Seriál Dělníci chtíče. Deviantem se člověk narodí, deviantem je a deviantem zemře

Dokument
Redakce Heroine
| 22. 4. 2021 | 3 komentáře | 13 230
Seriál Dělníci chtíče. Deviantem se člověk narodí, deviantem je a deviantem zemře
Foto: Mall TV

Sexuální deviace vyléčit neumíme, říká Zuzana Řeřichová, vedoucí lékařka oddělení 5 Psychiatrické nemocnice Bohnice. To, jak složité je s nimi bojovat, potvrzuje i příběh Richarda, který několik měsíců sleduje reportér Jakub Klingohr.

Stejně jako filmová dramata i třetí díl dokumentární série Dělníci chtíče by mohlo uvozovat varování, že následující vyprávění není vhodné pro specifickou skupinu diváků. V tomto případě pro ty, kteří věří ve šťastné konce. Příběh Richarda ho nemá. Alespoň zatím. Cílem ústavní léčby je totiž udržení deviace v mezích zákona a následné propuštění. On branou psychiatrické nemocnice sice projde, ale pravděpodobně se za ním zabouchnou dveře vězeňské cely. Navzdory péči bohnických lékařů neovládl svoji sexualitu – homosexuální pedofilii. Opakovaně.

Prvního sexuálního zneužití nezletilých se dopustil ve třiadvaceti. S vyšetřovateli spolupracoval, a tak dostal pouze podmíněný trest a povinnost docházet na ambulantní léčbu. Kvůli strachu z dalšího trestu se nějaký čas zdržel zpátky, touha byla ale silnější. Tehdy mu došly dvě věci: že nedokáže odolat svému nutkání a že jestli ho chce uspokojit, musí být chytřejší. A s vědomím toho začal jednat…

Jaké je současné skóre recidivity oproti dobám, kdy léčba nebyla tak propracovaná a kdy do jednoho roku od propuštění recidivovalo 87 % pacientů, co všechno je součástí ústavní léčby a proč v ní nedokázal Richard obstát, se dozvíte v další epizodě Dělníků chtíče.

Dokumentární série Dělníci chtíče Jakuba Klingohra se vydává za pachateli těch nejvíce odsouzeníhodných činů – sexuálního zneužití dítěte. Jak probíhá jejich léčba? A dají se vůbec úspěšně vyléčit? Cítí nějakou vinu? A proč jsou tresty za zneužívání dětí tak nízké? Napříč celým pořadem Dělníci chtíče se bude hovořit jak se samotnými pachateli, kteří právě procházejí léčbou, tak s lékaři, policisty, právníky, ale i oběťmi. Cílem dokumentu je zvýšit povědomí o problému sexuálního zneužívání dětí, který není tak ojedinělý, jak se zdá, poukázat na délku soudních procesů a nízké tresty, jež pachatelům hrozí, nebo upozornit na neexistující prevenci i chybějící diferencovaná oddělení.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 3 komentáře

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

umfa | 22. 4. 2021 19:55

Proč se tomu ještě říká deviace? Vždyť i homosexualita bývala ještě nedávno označovaná za deviaci a teď jsou LGBTPZN bráni za zcela normální.

-2
Reagovat