Nemusí to být pikador v šalině. Forenzní lingvistika dokáže poznat autora podle slovosledu i frází, odhalila třeba J. K. Rowling

Určitě jste to už taky někdy zažili. S někým se bavíte a ten člověk naprosto automaticky řekne například pikador místo párek v rohlíku. Možná se nad jeho volbou slov pozastavíte, než si uvědomíte, že přece pochází z Českých Budějovic, kde je toto pojmenování rozšířené. Následně se můžete ponořit do zajímavého rozhovoru o tom, že vy zase říkáte šalina místo tramvaj, protože jste z Brna. Pokud se ale náhodou profesně zabýváte forenzní lingvistikou, určování identity mluvčích podle zvláštností jejich jazykového projevu pro vás bude mít i řadu vyloženě praktických využití.

Své by o tom mohli vyprávět vyšetřovatel FBI a forenzní lingvista James R. Fitzgerald a socio­lingvista Roger Shuy. Dostali za úkol analyzovat anonymní text, zaslaný v roce 1995 americkému deníku Washington Post, a jedna z prvních charakteristik, které si povšimli, byl zvláštní pravopis, používaný v novinách Chicago Tribune v průběhu čtyřicátých a padesátých let. Podobným směrem šlo také zjištění, že autor onoho anonymního textu volil výrazy typické pro angličtinu z Chicaga a okolí. Na druhou stranu ale text obsahoval i neobvyklá přídavná jména jako „anomický“ a „chimérický“, z čehož Fitzgerald a Shuy usuzovali, že autor nejspíš bude mít univerzitní vzdělání.

Nezávisle na těchto snahách si pak paní Linda Patrik při četbě inkriminovaného vydání Washington Post všimla, že se v textu vyskytují nezvyklé obraty, které často opakoval bratr jejího muže Ted Kaczynski. Zdálo se jí, že text i svým celkovým obsahem a tónem odpovídal švagrovým tirádám. Se svým podezřením se svěřila manželovi a ten se následně obrátil na policii – i jemu onen anonymní článek až příliš připomínal bratrův styl.

Jejich zjištění v kombinaci s poznatky z vyšetřování, které tou dobou trvalo už skoro dvě dekády, dovedla policii do odlehlého srubu ve státě Montana na severu Spojených států. V něm našli nejen Teda Kaczynského a originál onoho anonymního textu z novin, ale hlavně pak zásobu výbušnin a materiál k výrobě bomb. Obyvatel srubu byl totiž už od konce sedmdesátých let světu známý coby Unabomber, zodpovědný za sérii útoků pomocí podomácku vyrobených výbušných zařízení. Měl na svědomí tři mrtvé a třiadvacet zraněných.

Jak se později ukázalo, odhady pánů Fitzgeralda a Shuye byly přesné. Kaczynski se narodil v roce 1942 přímo v Chicagu a vyrůstal vystavený reformnímu pravopisu Chicago Tribune. Navíc měl za sebou i vědeckou kariéru na několika univerzitách. Před soudem se ke svým činům přiznal a v roce 1998 byl odsouzen na doživotí do vězení, kde v roce 2023 zemřel.

Odhalení Teda Kaczynského se stalo učebnicovým příkladem významu forenzní lingvistiky, dnes jsou ale díky novým technologiím možnosti jazykové analýzy ještě mnohem větší a široce uplatnitelné. Tak byla například před několika lety odkryta identita „britského spisovatele“ Roberta Galbraitha, který v roce 2013 debutoval s knížkou Volání kukačky a následně vydal další knihy. Na základě rozboru stylu byl Galbraith poměrně rychle identifikován coby J. K. Rowling, autorka románů o Harrym Potterovi. I robustní výpočetní síla nových nástrojů má ale zřejmě své limity – a tak třeba veleúspěšná autorka (nebo snad autor?) píšící italsky pod jménem Elena Ferrante odhalení už dlouho uniká…

Smyslem forenzní lingvistiky ovšem není jenom romanticky pátrat po totožnosti autorek bestsellerů. Její pozornost se častěji obrací k mnohem méně nápadným, ale o to závažnějším problémům. Například k tomu, do jaké míry je možné identifikovat autory a autorky nenávistných komentářů na sociálních sítích. Nebo zda lze na základě různých jazykových prvků efektivně rozpoznávat původ zpráv dezinformačních médií nebo výtvory generativní umělé inteligence. Až dystopicky se mohou někomu jevit pokusy o využití jazykové analýzy pro včasné rozpoznání osob, které se například chystají spáchat hromadnou střelbu nebo si sáhnout na život. Ve způsobu vyjadřování je možné taky pátrat po náznacích propukající deprese nebo po jiných psychických onemocněních.

Jazykové stopy jsou sice stále spíše vodítky než důkazy na úrovni otisků prstů, přesto mohou být nástroje forenzní lingvistiky až překvapivě efektivní. Anonymita internetových haterů tak není ničím definitivním. A může je prozradit třeba i zvláštní používání mezer nebo chyby v interpunkci. Nemusí to být rovnou pikador v šalině.