Reklama s herečkou Sydney Sweeney je znovu žhavým tématem internetových diskuzí. Tentokrát jde o kampaň pro platformu Novig, která se zaměřuje na sportovní predikce a sázení a v níž má Sweeney také podíl. Sweeney se pro ni nafotila téměř nahá, intimní části těla zakrývá pouze sportovní náčiní. Některé atletky se proti reklamě vymezují, vadí jim objektifikace ženských těl ve sportu. Obhájci a obhájkyně herečky naopak tvrdí, že Sweeney má právo být sebevědomá žena a fotit se tak, jak sama uzná za vhodné.

Sydney Sweeney se samozřejmě může svléknout, být přitažlivá a vědomě pracovat se svým tělem. Samotná nahota není synonymem objektifikace ženského těla a oblečené tělo zase není automaticky chráněno před objektifikací. Podle nutriční terapeutky Markéty Gajdošové, která k tématu napsala komentář pro web Heroine.cz, je klíčové to, kdy své tělo používá žena a kdy její tělo za nějakým účelem používá někdo jiný.
Česká sprinterka Eva Kubíčková popisuje hranici podobně. „Samotná nahota mi nevadí. Sama mám na sociálních sítích fotky, na kterých je moje tělo vidět, a nemyslím si, že je na tom něco špatného,“ říká. U kampaně se Sweeney jí ale vadí způsob, jakým bylo tělo použité: neměla pocit, že by nahota měla co dělat se sportem. Právě v tom podle ní vzniká rozdíl mezi situací, kdy je žena sexy, a chvílí, kdy je sexualizovaná nebo objektifikovaná.
Podobně to vnímá i olympijská krasobruslařka Natálie Taschlerová, která se kvůli nevhodným záběrům a fotografiím cítila zneužitě a řešila jejich stažení.
Můžou v těchto případech pomoci pravidla proto, jak se mají ženská těla při sportu fotit a natáčet? Nevedlo by to naopak k problematickému vnímání ženského těla? A jakou roli v kauze hraje to, že je Sweeney spolumajitelkou společnosti, pro kterou reklamu fotila? Více v komentáři Markéty Gajdošové na webu Heroine.cz.