Ženám nejde o adrenalin. V investování je brzdí pocit zodpovědnosti
Nižší mzdy, přerušované kariéry, nižší důchody. Přesto ženy investují promyšleněji a s lepšími dlouhodobými výsledky. S Eliškou Panáčkovou a Petrem Žabžou z Air Bank jsme probrali, proč se ženy bez investování neobejdou, co jim stojí v cestě a proč je při zhodnocování důležitější čas než vysoké částky.
Mají ženy a muži pro investování stejné výchozí podmínky?
Eliška: Z formálního hlediska ano – investiční produkty jsou dostupné všem bez rozdílu pohlaví. V praxi se však situace liší jak na individuální, tak na systémové úrovni. Ženy v průměru vydělávají o pětinu méně než muži a častěji přerušují kariéru z důvodu rodičovství nebo péče o blízké osoby. Výsledkem je, že mají méně peněz na zahájení investování a tvorbu finanční rezervy, přestože ji ve skutečnosti potřebují více, mimo jiné kvůli nižším důchodům a delší průměrné délce života.
Jaký je současný zájem žen o investování?
Eliška: Každým rokem roste a postupně se přibližuje mužům, i když v absolutních číslech ženy stále investují méně. Stoupající trend souvisí mimo jiné s popularitou tématu finanční nezávislosti. Na druhou stranu, spolu s digitalizací přišlo obrovské množství informací, které mohou být spíš matoucí než přínosné. Některé ženy proto s investováním kvůli nedostatku sebedůvěry raději ani nezačnou, což je hrozná škoda.
Petr: Z dat společnosti Ipsos vyplývá, že v Česku pravidelně investuje zhruba 44 procent populace – ale jen 44 procent žen a 63 procent mužů. Ženy kolem sebe bohužel nemívají dostatek pozitivních vzorů, které by je v oblasti investování dokázaly inspirovat, a tak s tím zbytečně otálejí. Dobrou zprávou však je, že o zahájení investování přemýšlí čtvrtina žen oproti 17 procent mužů.
Eliška Panáčková
V Air Bank vede vývoj nových produktů od návrhu až po uvedení na trh. Koordinuje spolupráci napříč týmy v bance a s externími partnery. Zároveň zjednodušuje stávající řešení tak, aby bylo investování srozumitelnější i pro začátečníky. Silným tématem je pro ni finanční nezávislost žen.
Liší se nějak chování a přístup investorek a investorů?
Petr: Ženy investují spíše potichu: nejde jim o adrenalin, berou investování jako dlouhodobý závazek, více přemýšlejí nad konkrétními životními situacemi. Chtějí stabilitu, jistotu do budoucna, zabezpečit děti. Řeší, co se stane, když přijdou o práci nebo půjdou na mateřskou. Muži jsou oproti nim výrazně hlučnější a hovornější. Mají tendenci sledovat vývoj svých investic a na základě toho jednat, prodávat a nakupovat. Zatímco muži obchodují, ženy investují.
Co se týká výkonnosti portfolií, u mužů bývá o něco lepší v krátkém horizontu (jednoho dvou let), protože jim to často prostě vyjde. Ženy zase díky dlouhodobosti, pravidelnosti a racionálnímu přístupu mívají výrazně větší výnosy v desetiletých a delších horizontech.
Eliška: Ženy se také více obávají, jestli zvládnou posílat peníze měsíc co měsíc. Zbytečně. Není problém investování přerušit a po čase se vrátit. Obecně si méně věří a potřebují více podpory a ujištění v tom, že dělají správné rozhodnutí.
Proč by do investování ženy měly jít a nespoléhat na stát, případně na rodinu?
Eliška: Každý člověk by se měl snažit o finanční soběstačnost a nezávislost. Neznamená to, že se svým protějškem nebudete plánovat budoucnost nebo společné peníze, ale musíte být připraveni, že to nemusí dopadnout – a v tu chvíli být zabezpečení. A pokud jde o stát? Když dnes vidíte, jakým způsobem se vyvíjejí důchody a jaká je porodnost, je nutné spoléhat se především sami na sebe.
Co si ujasnit, než se do investování pustíte?
Eliška: Půjdu ještě o krok zpět. Ideální je si nejprve vytvořit rezervu 3–6měsíčních výdajů na spořicím účtu pro případ, že se vám nečekaně rozbije auto nebo třeba pračka. V těchto situacích byste na investice sahat neměli, protože potřebují dlouhodobost.
