Disco je cool. Je cool i víra v Boha? Odpověď hledá norské drama

Filmový tip
Irena Hejdová
| 17. 6. 2021 | 3 komentáře | 2 430
Disco je cool. Je cool i víra v Boha? Odpověď hledá norské drama
Foto: Artcam Films

Věříš v Boha? V Česku je to provokativní otázka, na kterou se většině dotazujících dostane negativní odpovědi. Mezi mladými koncept víry příliš nerezonuje. A pro případné potenciální ovečky hledající cestu k víře nenabízí moc uspokojivé odpovědi ani nový film Disco, který 17. června vstupuje do distribuce v českých kinech a online na streamovacích platformách. I tak rozhodně stojí za vidění. Provokativní otázky, které klade, budou přínosné pro řadu (nejen mladých) diváků.

Podle průzkumu agentury STEM z roku 2019 sice věřících v Česku pomalu přibývá, v roce 2019 jich ale i tak bylo v populaci jen 35 procent. V Boha častěji věří ženy, lidé starší 60 let a obyvatelé moravských krajů. V Norsku, kde se odehrává děj dramatu Disco, je věřících většina. 

Mirjam, hrdinka norského filmu Disco, má zdánlivě všechno. Hřívu blonďatých vlasů, atraktivní vzhled, úspěchy na poli vrcholového sportu (lze-li něco tak bizarního jako disco tance nazývat sportem), na první pohled harmonickou rodinu a pevné zázemí v podobě cool církevní organizace, kterou její rodiče řídí.

Mirjam musí dostát mnoha často protikladným očekáváním. Musí být krásná zvenku i uvnitř. Úspěšná, a zároveň skromná. Sebejistá, a zároveň pokorná vůči Bohu.

Při bližším pohledu na Mirjamin život začne ale mnohé skřípat. Mirjam musí dostát mnoha často protikladným očekáváním ze strany svých rodičů, fanoušků i spoluvěřících. Musí být krásná zvenku i uvnitř. Úspěšná, a zároveň skromná. Sebejistá, a zároveň pokorná vůči Bohu, který je v její komunitě vším. 

Hledání smyslu

Není divu, že Mirjam přestává nacházet smysl ve světě disco tanců, kterým se věnuje a v nichž slaví mezinárodní úspěchy. Zažívá zmatek ze vztahových problémů svých rodičů i z tlaků zevnitř náboženské organizace, k níž její rodina patří. Její nevlastní otec tuto organizaci vede, pod slupkou sebejistého a charismatického guru se ale skrývá muž plný komplexů se sklony k psychickému vydírání svých bližních. Ukázkový svět Mirjamina života se tak zákonitě začne hroutit – a spolu s ním všechny dosavadní jistoty. Fyzická náročnost disco tanců se střetává s emocionálními nároky církve a svět ztrácí smysl. Přicházejí pocity ztracenosti, přecitlivělost na drobné, téměř nepostřehnutelné tlaky okolí, nenaplněná očekávání.

Filmová galerie Artcam: Ženy za kamerou i před ní

Foto: Artcam Films. Westwood: Punk, Icon, Activist

Artcam Films buduje pestrou a pečlivě sestavenou sbírku, která rozšiřuje obzory a překračuje hranice. Filmy, které uvádí do kin, nově dělí do šesti tematických kategorií, labelů. Jedním z nich je Art-Female, který se zaměřuje na ženský pohled.

Ženy hrají v současné kinematografii nezastupitelnou roli. Ženský příspěvek k závažným tématům oslovuje široké publikum a probouzí v něm potřebu mluvit o problémech z nové perspektivy. Ale stejně tak jsou zde i filmy mužů, které zachycují ženu a její roli v současné společnosti. Art-Female – místo, které patří ženskému pohledu na kinematografii a současný svět. Ženy za kamerou i před ní. Perspektiva, která tu dekády chyběla.

Více o filmech: Art-Female | Artcam Films

Film Disco měl premiéru už před dvěma lety na festivalu v Torontu, do českých kin kvůli covidové pandemii doputoval až teď. Existenciální krizi dospívající hrdinky kombinuje s krizí spirituální – Mirjam je členkou bizarního náboženského hnutí Friheten, které věřící láká pompézními obřady připomínajícími popové koncerty. Její vůdčí osobnosti se prezentují spíše jako popové idoly, ovečky se snaží strhnout popovými či disco hity s texty jako „Hledal jsem Ježíše, aby mi ukázal cestu“, to vše za zvuků disca a s doprovodem umělého kouře. 

V tomto světě Mirjam vyrůstá a není divu, že právě v období dospívání se od něj začíná odvracet. Nový směr ale v životě hledá opět tam, kde je zvyklá hledat – tedy ve víře, respektive v jejích dalších formách. Jejím prostřednictvím tak diváci nahlédnou pod pokličku dalších současných cool náboženských hnutí, která za blyštivou fasádou jak vystřiženou z Mirjaminých disco soutěží skrývají psychické vydírání i vůči svým dětským ovečkám, vyhrožování Bohem či drastické vyhánění démonů. 

Foto: Artcam Films

Režisérka Jorunn Myklebust Syversen dělala rozsáhlý průzkum v norském náboženském prostředí a samotnou ji prý překvapilo, kolik lidí extrémním náboženským skupinám věří.

