konečně jsem se mohla posouvat! Díky tomu, že se jednalo o zcela první kurz Green Fox Academy, dostala jsem i částečné stipendium. To znamenalo, že po prvotní oslavě na mě dopadl stres, že když kurz nedokončím, budu jej muset zaplatit celý. Na druhou stranu o to lepší motivaci jsem měla! Dnes však nabízejí i variantu školného @after, kdy můžete školné začít splácet až po absolvování kurzu z platu Junior programátorky. Tedy ve chvíli, kdy nastoupíte do práce, kterou vám najde Green Fox Academy. Poskytují 100% garanci pracovního umístění, což znamená, že pokud vám nenajdou práci, zaplatíte 0 Kč za školné.

Doma jsme řešili už před kurzem, jak bychom fungovali. Dětem bylo tehdy 7 a 9 let. Úkoly si dělají samy, ale přece jen jsem v jejich dni ještě hodně figurovala – vodila je do školy, vozila na kroužky atd. Teď jsem musela na kurzy denně dojíždět do Prahy a operovala s variantou, že se budu vracet domů v šest či sedm večer. Babičky nemáme v dosahu. Přítel řekl, že vše zvládne, což taky dodržel.

Green Fox Academy

Popište mi typický den účastnice programovacího bootcampu.

Ráno jsem vyrážela v 7:30, abych stihla začátek na devátou. Zopakovali jsme teorii, kterou jsme si předchozí večer nastudovávali z videí jako domácí úkol. Pokud někdo něčemu nerozuměl, mohl to probrat  s lektorem. Následoval standup a rozdělení úkolů pro daný den, na těch jsme pak pracovali. Po výuce jsme ještě měli za úkol nakoukat videa s teorií na další lekci. Nebylo toho málo, ale zase nás to nezasekávalo teorií a mohli jsme drahocenný čas na kurzech řešit vyloženě praxi. V Green Fox Academy probíhá výuka formou mentoringu, kdy vám mentoři neříkají výsledek, ale učí vás, jak nad problémem přemýšlet a jak na řešení přijít.

Jak vypadalo kurikulum? Směřovali jste k nějakému cíli?

Cílem kurzu bylo naprogramovat hru. První měsíc jsme se učili základy, něco jsem si pamatovala ze školy, ale třeba objektově orientované programování pro mě bylo úplně nové. Asi dva týdny to do mě všichni včetně muže hučeli ze všech stran a já v lehké hysterii lamentovala, že jestli to nedám, budu vracet stipendium. (smích) Byla jsem ale přesvědčená, že kurz nějak dodělat musím, takže jsem se přes to dostala.

Zbylé tři měsíce jsme programovali jako v klasické scrum-agilní firmě. Klasicky standupy, rozdělení práce, druhý den zhodnocení a další úkoly. Ve finále jsme byli rozděleni na skupinky, v backend týmu jsme programovali logiku hry, frontend tým grafiku. Backend mi sedl, baví mě dodnes. Programovacím jazykem byla Java, kterou jsme za ty čtyři měsíce zvládli. Jednou za týden jsme vývoj všech týmů spojili a protestovali vzájemnou kompatibilitu.

Nenaučila jsem se tak jen programování jako takové, ale i způsob, jakým programátoři ve firmách běžně fungují. Z toho čerpám dodnes.

S odstupem dvou let: jak vás kurz připravil na praxi?

Green Fox Academy nás připravila hodně moderním způsobem. Fungovali jsme jako v běžném scrum týmu (způsob vedení týmu typický pro technologické firmy, pozn. red.), nenaučila jsem se tak jen programování jako takové, ale i způsob, jakým programátoři ve firmách běžně fungují. Z toho čerpám dodnes. Tím, že kurz probíhal v angličtině, jsem v praxi musela nasát počeštěné termíny, ale to vnímám jako drobnost.

Čím jste kurz zakončili a jak jste pak hledala uplatnění?

Byli jsme úplně první kurz, tehdy ještě v Green Fox Academy nefungoval dnešní model, kdy vám seženou zaměstnavatele se 100% garancí, jinak platíte 0 kč za školné. Každý druhý týden nám pozvali HRisty a CTO firem, abychom se zorientovali na trhu a zaměstnavatelé si zase vyhlídli nové členy do týmu. Spolužáci takhle skončili třeba v Rohlík.cz, já to neměla tak přímočaré. Jeden technický ředitel si mě sice vyhlídl, ale firma nakonec kvůli interním problémům nikoho z účastníků nenabrala. Pak byla šance kreslit obrazovky autorádií pro Škodovku, ale bylo pro mě neúnosné dojíždět denně do Mladé Boleslavi.