Petr: A pak si odpovězte na tři věci. Na co ty peníze chcete, kdy je budete potřebovat a jaký je váš vztah k riziku. Když to zkonkretizuji: co udělám, když mi peníze za rok o čtvrtinu spadnou? Bude to pro mě problém, nebo to vezmu jako příležitost k navýšení svých investic? Postoj k riziku ovlivňuje výběr investičního nástroje. Samotné řešení už je v zásadě jednoduché.
Dokáže si tedy člověk sestavit portfolio sám, nebo je lepší nechat si poradit?
Eliška: Určitě to zvládne sám. Existují jednoduché a transparentní online nástroje či aplikace, které pomáhají jak začátečníkům, tak pokročilým investorům určit vhodnou strategii a vybrat produkty na základě jejich preferencí. Většinou fungují na principu investičního dotazníku, který vyhodnotí, jaká investice nejvíce odpovídá tomu, co aktuálně plánujete. Zjednoduší cestu k vhodnému produktu v kontextu cíle, rizika a časového horizontu. A když pocítíte, že se vaše priority mění, můžete si ho vyplnit znovu a způsob investování upravit. Různé potřeby naplní různé produkty.
S nastavením pomůže i finanční poradce, ale není to nezbytně nutné, pokud jde „jen“ o investice, nikoliv o sestavení komplexního portfolia včetně například hypotéky, pojištění nebo dědictví. Základní principy zůstávají stejné. Důležitá je dlouhodobost, disciplína, diverzifikace – nesázet vše na jednu kartu.
Petr Žabža
V oblasti investic a digitálních finančních služeb se pohybuje celou svou profesní dráhu. Do Air Bank, kde šéfuje investičním produktům, přišel z fintechového startupu Finax. Předtím působil v mBank, kde vedl tým pro aktivaci a akvizici klientů. Zastával také pozice ředitele investičních a spořicích produktů v ING Bank.
Od jaké částky lze investovat?
Eliška: Menší, než se mnozí domnívají. Jde to už od 100, 500 korun měsíčně. Naprosto klíčovou roli hraje čas, což je jedno z témat, která chceme zdůrazňovat – aby se ženy investování nebály a začínaly co nejdříve. Ideální je nastavit si trvalý příkaz a v dobrém „zapomenout“.
Petr: Ukažme si to na konkrétním příkladu. Pokud budete od 25 let investovat zhruba 2000 korun měsíčně s průměrným výnosem 6 procent ročně, což není nijak nereálné, po čtyřiceti letech, v době odchodu do důchodu, našetříte přibližně 4 miliony korun. Pokud začnete se stejnou částkou i stejným výnosem „až“ ve 35 letech, výsledná suma bude zhruba 2 miliony. Třebaže jde o pouze o deset let kratší investiční horizont, konečná částka je poloviční.
Dá se investování dohnat i po čtyřicítce?
Petr: Určitě. V té době už obvykle máte nashromážděný nějaký majetek, můžete investovat větší částky než na začátku kariéry a pořád vás čeká čtvrtstoletí relativně aktivního ekonomického života. Proto nepodporuji myšlenku, že se musíte nezbytně zamknout v konzervativních instrumentech.
Ženy a moc peněz
Ženy investují podstatně méně než muži. Investování vnímají jako svět, do kterého nepatří. Projekt Ženy a moc peněz chce tento mýtus rozbít. Jednou a provždy. Pomůžeme vám zorientovat se a vytvořit si vlastní názor.
Standardně se doporučuje dodržovat strategii životního cyklu investování. Spočívá v tom, že v průběhu života měníte, kam peníze investujete. V mládí dává smysl mít většinu peněz v dynamičtějších investicích, jako jsou akcie nebo akciové fondy, protože máte čas zvládnout výkyvy trhu. Jak se blíží důchod nebo jiný cíl, postupně přesouváte část peněz do klidnějších variant – do dluhopisů, termínovaných vkladů nebo na spořicí účty tak, aby se vydělaná hodnota lépe chránila.
Já se však domnívám, že i kolem 60 let si můžete dovolit být odvážnější a ponechat 20–25 procent majetku v akciích, protože by byla škoda připravovat se v penzi o výnosy.
Co je důležitější, kolik investujete, nebo kdy začnete?
Petr: Jednoznačně kdy začnete. Největší roli hraje čas a síla složeného úročení. Zároveň je potřeba mít jasno v nákladech. Odkládat si peníze od mladého věku je fajn, ale pokud zvolíte příliš drahý nástroj, může vám v dlouhém horizontu nemalou část majetku „ukousnout“. Klíčem je proto pravidelné investování od co nejranějšího okamžiku do produktů s nízkou nákladovostí.
Napsáno pro… je speciální formát komerční obsahové spolupráce, který redakce připravuje společně s obchodními partnery.