V českém prostředí má tento na první pohled subtilní a nenápadný film šanci rezonovat, i když je převážně ateistické. Nejen tématem zmatků dospívání, které tu přesvědčivě ztvárnila mladá norská herečka Josefine Frida, ale i jako doklad toho, v jak zdánlivě nevinném prostředí mohou číhat nebezpečí – nejen pro naše děti. Sektářské praktiky nejsou jen výsadou extrémních církevních organizací, nejsou spojené jen s vírou, ale zejména s osobnostmi vůdců, šéfů, vedoucích manažerů, kteří dané (nejen církevní) organizace řídí.

Režisérka Jorunn Myklebust Syversen během příprav filmu Disco dělala rozsáhlý průzkum v norském náboženském prostředí a samotnou ji prý překvapilo, kolik lidí extrémním náboženským skupinám věří. Stejně jako ve filmu se dané organizace liší sociokulturními zvyky, jazykem, estetikou i teologicky, společný je jim ale radikální, až sektářský postoj k víře. 

Církev je boží

V současné době se nejen v Norsku, ale třeba i v USA řada těchto církví ve snaze ulovit nové mladé věřící přiklání k teatrálnosti. „Pokoušejí se mluvit k mladším lidem způsobem, s nímž se lze ztotožnit, včetně popové hudby, módního oblečení, stylového merchandisingu a marketingu,“ říká režisérka filmu. Pod tímto cool povrchem se ale maskuje zkostnatělý svět vyhánění démonů z těla, zastrašování a psychického a často i fyzického týrání.

K nejdrastičtějším záběrům filmu patří ty, v nichž se Mirjam ocitá na letním táboře v náboženské komunitě, v níž děti freneticky skandují a jsou jim vyhánění démoni z těla.

K nejdrastičtějším záběrů filmu patří ty, v nichž se Mirjam ocitá na letním táboře v další náboženské komunitě, v níž děti freneticky skandují „zemřu pro Krista“, jsou jim vyhánění démoni z těla tím, že jsou nuceni dýchat do pytlíků tak dlouho, až omdlí. Následující noční bojovka, kterou film vrcholí, je spíše hororovou scénou, jakou bychom nikomu ze svých dětí nepřáli.

Zrádný řád v chaosu

Církev tu je usilovně cool a mladí lidé tak mají tím menší šanci prohlédnout její nekalé praktiky. Tyto na první pohled moderní náboženské organizace ve výsledku své příznivce znesvobodňují ještě více než církve tradiční. V dnešní době, kdy je možné zdánlivě všechno, tento svět láká nezanedbatelnou část nejen mladých lidí, kteří hledají řád v chaotickém světě bez ohledu na to, jak zničující následky to pro ně může mít. 

To potvrzuje i režisérka filmu. „Zoufale všichni hledáme nějaký smysl života, a proto možná cítíme potřebu přesvědčovat druhé, že naše cesta je ta jediná pravá. Odtud už není daleko k podceňování a omezování lidí kolem nás,“ uzavírá téma svého filmu Jorunn Myklebust Syversen. Tomu v Česku můžeme porozumět, protože podobné věci se dějí i mimo svět extrémních náboženských uskupení. Je zneklidňující do něj ve filmu nahlédnout. A pak je příjemné si uvědomit, že s ním nemusíme mít nic společného. Ať už v Boha věříme, či jako většina Čechů nikoliv.

Premiéra filmu je 17. 6. 2021 v českých kinech a současně na on-line platformě dafilms.cz.

Článek vznikl ve spolupráci s naším partnerem – společností Artcam Films.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Moje Heroine 2021 Potřebujeme si připomenout, že svět nakonec může být báječné místo k životu. Představujeme osm inspirativních a obdivuhodných žen, jejichž jména do výzvy Moje Heroine nominovali čtenářky a čtenáři. Jasmína Houdek, Elena Gorolová, Alena Jančíková, Barush Maush, Zuzana Vránová, Eliška Kodyšová, Klára Laurenčíková, Adéla Horáková. Osm příběhů, které vám vrátí naději.
  • Děti vám to vysvětlí Existuje vůbec někdo, kdo se těší na září? Na obligátní téma „back to school“ jsme se podívali ze všech stran. Proč české školství nevzkvétá? A pomohlo by mít v učitelském sboru víc mužů? Své k tomu řekli i teenageři: rozsáhlou sondu mezi svými vrstevníky provedla čtrnáctiletá Marika, čerstvá maturantka Ester se zase ptá, proč ve školách víc nemluvíme o menstruaci i tělesnosti obecně.
  • Rozkoš pro vaše uši Prozkoumali jsme nový žhavý trend – audioporno. Z jakých důvodů přitahuje především ženy a co je na něm tak zvláštního? Vše, co chcete vědět, než se ponoříte do světa zvukové rozkoše. Nestyďte se poslouchat!
  • Hrdinky našich dcer Princezny trpně čekající na své rytíře jsou definitivně out. Je čas na nové hrdinky. Co tedy s dětmi číst? Možností je dnes dost, a zvlášť s knihami o slavných českých ženách se v posledních letech roztrhl pytel. Nad tímto fenoménem se kriticky zamýšlí Gabriel Pleska. Kterou z nich by doporučil?

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 3 komentáře

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Hah | 17. 6. 2021 20:30

Kultura na Heroine ve formě placeného PR, tak to gratulujeme a posíláme klíčenku!

+1
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Michal Macek | 18. 6. 2021 9:22

Mezi mladými koncept víry příliš nerezonuje

no prave...vim ze budu znit jak boomer zas, ale podle me to je tim ze mladi nectou...ctete! knizky!

-1
Reagovat