Vydala jsem se hledat na vlastní pěst. Hlásila jsem se zprvu do malých firem. Ovládala jsem Javu a Java Script, jehož znalosti jsem si prohloubila při krátké spolupráci na sportovní aplikaci. S těmito dovednostmi jsem se nakonec uchytila ve velké mezinárodní společnosti Accenture, kde pracuji jako vývojářka platformy ServiceNow. Dnes Green Fox Academy zajišťuje 100% garanci. To znamená, že pokud vám nenajdou práci, zaplatíte 0 Kč za školné. Co vím, tak zatím vždy všem práci našli.

Green Fox Academy

Oslavila jste alespoň to zakončení? Třeba tím, že doma už panoval nový řád, kdy se spousta věcí obešla bez vás a ideálně to tak i zůstalo?

Kurz se zakončuje slavností ceremonií tzv. graduation. Jako třída jsme byli semknutí a prožívali to spolu. Co se týče domova, syn by byl pro, abych ho i v devíti letech vodila do školy za ruku. Sedmiletá dcera zase chce všechno sama. S partnerem jsme měli spoustu věcí rozdělených i dřív, v tom se příliš nezměnilo. Ale děti se hodně osamostatnily. Celkově nás to posunulo jako rodinu. Přišlo to včas. Kdyby jim byly dva tři roky, bylo by to mnohem psychicky náročnější.

Zmíněné uplatnění vyšlo v Accenture. O čem je dnes vaše práce? Co všechno tvoříte?

ServiceNow, ve které pracuji, je platforma na principu low kódu. Programuji v Java Scriptu a v principu by se dalo říct, že pro naše klienty migruji data na cloud.

Jste na začátku cesty, kam se chcete v IT posouvat?

Chtěla bych zůstat u ServiceNow, chci si dodělat další certifikace. Mám možnost absolvovat školení, v oboru se rozvíjet a pracovat z domova na projektech s kolegy z celého světa. Velká firma má i tu výhodu, že na vás jako jednotlivci není všechno. Výhodou také je, že pracuji online z domova. Teď si užívám fázi, kdy jako medior mohu zaučovat nováčky z pozice člověka, který má ještě v čerstvé paměti vše, co prožívají a s čím bojují. Baví mě předávat zkušenosti a hlavně každodenně řešit rébusy, které má práce přináší. To je to hlavní, dělat, co mě baví.

Jestli na téhle cestě něco nedoporučuji, tak jít do IT kvůli penězům. Protože co pak, kdybyste zjistili, že vás práce ubíjí a že jste se v ní nenašli? Peníze jsou v IT slušné, ale dají se vydělat i jiným způsobem. Já jsem od rekvalifikace získala přesně to, co jsem si přála. A to bych doporučovala všem, aby začali. Je důležité si srovnat v hlavě, co přesně chcete, a teprve podle toho volit další kroky.

Článek byl připraven ve spolupráci s našimi partnery v Green Fox Academy.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • O odolnosti
    „Nejlepší způsob, jak přežít krize, je nebýt na ně sám,“ říká filozofka Alice Koubová, osobnost z naší titulní strany. V eseji o odolnosti vysvětluje, že marketingoví mágové si tohle slovo přivlastnili a prodávají ho jako další recept na štěstí. Odolnost ale neznamená schopnost vydržet víc a víc až do úplného vyhoření…
  • Alice Koubová
    Jakožto proděkanka DAMU se postavila za studenty z iniciativy Ne!musíš to vydržet, kteří odstartovali celospolečenskou debatu o sexismu a neetickém chování na vysokých školách. Buduje tzv. společenské bezpečí: „Musíte mít možnost říct: Tohle je pro mě nepřijatelné.“ Snad kvůli svým osobním zkušenostem, nebo díky svému rozhledu a empatii dokáže o tématu mluvit tak, že nasloucháme.
  • Antikoncepční seriál pokračuje
    Chcete se vyhnout hormonům, a přitom mít ochranu před početím plně ve své režii? Po kondomech pro ženy a moderních pesarech si Ludmila Hamplová posvítila i na nitroděložní tělíska. Jak vlastně fungují a jaké mají plusy a minusy?
  • Menstruace od Bible až k Twitteru
    Co dělat při menstruaci: odpočívat na lehátku, nejezdit vlakem, nebruslit a neoddávat se turistice. A vůbec – lepší by bylo otěhotnět. Jaká další doporučení dostávaly ženy (typicky od mužů) v průběhu dějin? Některé mýty zkrátka jen tak nevymýtíte.…

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Partneři projektu

Randstad
Asseco Solutions
Unicorn
Datamole
Czechitas
Jobs
Martinus.cz
Green Fox
ČMAPM
Red Hat
Mews
Ataccama
Avast
Asseco Solutions
Anect