Porodem vchod! #2 Jak napsat porodní plán

Seriál
Alžběta Samková
| 1. 3. 2019 | 9 komentářů | 18 592
Porodem vchod! #2 Jak napsat porodní plán

Porodní asistentka Alžběta Samková a záchranář Vít Samek se střídají v psaní o situacích, kdy jde o zdraví a někdy i o život. Výhodou je, že v tomhle případě obvykle na konci obdržíte dítě.

Takže co to je, ten porodní plán? Mnoho žen si myslí, že ho k porodu mít prostě musí. Mnoho jiných žen ani neví, že něco takového existuje. Takže, prosím vás pěkně, porodní plán je seznam vašich přání a potřeb, které byste si přáli u porodu splnit.

Není to nijak závazný dokument pro personál, takže to, že máte něco napsáno v porodním plánu, ještě neznamená, že to personál bude v každém případě respektovat. Je to dokument, který by měl pomoci personálu pochopit, jak si svůj porod představujete, co si během porodu i po něm přejete a co si nepřejete.

Je dobré si zjistit dopředu, jak vámi vybraná porodnice k porodním plánům přistupuje. Je dost porodnic, které si sestavily vlastní porodní plány a prezentuje je na svých internetových stránkách. Víte tedy dopředu, co ve vámi vybrané porodnici možné je a co ne.

Manžel může plán hledat ve Vašem loďáku ve chvíli, kdy se vaše dítě už už rodí na chodbě porodního sálu.

Kupříkladu má žena naplánovaný porod císařským řezem a vybere si porodnici, kde se rodí několik tisíc dětí ročně (čili velkou). Po porodu císařským řezem ve velké porodnici většinou matky pobývají několik hodin na JIP a děti jsou v péči dětských sester. Je tedy nesmyslné přijít k porodu s plánem, kde je uvedeno, že si přejete nepřetržitý kontakt dítěte s matkou, případně otcem dítěte a toto vyžadovat.

Je ale velmi smysluplné si před porodem během prenatální poradny pohovořit s lékařem, jak tohoto přání i v takto velké porodnici co nejlépe docílit. A poté dle dohody vytvořit porodní plán čili: Po porodu mám zarezervovaný nadstandardní pokoj, kde je domluveno, že partner bude pečovat o dítě během mého pobytu na JIP; přeju si tedy, abyste udělali vše proto, aby dítě bylo v co nejkratší možné době partnerovi svěřeno do péče.

Ta pravá chvíle

Takže už víme, co to porodní plán je. A co je na tom zajímavého? Zajímavé to začne být většinou ve chvíli, kdy ho žena předloží nám, zdravotníkům. Důležitá je právě ona chvíle.

Můžete dát svůj porodní plán lékaři, případně porodní asistentce během těhotenské poradny a v klidu s nimi probrat všechny body. Můžete ho předat na příjmu porodního sálu, buď stále ještě v klidu probrat všechny body, nebo už mezi kontrakcemi probrat všechny body… Může ho manžel hledat ve vašem loďáku ve chvíli, kdy se vaše dítě už už rodí na chodbě porodního sálu. V tomto případě můžete všechny body probrat po porodu.

Přečtete si navíc

V prvním díle seriálu 

píše Alžběta Samková o tom, jak poznat, kdy je čas jet do porodnice.

Vít Samek, záchranář, píše o tom, co dělat, když se přimotáte ke krvácení.

Nebo dokonce musíte resuscitovat

Co je stejně důležité, jako to první důležité, je obsah a forma. Viděla jsem plán na útržku papíru, kde písmo bylo vcelku kostrbaté, protože byl napsán v autě během jízdy do porodnice. Viděla jsem i plán na tři strany, vyjmenované skoro všechny situace, které mohou při porodu nastat (včetně úmrtí dítěte), prostě kompletní návod pro zdravotníky, jak ve všech situacích jednat s ženou, dítětem a doprovodem.

Zajímavé je, že žena, která psala svůj plán v autě, porodila velmi lehce a rychle, na rozdíl od ženy s třístránkovým porodním plánem, potvrzeným notářem…

Rozděl a panuj

A teď k tomu obsahu. Prosím vás, ženy, pište své plány podle sebe, ne dle návodů na internetech, ne dle doporučených seznamů a postupů, ne dle kamarádky, která to měla taky tak. Napište, co je pro vás při porodu důležité, co je vám poměrně putna a čeho se opravdu bojíte a velmi si nepřejete.  

