Zabijte veselého tygra. Aby děti nejedly pitomosti

Když se chcete dostat do peněženek rodičů, jděte na ně přes dítě. Můžete ho použít přímo jako zbraň, natiskněte na obal cereálií veselé zvířátko, přibalte hračku a rodič nemá v souboji s kreslenou roztomilostí šanci. Anebo prostě na obal pište „dětské“ a „pro děti“. Ono to sice nic neznamená, ale sugeruje to bezpečně, že půjde o výrobek minimálně k dětem šetrnější, když ne přímo zdravější.

Bohužel. Obrázek tygra na krabici neznamená kvalitní cereálie, veselý psík na dětském snacku není zárukou vhodné školní svačiny a šunka pro děti může obsahovat víc zbytečných přídatných látek než šunka bez přívlastku.

Sto gramů cereálií k dětské snídani by mělo obsahovat minimálně 4,5 gramu vlákniny a maximálně dvacet gramů jednoduchých cukrů. Řada výrobků, které nesou označení „dětské“, nesplňuje ani jednu z těchto podmínek a v jejich složení téměř nenajdete celozrnnou mouku. Oblíbené lupínky z kukuřičné mouky nemají valnou výživovou hodnotu. Nejen, že neobsahují téměř žádnou vlákninu, ale mají vysoký glykemický index. To znamená, že zasytí jen nakrátko a dítko bude mít brzy zase hlad. Podobně chlazené tyčinky doporučované výrobcem jako zdravá svačinka nebo jednoduchá snídaně s kapkou medu. Medu obsahují opravdu jen kapku, necelých 1,5 gramu. Zbytek je palmový tuk, cukr, bílá mouka – a mléko to už nezachrání.

Mýtus 1: tučný jogurt je dobrý jogurt

Že v poctivém jogurtu stojí lžíce a že poctivý jogurt je ze smetany, je mýtus. Že jsou pořádně tučné jogurty zdravější, je mýtus jakbysmet. Mléčné výrobky jsou důležitou složkou stravy kvůli obsahu plnohodnotných bílkovin, vápníku a probiotických mikroorganismů, nikoliv kvůli obsahu mléčného tuku. Obecně naopak platí, že čím víc tuku v jogurtu je, tím míň v něm najdete bílkovin (i když se často přisypávají v sušeném stavu), výjimkou je řecký jogurt s jinou technologií výroby. Tučné smetanové jogurty, tvořené z deseti procent tukem, jsou proto ve srovnání s klasickými polotučnými/plnotučnými jogurty méně bohatým zdrojem bílkovin, ale také vápníku, který se na bílkovinu váže.

Jogurty, které se podobají spíš zakysané smetaně, můžou navíc negativně ovlivnit celkový energetický příjem. Při nákupu pro děti proto nelpěte na smetanových jogurtech. S klidným srdcem jim dopřejte ty obyčejné s obsahem tuku 2,5–3,5 procenta, samozřejmě bílé bez příchuti. Na druhou stranu se vyhněte také výrobkům odtučněným. Ani ty pro děti nejsou vhodné.

Patříte-li mezi rodiče, kteří se obávají, aby jejich dítě netrpělo hlady, nebo ho naopak držíte zkrátka, měli byste zvolnit. Ani jeden extrém není v pořádku.

Rodiče mají odpovědnost za to, aby dítě naučili, že existuje snídaně, oběd, večeře a mezi hlavními jídly maximálně jedna svačina. Dítě, které dostane nutričně hodnotnou snídani, vydrží bez problému syté do oběda, případně do dopolední svačiny. Budete-li dítěti dopřávat neomezeně po celý den křupky a bonbony a malé svačinky mezi jasně definovanými denními chody s pocitem, že ve vývinu potřebuje dostatek energie a tu přebytečnou vyběhá, můžete potomkovi zadělat na pozdější špatné stravovací návyky.

