Ovulace plus sex nerovná se početí. S přibývajícím věkem ženy se šance snižuje
Ženská vajíčka stárnou spolu se svou majitelkou a relativně rychle ztrácejí svou kvalitu. Když se k věku přidají ještě zdravotní problémy, genetické předpoklady, nezdravý životní styl či obezita, pravděpodobnost přirozeného početí strmě klesá. Ženám, které děti plánují a na dveře jim klepe třicítka, lékaři někdy doporučují zvážit metodu zamrazení vajíček. Ovariální rezervu, respektive počet vajíček, odhalí krevní test.
Každá žena se rodí s určitou zásobou vajíček – v průměru s jedním až dvěma miliony. Na rozdíl od mužů, kteří tvoří spermie po celý život, ženy tuto „startovní dávku“ v průběhu let nijak nedoplňují. S věkem navíc jejich počet, stejně jako kvalita, klesá. Ve 37 letech už ženě zbývá jen 2,5 % z původní rezervy. „Ženská vajíčka mají největší reprodukční schopnost mezi dvacátým a třicátým rokem. Pak se šance přirozeně otěhotnět postupně snižuje,“ vysvětluje lékařka Marcela Gavorníková ze společnosti Organon. Vliv na (ne)početí má rovněž životní styl, genetické dispozice, kouření či nadváha.
O možnostech, jak chránit svou plodnost, se v Česku mluví stále málo. Přitom jde o téma, které ovlivňuje nejen jednotlivé ženy, ale celou společnost. „Mnoho lidí se stále domnívá, že ovulace plus sex rovná se stoprocentní početí. Realita je však jiná. Zatímco v 25 letech se šance, že žena po třech měsících nechráněného pohlavního styku otěhotní, pohybuje kolem 18 %, po 40. roce klesá na 7 %,“ konstatuje lékařka Gavorníková.
Neúspěšné snahy o otěhotnění pak představují pro ženy a páry obrovskou psychickou zátěž. Nemluvě o tom, že se ženy často setkávají s nevyžádanými radami a soustavným hodnocením společnosti. Když mají děti brzy, poslouchají, proč raději nestudují. Když naopak zůstávají bezdětné, bývají označovány za kariéristky.
Zadní vrátka
Jedním z nástrojů, jak si ženy mohou uchovat šanci na vlastní dítě i v pozdějším věku, je metoda social freezing neboli preventivní zamrazení vajíček. „Nechceme, aby mladé ženy ve svých raných dvaceti letech cítily tlak na zmrazení svých vajíček. V tomto věku je velká pravděpodobnost, že si najdou partnera a otěhotní přirozeně. Ženy mezi 28 a 35 lety by ale měly vzít social freezing v úvahu. Plodnost v tomto věku začíná výrazněji klesat a pokud kolem třicítky třeba nemají partnera nebo cítí, že ještě nepřišel správný čas na mateřství, je to způsob, jak si vytvořit zadní vrátka,“ říká lékařka.
Marcela Valach Gavorniková
Lékařka a držitelka titulu Magistra veřejného zdraví (Master of Public Health). Momentálně vede lékařskou strategii společnosti Organon ve střední a východní Evropě, zaměřenou především na problematiku plodnosti. S více než 20 lety zkušeností v oblasti globální farmaceutické strategie, lékařského řízení a rozvoje týmů je Marcela Valach Gavorniková uznávanou lídryní ve svém oboru. Její práce se soustředí na přinášení inovativních přístupů do zdravotní péče a zlepšování výsledků pro pacienty.
Celý proces probíhá v několika krocích. „K odebrání vajíček je potřeba stimulovat jejich růst, což může krátkodobě způsobit určitý diskomfort v podobě několika injekcí a rozkolísání hormonální hladiny. Je to ale záležitost na jeden měsíční cyklus. V mladším věku není ke stimulaci potřeba takové množství hormonů a také je větší pravděpodobnost, že bude k dispozici více kvalitních vajíček,“ přibližuje. Po hormonální stimulaci lékaři odeberou vajíčka a uloží je v laboratoři do tekutého dusíku. Tam mohou „čekat“ i mnoho let. „Když se žena rozhodne pro zamrazení vajíček, tak to nutně neznamená, že v budoucnu bude muset absolvovat IVF. Je možné, že se jí podaří otěhotnět přirozeně. Nicméně jsou zamražená vajíčka určitou pojistkou.“
Cena pak odpovídá přibližně jedné dovolené nebo novému chytrému telefonu, tedy nižším desítkám tisíc korun. Největší překážku lékařka Gavorníková spatřuje v nízké informovanosti. „O problematice plodnosti by se mělo mluvit nejen v rodině, ale podrobněji také ve školách a gynekologických ordinacích. Možnost nechat si zamrazit vajíčka či spermie před onkologickou léčbou, se už dostává do povědomí. O metodě preventivního zamrazení vajíček či spermií pro budoucí použití se ovšem prakticky nemluví. Kapacity máme přitom veliké díky dostatku center asistované reprodukce,“ vysvětluje.
Krevní vzorek prozradí víc než věk
Praktickým ukazatelem, jak na tom ženská vajíčka vlastně jsou, je krevní test zjišťující ovariální rezervu měřením hladiny Antimülerianského hormonu (AMH). Ten si ženy a dívky mohou nechat odebrat u gynekologického lékaře. Stojí 600–1000 Kč a výsledek je známý během tří dnů. Pokud je vyšetření součástí léčby neplodnosti, hradí jej zdravotní pojišťovna.
Lékaři jej doporučují nejen ženám po třicítce, ale i mladším, které chtějí mít jasnější představu o své plodnosti. Pro udržení zásoby vajíček v co nejlepší kondici lékaři radí dodržovat zdravý životní styl a nekouřit. Ani vysoká hladina AMH však automaticky nemusí zaručovat plodnost. Například syndrom polycystických ovarií zvyšuje hodnotu hladiny AMH Jde přitom o nejčastější hormonální poruchu u žen, která je často příčinou neplodnosti. „Kromě hormonálního vyšetření je vhodné brát v úvahu pravidelnost menstruačního cyklu. Čím je cyklus kratší, tím méně vajíček ženě zbývá. Samotný krevní test může být v případech, kdy žena užívá antikoncepci, zavádějící. Jeho hodnoty často kolísají až o 30 %. Pokud tedy krevní hormonální test vyjde negativně, je vhodné zkontrolovat zásobu oocytů ještě ultrazvukovým vyšetřením,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač z České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP a dodává: „Neřekl bych, že je dnes více neplodných žen než v minulosti. Podle statistik nepřibývá endometrióz, zánětů či jiných nemocí souvisejících s neplodností. Spíš se ženy o děti pokoušejí později. Kombinace krevního testu a možnosti zamrazení vajíček jim nabízí větší kontrolu nad budoucností.“
