Školy, že budou připravené na každé dítě? Nevěříme, obávají se zrušení odkladů rodiče i psychologové

Politici argumentují tím, že řada dětí dostává odklad zbytečně na přání rodičů, pak se ve škole nudí a velké věkové rozdíly následně způsobují ve třídě problémy. Psychologové ale varují, že některé děti přirozeně dozrávají později a pokud v první třídě zažijí neúspěch, může je to poznamenat. Rodiče zase nevěří, že školy zvládnou s nepřipravenými dětmi pracovat.

Odklad už jen v závažných případech

Matyášovi bude v srpnu šest let, v září ale do první třídy ještě nenastoupí. „Nechce do školy, je hodně živý. Byli jsme na vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně a řekli nám, že nemá ještě dostatečně vyvinutý sluch, neslyšel by správně písmena,” vysvětluje jeho matka Blanka J. z Prahy. Už za dva roky by ale možnost odkladu neměl a musel by nastoupit do školy, ať by se to rodině líbilo, nebo ne.

Počítá s tím novela školského zákona, kterou schválila vláda a těsně před Vánoci ji poslanci poslali do druhého čtení ve sněmovně. Odklad by měl být možný jen výjimečně, v případě závažných zdravotních obtíží, jako je těžké fyzické či mentální postižení, a to na doporučení lékaře-specialisty, nikoli pediatra. Celková nezralost, dnes nejčastější důvod odkladu, už stačit nebude. „Škola má být připravená na dítě, a ne dítě na školu,” říká jeden z předkladatelů novely poslanec Pavel Klíma (TOP 09). Stát mimo jiné věří, že když nebude ve školkách tolik šesti- a sedmiletých dětí, zbyde víc míst pro tříleté.

Souhlasí s ním i některé vedoucí pedagogicko-psychologických poraden - například Pavla Kubíčková z Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 10, která pomáhala zákon připravovat. Pracovníci poraden se shodují, že někdy dávají doporučení pro odklad i na základě až jakéhosi vydírání rodičů. Ti se obávají, že dítě první třídu nezvládne a nechtějí ho stresovat, případně trochu kalkulují s tím, že o rok starší a vyspělejší dítě bude hned od začátku úspěšnější a tím i sebevědomější než ostatní.