S nimi je spojená nejen nadváha, ale i zubní kazy. Každý bonbon nebo svačinka mění přirozené pH v ústech a podporuje rozvoj bakterií způsobujících kaz. pH se pak původní hodnotu vrací pomalu. Držte proto dětem mezi jídly dostatečné rozestupy a nenechávejte je celý den ujídat gumové medvídky ze sáčku.

Na druhou stranu se neuchylujte k přílišnému omezování a napomínání dítěte, aby jedlo méně. Pokud je jídelníček, který dítěti sestavujete, rozmanitý, pokrmy jsou připravené vhodnou úpravou a ze zdravých surovin, není důvod dítě omezovat a dělat z jídla stresující záležitost. Omezované děti v dospělosti častěji trpí anorexií nebo se naopak nezřízeně přejídají. Buď si jídlo vyčítají nebo naopak chtějí dohnat, co jim rodiče zakazovali. Studie potvrzují, že pokud připravujete dětem vyvážené jídlo, které jim nezakládá na budoucí problémy s váhou, jsou si schopné samy určit rozumné množství, které jejich tělo potřebuje.

Mýtus 2: není hříchu bez cukru

Informace, že slazené nealkoholické nápoje obsahují v půllitru přibližně třináct kostek cukru a některé neškodně působící ledové čaje skrývají kostek devět, proletí jednou za čas internetem a všemi fóry pro současné i nastávající matky. Snadno tak můžete nabýt dojmu, že limonády s označením „light“ jsou pro děti lepší, a na svačinu jim proto „lehkou kolu“ bez výčitek dopřejete.

Riziko slazených nealkoholických nápojů ale netkví jen v cukru a vysoké energetické hodnotě. Ve většině případů obsahují kyselinu fosforečnou. A jejich „light“ sourozenci jí mají stejně. Fosfor je hned po vápníku nejvíce zastoupeným minerálem v lidském těle. A pokud tělo přijímá fosforu příliš (což se při časté konzumaci limonád může snadno stát), vylučuje jeho nadbytek v podobě fosforečnanu vápenatého. Vápník pro tvorbu této sloučeniny si ale bere z kostní hmoty. Důsledkem pak může být řídnutí kostí, zlomeniny u dívek ve velice nízkém věku a větší rozvoj osteoporózy v dospělosti. Tyto nápoje by se – ať s cukrem nebo bez něj – v lepším případě neměly v dětském jídelníčku vyskytovat vůbec, v horším případě by měly zůstat výjimečným zpestřením zdravé stravy. Snažte se místo hledání náhražek za sladké nápoje a pokrmy učit děti na sladkou chuť co nejméně.

Celodenní popíjení kyselých limonád, ředěných džusů, ale i vody s citronem nebo jakkoliv ochuceného čaje, má navíc stejný efekt, jako celodenní cucání bonbonů. Kyselé nápoje narušují zubní sklovinu a snižují pH v ústech, což se líbí nežádoucím bakteriím.

Mýtus 3: celozrnné jídlo rovná se štíhlé dítě

Pro dospělého člověka je sice vhodná komplet celozrnná strava, neznamená to ale, že je stejně vhodná i pro děti. Minimálně do tří let nelpěte na výhradně celozrnné stravě a hlavu si s ní nelámejte ani u mladších školáků. Děti mají mnohem menší potřebu vlákniny než dospělí, přibližně třetinovou. Úzkostlivé zařazování celozrnných výrobků na jídelníček už v batolecím období je spíš na škodu, může být příčinou bolestí bříška, zácpy a toho, že se ze stravy nevstřebají některé jiné důležité živiny. Nepřekládejte si to ale tak, že máte dětem dopřávat jen bílé rohlíky, sladké buchty a koláče. Naučte je na kvalitní pšenično-žitné a žitno-pšeničné kvasové chleby, ovesné vločky, ořechy, rýži, jáhly nebo ječmen. Z kvalitních běžných potravin, dostatku ovoce a zeleniny budou mít vlákniny dostatek a na celozrnnou stravu po vzoru dospěláků přecházejte postupně až u školáků kolem osmého roku.