Škodí dětem, když se odmalička učí víc jazyků? Naopak, říká lingvistka. Záleží ale na způsobu výuky
Výuka cizích jazyků se čas od času stane celospolečenským tématem. Většinou ve chvíli, kdy projde nějaký nový zákon, který zavádí povinnost učit se cizí jazyk dřív nebo víc než jen jeden. Někteří lidé se hned začnou obávat, že děti, které „ještě pořádně neumí ani česky“, nemají šanci víc jazyků zvládnout. Podle lingvistky Kateřiny Chládkové jsou to ale zbytečné obavy.
Strach z přehnaného vystavování dětí cizím jazykům v Česku mají zejména starší generace a lidé, kteří sami měli s učením problémy, a proto by si přáli děti ochránit před domnělým přetěžováním. Podle expertky na učení se jazykům Kateřiny Chládkové ale tyto obavy pramení z nepochopení.
„Začněme u toho, co je přirozený nebo nejběžnější stav: je jím vícejazyčnost. Na světě je mnohem víc multilingvních než monolingvních lidí. Ve spoustě zemí děti běžně vyrůstají ve vícejazyčném prostředí, a často nejde jen o dva jazyky. Přirozeně si je osvojí. A pokud si dítě začne osvojovat jeden jazyk a po nějaké době se v jeho okolí začne mluvit dalším, tak si ho ke svému prvnímu jazyku jednoduše přidá, stejně tak třetí, čtvrtý… A ničemu to neškodí,“ ujišťuje Kateřina Chládková. To, že děti jazyky všelijak míchají a jako součást českých promluv používají anglické výrazy, neznamená, že by se jim čeština „pokazila“. Spíš jsou v dané situaci schopné využít ten jazyk, který se jim více hodí.
Problémem jazykové výuky v Česku je její celkové pojetí, tvrdí Chládková. Ve zkratce by se i dospělí měli učit jazyk tak, jako se ho učí kojenci – posloucháním, sledováním, v přirozených situacích. „Jazyk by se jim měl nabídnout jako komunikační nástroj, tedy jako prostředek učení, ne jeho cíl. Prvňáci, druháci a třeťáci by se třeba mohli „učit“ pracovní činnosti, výtvarku, hudebku a tělocvik v angličtině. Jazyk tak bude sloužit jako nástroj komunikace, ale budou mít navíc možnost zažít si jej, zapojovat tělo, vizuální informace, hrát si s hlasem. První rok nebo dva by taky děti neměl nikdo nutit v cizím jazyce mluvit, aby měly dostatek času ho vnímat. Čtení a psaní v cizím jazyce bych nechala až pro druhý stupeň,“ vysvětluje lingvistka Chládková.
Platí tedy, že kolik řeší umíš, tolikrát jsi člověkem? U mladých lidí, kteří jsou na vrcholu svých kognitivních sil, se jednoznačně přínos vícejazyčnosti určit nedá. „Určité kognitivní a psychosociální benefity vícejazyčnosti ale pozorujeme právě v životních obdobích před a po vrcholu: tedy u dětí a seniorů. Některé výzkumy naznačují, že vícejazyčnost může zpozdit nástup neurodegenerativních onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba, až o několik let,“ naznačuje Kateřina Chládková.
Jak se jazyky učí miminka? A co děti se sluchovým postižením? A jak se vůbec jazykový vývoj u malých dětí zkoumá? Dozvíte se v rozhovoru od Martina Konvičky na webu Heroine.cz.
