Když chcete být úspěšná, dělejte, že jste muž. Jak ženy samy sebe misgenderují na LinkedIn, aby byly vidět

LinkedIn leckdy působí jako schizofrenní sociální síť. Na jednom místě najdete řadu cenných kontaktů a obchodních příležitostí, abyste se vzápětí dozvěděli, co manažera střední firmy naučil rozvod jeho prarodičů o zaměstnaneckých benefitech. V posledních měsících ale největší profesní platforma na světě dává svým uživatelkám docela jinou lekci: dařilo by se vám tady mnohem lépe, kdybyste byla muž.

Debatu, do níž se na konci prosince zapojil také vlivný americký deník The Washington Post, před pár měsíci odstartovaly americká podnikatelka Cindy Gallop a britská byznysmenka Jane Evans. Gallop, která na předsudky LinkedInu upozorňuje dlouhodobě, se dohodla se svým mužským kolegou na zveřejnění navlas stejného příspěvku v tutéž denní dobu. Verzi Gallop se na rozdíl od kolegova statusu dostalo minimální pozornosti, přestože má více než 143 tisíc sledujících, tedy zhruba patnáctinásobek jeho čísel. Následně se experimentu ujala americká sociální pracovnice a expertka na komunikaci ohledně duševního zdraví Megan Cornish, jejíž podnikání je na propojení s dalšími profesionály a profesionálkami do značné míry závislé. O svém týdnu stráveném v převleku za mužského uživatele LinkedInu sepsala virální post.

Co přesně Cornish udělala jinak? Předně si v nastavení svého profilu změnila pohlaví z ženského na mužské. Následně požádala umělou inteligenci, aby jí vytvořila „mužnější“ popisy profilu a pracovních zkušeností. Slova jako „komunikace“ chatbot nahradil formulkami o „podpoře růstu“. Během týdne trvání experimentu vzrostla aktivita na profilu o 415 procent. Poté, co se Cornish o své překvapivé výsledky podělila, začaly pokus replikovat také další frustrované uživatelky s údajně podobně dramatickými dopady. Jedna z nich také upozornila na to, že jako žena tmavé pleti změnu příliš nepocítila: nejlepší dosahy tak zjevně získali bílí heterosexuální muži.

Na trend rychle zareagoval samotný LinkedIn. Jeho šéfka pro umělou inteligenci, kterou The Washington Post zpovídal, zdůraznila, že změna pohlaví k lepším výsledkům vyhledávání nevede. Podle expertů a expertek, jako je australská profesorka Carol Kulik, skutečně není pravděpodobné, že by byl algoritmus sítě k ženám záměrně nastaven nepřátelsky. Odpověď bude spíše prozaičtější: mužský svět a jazyk, jímž jsme si ho zvykli popisovat, platí za společenskou normu. Odchylky se logicky příliš nevyplácejí a působí méně seriózně, což má dopad na různé aspekty ženských kariér, nejen jejich online viditelnost.

Jen málokde je to tak patrné, jako ve stále značně mužsky orientovaném světě byznysu, který si většina z nás spojuje spíše s čísly a technologiemi než s komunikací či pomáhajícími profesemi, které zpravidla patří mezi feminizovanější odvětví. Roli hrají také předsudečné sklony samotné umělé inteligence, kterou dnes sociální sítě a vyhledávače zhusta využívají. Například studie organizace UNESCO z roku 2024 ukázala, že velké jazykové modely ženy častěji spojují s pojmy jako rodina nebo děti, zatímco v souvislosti s muži převažovala hesla jako byznys, kariéra či mzda.

Lze pochopitelně správně namítnout, že domácí pokusy s algoritmem nemají na rozdíl od seriózních výzkumů dostatečnou výpovědní hodnotu a jejich výsledky mohou záviset na řadě dalších proměnných. Už fakt, že žádosti Cornish o maskulinní proměnu jejího profilu umělá inteligence ochotně vyhověla, ale leccos naznačuje.

I já jsem zkusila požádat ChatGPT, aby upravil můj popisek na LinkedIn tak, aby působil více mužsky. „Zde je přepsaná verze s neutrálnějším, ‚mužštějším' profesionálním tónem (méně osobního zabarvení, přímočařejší formulace),“ odpověděl bezelstně.