Seriál Dělníci chtíče. Poslední nucené kastrace prováděl Hitler, evropští odborníci varují, že hrozí i v Česku

Dokument
Redakce Heroine
| 20. 5. 2021 | 7 komentářů | 12 627
Seriál Dělníci chtíče. Poslední nucené kastrace prováděl Hitler, evropští odborníci varují, že hrozí i v Česku
Foto: Mall.tv

Přestože kastrace je považována z hlediska recidivy za nejúčinnější léčbu a vysvobození z koloběhu neustálých trestů a nové neúspěšné terapie jinými prostředky, je Česká republika jednou z mála zemí světa, kde je povolena. Podstoupit ji mohou deviantní sexuální delikventi, kteří se pro ni dobrovolně a na základě všech dostupných informací rozhodnou a kterým jejich volbu schválí ošetřující lékař a kastrační komise. Za posledních bezmála deset let bylo vyhověno dvěma takovým žádostem. Co si o tom myslí uznávaný sexuolog Petr Weiss, prozradil v rozhovoru s Jakubem Klingohrem.

Specializovaná sexuologická léčba u nás existuje od 70. let a jejím průkopníkům přinesla světové renomé. Navzdory propracovanosti psychoterapeutických metod, které čeští sexuologové do praxe zavedli a roky je používají, jsou svými zahraničními kolegy ale také často kritizováni. Předmětem sváru se staly kastrace. Ty jsou podle jejich odpůrců příliš radikálním zásahem do práv i těla jednotlivce a můžou mít závažné psychické i fyzické důsledky. Stejného názoru je i Rada Evropy.

Snížením hladiny testosteronu, ke kterému v důsledku zákroku dochází a který je hnacím motorem neovladatelného chtíče, se odstraní naléhavost a puzení na takovou úroveň, již dokážou pacienti kontrolovat. Může pro ně být jedinou a poslední šancí, jak se znovu stát součástí společnosti, ne její hrozbou. Recidivita pacientů je výjimečná, dosahuje maximálně dvou procent. Přesto jsou dobrovolné kastrace odmítány. Proč a v čem by se měl změnit současný systém léčby agresorů, vysvětluje v dalším díle Dělníků chtíče sexuolog a psychoterapeut Petr Weiss.

Dokumentární série Dělníci chtíče zachycuje pachatele těch nejvíce odsouzeníhodných činů – sexuálního zneužití dítěte. Jak probíhá jejich léčba? A dají se vůbec úspěšně vyléčit? Cítí vinu? A proč jsou tresty za zneužívání těch nejzranitelnějších tak nízké? Tvůrce pořadu Jakub Klingohr mluví jak se samotnými pachateli, kteří právě procházejí léčbou, tak s lékaři, policisty, právníky, ale i oběťmi. Cílem dokumentu je zvýšit povědomí o problému sexuálního zneužívání dětí, který není tak ojedinělý, jak se zdá, poukázat na délku soudních procesů a nízké tresty, jež pachatelům hrozí, nebo upozornit na neexistující prevenci i chybějící diferencovaná oddělení.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 7 komentářů

Vstoupit do diskuze