Křičte do nebe, pozorujte sirku. Vizionářka Yoko Ono smazala hranici mezi uměním a sebepéčí
Škrtněte zápalkou a pozorujte ji, dokud nedohoří. Doveslujte na loďce doprostřed jezera v Central Parku a hoďte do vody všechny svoje šperky. Křičte do nebe. Když v padesátých a šedesátých letech dvacátého století mladá Yoko Ono s těmito nápady přišla, představovaly svérázný, osvěžující nový směr, který chápal umění jako terapeutickou činnost, již lze začlenit do každodenního života. Ono tím předjímala filozofii sebepéče, která je dnes dávno všeobecně rozšířená.
Koncept sebepéče neboli všeho, co lidé pravidelně dělají pro udržování svého duševního, emočního a tělesného zdraví, vychází z mnoha různých zdrojů, od lékařských výzkumů až po občanská hnutí za emancipaci černošského obyvatelstva v šedesátých a sedmdesátých letech. V posledních desetiletích si filozofie sebepéče získala takovou popularitu, že si ji přisvojil kosmetický a fitness průmysl a založil na ní nesmírně účinnou marketingovou strategii.
