Po zrušení odkladů bude ve školách více nezralých dětí. Nejsme na to připravení, varuje Hynek Cígler
Máme příliš odkladů školní docházky, blokujeme tím školky a stát to přichází draho. S těmito argumenty byla schválena novela školského zákona, která odklady výrazně omezuje. „Já vidím reálná rizika, zatímco přínosy jsou spíš hypotetické,“ tvrdí psychometrik Hynek Cígler. Podle něj nejsou školy nyní připravené na nezralé děti, které do nich budou nastupovat. Co vše to znamená pro učitele, rodiče a především děti?
Často se mluví o tom, že odkladů máme v Česku příliš mnoho. Jak to vidíte vy?
Máme jich víc než nám blízké země, to je pravda. Poslední dvě desítky let jich máme ke 25 procentům, což je vysoké číslo, nicméně čeští prvňáci nejsou v průměru starší než prvňáci ve srovnatelných zemích. Prostě je posíláme do školy standardně trochu dříve, ale zároveň to kompenzujeme odklady. Proto je tu otázka, co se stane, když do škol začnou nastupovat děti mladší, které by nyní dostaly odklad, a jak rychle se tomu vyučující přizpůsobí a zda změní styl výuky. Stávající nároky přestanou odpovídat schopnostem prvňáků.
Není podle vás přinejmenším zvláštní, že v některých regionech má odklad třeba jen 8 procent dětí, a někde jinde až 42 procent?
Tyto odlišnosti v praxi jednotlivých pedagogicko-psychologických poraden byly jedním z argumentů, proč byla přijata novela školského zákona, která odklady školní docházky v podstatě ruší. Ale tento argument je podle mě principiálně vadný, protože kdyby se sledovala třeba praxe obvodních lékařů a jejich ochota předepisovat antibiotika nebo udělovat pracovní neschopnost, pravděpodobně bychom narazili na podobně dramatické rozdíly. Posouzení školní zralosti je odborný výkon a je běžné, že se odborníci ve svých odborných názorech liší, není možné je úplně objektivizovat. Kdyby to možné bylo, tak žádné poradny a psychology v nich nepotřebujeme, zvládne to úředník.
Co se v rozhovoru dál dočtete?
- v jaké oblasti školní připravenosti české děti pokulhávají
- jak se to může projevit v prvních třídách už v příštím školním roce
- proč se po zrušení odkladů příliš neuleví pedagogicko-psychologickým poradnám
- zda jsou čeští vyučující připravení na změny, které je čekají
Hynek Cígler vystudoval psychologii na Masarykově univerzitě v Brně. Je výzkumníkem a vysokoškolským pedagogem. Působí na Katedře psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Zaměřuje se zejména na psychometriku, tedy vývoj nástrojů pro měření psychických charakteristik. Kromě toho se zabývá matematickými schopnostmi a nadáním u dětí a výzkumem způsobů, jakými lidé odpovídají na psychologické dotazníky.
Vy sám se podílíte na vývoji testů, které mimo jiné zkoumají i školní připravenosti. Na sociálních sítích jste se vyjádřil ve smyslu, že vás překvapilo, jak slabé výsledky dětí jste při pilotáži viděli. Co vás konkrétně zarazilo?
Cílem testů není primárně diagnostika školní připravenosti, ale zejména obecně školní neúspěšnosti, dyslexie, dyskalkulie, případně se budou dát využít i u seniorů k diagnostice kognitivních poruch a podobně. Podílel jsem se na vývoji některých matematických subtestů z této velké baterie a mám na starosti statistické zpracování. S dětmi běžně nepracuji, takže mám spíš asi celkem laickou představu o tom, co by měly umět, když nastupují do školy. Nicméně překvapilo mě, že to velká část neuměla.
Ty klíčové předpoklady potřebných pro výuku čtení a psaní nemá ještě v šesti letech rozvinutá značná část populace. V osmi letech je už má většina dětí nějakým způsobem zvládnuté, ale ty předpoklady složitější, které jsou nezbytné pro dobré čtení s porozuměním, práci s čísly a podobně, nemají všechny děti dobře rozvinuté ani ve věku deseti let. To samozřejmě později limituje jejich školní úspěch. Ony se technicky číst naučí, ale mohou mít problém číst třeba slova, která nikdy neviděli, a už vůbec jim nemusí zbývat pozornost a energie na chápání čteného textu.
