Chceme, aby naši studující přebírali zodpovědnost za svět kolem sebe, říká oceněná češtinářka

Proč by měl člověk v dnešní době chodit do školy, když si informace může vyhledat na internetu nebo se zeptat AI?

V době, kdy jsou informace všude kolem, je slepá ulička, když se upřednostňuje učivo před žákem. Na naší škole proto orientujeme pedagogiku na studenta a smysl vzdělávání vidíme v kompetenčním učení. Roli učitele proto vnímám tak, že by měl pomáhat rozvíjet sociální, emoční kompetence studenta, posilovat jejich kritické myšlení a literární, mediální nebo finanční gramotnost. Měl by jim pomoci zorientovat se ve světě i v sobě samých a dát jim hlas. Ukázat jim, že na jejich názoru záleží, že mají moc měnit svět. Snažíme se v nich proto budovat i aktivní občanství a zodpovědnost za prostředí kolem sebe.

Jak vnímáte vztah učitele a žáka?

Především jako partnerství. A to nejen se žákem, ale i jeho rodinou. Pokud žák selhává, nevnímám to jako selhání žáka, ale selhání rodinného a školního systému. Na rozdíl od rodiny jsou ale učitelé a škola profesionálové a měli by pomoci najít cestu k úspěchu. Stejně tak, když si nevím se žákem rady, radím se s rodiči. Je to společný proces. Spoustu dnešních mladých lidí trpí duševní bolestí. Podle mě to pramení z odpojení lidí od rodiny, komunit, přírody. Jako učitelé bychom jim měli pomoci vracet se do těchto kruhů, aby cítili, že jsou součástí celku, a mohli tak najít sami sebe.