Vedra jsou vlivem klimatické změny čím dál častější a intenzivnější a nevyhýbají se ani školám. Jenže na rozdíl od jižních států Evropy s tím v českých školách zatím nemají příliš zkušeností. Ministerstvo školství radí nakoupit klimatizace, jenže to by musel souhlasit zřizovatel, pro kterého to nemusí být priorita. Samospásné není ani ředitelské volno, které rodiče mohou nést nelibě. Co by tedy školám pomohlo a jak to řeší v zahraničí?

Vedra se stala jedním z hlavních témat těchto prázdnin. Slyšeli jsme, že města nejsou na extrémní teploty připravena nebo jsme si mohli přečíst rady, jak se starat o domácí mazlíčky. Z debat o tom, jak vysoké teploty zvládat, ale zcela vypadla důležitá skupina: žáci a žákyně. Přitom je už za dva týdny čeká návrat do škol. A není vyloučené, že vedra budou pokračovat i začátkem září. Ostatně, už v červnu se školáci první vlně veder vyhnuli jen o fous. Výrazné oteplování začalo 24. června, jen dva dny před rozdáváním vysvědčení.
Podle klimatologů je pravděpodobné, že podobně teplá léta se budou opakovat a četnost vln veder bude do budoucna dále růst. Jsou na to ale školy připraveny? Nebo žáky a žákyně čeká sezení v sauně, kterou nejde vyvětrat? Ve třídách je maximální přípustná teplota 28 stupňů, jak stanovuje vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin. Ale na rovinu, kdo by byl schopen soustředit se na vyjmenovaná slova, rovnice nebo anglickou gramatiku, zatímco sedí v místnosti vyhřáté téměř na třicet stupňů?
Co se v komentáři dočtete:
Chcete si přečíst celý článek a mít přístup k dalším textům Heroine?Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně a můžete ho i darovat.
Školám navíc nikdo neporadil, jak mají teplotu dostat aspoň pod těch 30 stupňů, když je venku o několik stupňů víc. Snížit teplotu pro ně totiž může být velmi obtížné. „Známe školní budovy, do kterých jsme chodili nebo kam chodí naše děti a víme, že s extrémně teplým počasí jejich architekti nepočítali, protože prostě nemuseli. Významná část budov vznikala v minulém století, u některých ale jejich základní dispozice pocházejí už z 19. století,“ vysvětluje pro Heroine.cz klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd CzechGlobe.
Přidejte se k Heroine za 149 Kč měsíčně a získejte neomezený přístup.