Praktické je psát plán heslovitě, jednoduše, prostě stručně. „Přeji si dostatek informací a času na rozhodnutí o příp. zásahu do porodu.“ „Přeji si, aby při porodu bylo u mne co nejméně personálu, ideálně pouze PA.“ „Nepřeji si, aby mi byly nabízeny léky proti bolesti, dokud o ně sama nepožádám.“ „Přeji si, aby mi bylo dítě ihned po porodu dáno do náruče a proběhl bonding, pokud budu i já a dítě v pořádku.“

Není dobré psát porodní plán jako slohovku. Personál nemá vždy čas číst dlouhé příběhy vašeho života. „Jelikož jsem vystudovala právnickou fakultu, vím, jaká jsou má práva, a proto si přeji, aby tato byla respektována, a tedy do mého porodního pokoje nesmí vstoupit kromě mého doprovodu a jedné porodní asistentky nikdo. Dále žádám, abyste nám vždy dali dostatek informací, aniž byste nás jimi zastrašovali, či s námi manipulovali...“

Rozdělte si plán na dobu porodu, těsně po porodu a dobu na šestinedělí. Pokud čekáte první dítě, zajděte na konzultaci s porodní bábou ohledně vašeho porodu, či na předporodní kurz, získáte tak informace o pravděpodobném průběhu porodu.

Ono slůvko pravděpodobné je velmi důležité. Jednoduše nikdy nevíme dopředu, jak to budeme vnímat, koho potkáme při porodu, jak se dítěti bude dařit se rodit atd. Plán by měl pomoci v komunikaci se zdravotníky – to je jeden z jeho hlavních účelů. A záleží i na tom, jestli napíšete, že si nepřejete nástřih, než když napíšete, že nástřih jednoznačně odmítáte nebo ještě lépe: Nástřih neexistuje!!!

Otevřené dveře

A to další důležité jsme my, zdravotníci. Vy, co to čtete: přijímejme porodní plány jako možnost, jak zjistit o potřebách a přáních ženy více, a ne jako znamení, že přijela problémová, alternativní, přirozená lesožena.

Že si žena napsala porodní plán neznamená, že má víc porodnických zkušeností než vy, ani to, že vám bude diktovat, jak se o ní máte starat. Moje zkušenost je jednoduchá: čím složitější porodní plán je, tím spíše je za ním schovaná vystrašená rodička, která potřebuje naopak velmi intenzivní péči.

Když jsem pracovala ještě v porodnici v Brandýse nad Labem, potkala jsem tam ženu, která se chystala rodit své druhé dítě. Potkala jsem ji během prohlídky porodního sálu, který porodnice pořádala a já prováděla. Na konci oné prohlídky jsme se spolu daly do řeči. Ke konci našeho rozhovoru se mne zeptala, zda bych byla ochotná jí přijet k domácímu porodu.

Chlapeček se narodil do nohavice kalhot od pyžama, matka si je během porodu nestihla sundat.

Řekla jsem, že ano, tehdy nevědomá, zapálená, nezkušená... Ona mi tehdy řekla: „Víte, já bych moc ráda porodila doma, ale když to nepůjde, klidně přijedu sem, nechám si dát epidurál a vše, co bude třeba.“ Koukala jsem na ni a nechápala… Jak může někdo, kdo chce rodit doma, být tak smířený s variantou epidurálu v zeleně vykachličkované porodnici?

Její dítě se narodilo doma, během dvou kontrakcí, ano, slovy dvou kontrakcí… To znamená jedna kontrakce a pak druhá... Chlapeček se narodil do nohavice kalhot od pyžama, matka si je během porodu nestihla sundat.

Až po několika letech jsem pochopila. Její porodní plán byl, že to bude tak, jak to bude potřeba, anebo jinak. Otevřela svému dítěti všechny dveře, které by mohlo při porodu potřebovat.

Přeju všem, aby jejich porodní plány měly otevřené dveře na všechny strany.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 9 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

w | 14. 3. 2019 16:41

"Její porodní plán byl, že to bude tak, jak to bude potřeba, anebo jinak. Otevřela svému dítěti všechny dveře, které by mohlo při porodu potřebovat." ....skvělé.

+10
Reagovat