Dopřejte si půlden pro sebe. Vstupenky na Feel Good by Heroine v prodeji zde!

Motivovat děti, ne je strašit. Učitel popisuje, proč má slovní hodnocení smysl

Aktualizováno: 29. leden 2024, 6:00

Pololetní vysvědčení se rychle blíží - a s ním často obava a frustrace žáků i rodičů ze špatné známky. V přespříštím školním roce by ale podle nové koncepce výuky, jakou loni oznámilo ministerstvo školství, mohly děti místo jedniček až pětek dostávat slovní hodnocení. Na změnu toho, jak ve škole hodnotíme, teď cílí i projekt Vysvědčení JINAK Masarykovy univerzity. Jaké jsou plány ministerstva školství a jak to vidí samotné školy? Důvody, proč má slovní hodnocení smysl, předkládá učitel z vlastní praxe.

Ministerstvo i školy přemýšlejí, jak děti hodnotit, a přitom je motivovat a nevystrašit. Foto: Shutterstock

I když by se mohlo zdát, že je tato zpráva bleskem z čistého nebe, je vše trochu jinak. Když byla roku 2019 publikovaná Strategie vzdělávací politky České republiky do roku 2030+, přihlásilo se v ní ministerstvo školství k záměru doplňovat na školách sumativní hodnocení, tedy známky, takzvaným formativním hodnocením, obohaceným o další prvky. Co si pod tím představit? 

Když jsem dokončil svůj první rok třídního učitele na základní škole, vytvořili pro mě moji žáci vysvědčení. Hodnotili mě ve spravedlnosti, vstřícnosti, humoru a dalších věcech, které je napadly. Kromě humoru jsem měl tuším samé jedničky. Znamenalo to, že jsem dokonalý učitel? Určitě ne. Znamenalo to, že dělám trapné vtipy? Nebo že jich je málo? Nebo moc? Kdo ví. Známky se pro mě neukázaly jako ideální zpětná vazbou k cestě za snahou být lepším třídním.

České školy zjišťují, proč je důležitý wellbeing. Žáci se lépe učí, vyučující nevyhoří, píše učitel

Škola

Výše jsem se zmínil o formativním hodnocení. To ukazuje, kde žák (nebo učitel) v té chvíli je, kam směřuje a co potřebuje pro to, aby se tam dostal. Jedná se o průběžnou zpětnou vazbu, která nás, nepřekvapivě, formuje ke zlepšení. Díky tomuto hodnocení pak lépe víme, jak na tom jsme a na čem potřebujeme pracovat. Součástí formativního hodnocení je pak slovní hodnocení – tedy popis výše uvedeného. Nejedná se však o synonymum, slovní hodnocení je mnohem osobnější, konkrétnější a také objektivnější. Může totiž lépe mapovat pokrok a povzbudit k další cestě. Formativní hodnocení je systém jako takový, jehož může být slovní hodnocení součástí.

V době pandemie přišlo z České školní inspekce a ministerstva školství pro školy společné doporučení, aby byli žáci a žákyně vzhledem k nastalé situaci hodnoceni mírněji, a pokud je to možné, aby bylo využito formativní zpětné vazby a slovního hodnocení. Školám byly nabídnuty příklady, jak takové slovní hodnocení může vypadat (třeba materiál od Učitelské platformy), a objevila se řada webinářů a kurzů, které v tom učitele podpořily.  

Teď jsme o tři roky dál a ministerstvo vše posouvá na další úroveň. K úvodnímu oznámení se sluší přidat, že se tento plán týká (zatím) pouze prvních až třetích tříd základních škol a že by vše mělo začít ve druhém pololetí školního roku 2025/2026.  

Proč až tak pozdě? Změna chce čas. Aby bylo slovní hodnocení kvalitní, je potřeba na něj dobře připravit i ty školy, které s ním ještě nepracovaly. A také rodiče, z nichž nemalá část preferuje hodnocení známkou jako něco, co znají.  

Souhlasíte se zavedením slovního hodnocení pro první až třetí třídy základních škol?

Proč má slovní hodnocení smysl

Zkusil jsem, s pomocí drobné ankety na sociálních sítích a rozhovorů s učitelkami a učiteli, sepsat pár důvodů, proč má slovní hodnocení smysl.

  • Umožňuje žákům průběžně vidět jejich pokroky a lépe se učit z chyb. 
  • Pomáhá vidět chyby jako příležitosti k pokroku, ne jako tragédii. 
  • Pomáhá lépe pochopit, kudy vede cesta ke zlepšení. 
  • Je konkrétní, smysluplnou a popisnou zpětnou vazbou. 
  • Poskytuje větší motivaci k rozvoji svých schopností, protože umožňuje vidět konkrétní pokroky, které byly učiněny. 
  • Umožňuje větší spravedlnost a přihlédnutí k tomu, že jsme každý jiný a s jinými nadáními. 
  • Zlepšuje porozumění studijní dráze dítěte pro rodiče. 
  • Poskytuje učitelům větší flexibilitu při hodnocení. 
  • Je osobní. 
Foto: Shutterstock

O hodnocení na školách více do hloubky. Tip na poslech

O možnostech hodnocení žáků a žákyň na školách si můžete poslechnout díl podcastu Daniela Pražáka Hovory z kabinetu, tentokrát s Pavlínou Loňkovou.  

Jak to ale udělat, aby hodnocení skutečně bylo osobní? A aby se z vyučujících nestali kopírovači šablonovitých frází? Bavil jsem se o tom nedávno s kolegyní Ladou, zkušenou a dlouholetou učitelkou na prvním stupni, která používá obě formy – průběžné slovní hodnocení, zakončené známkou. Jejím tipem je používat jasně daná kritéria, která žáci vědí dopředu a která se dají snadno převtělit do slovního hodnocení. Pokud totiž už na začátku ví, na základě čeho bude žáky hodnotit (a především to vědí žáci a žákyně), neocitne se ve stavu, kdy musí takzvaně ze vzduchoprázdna napsat pětadvacet slovních hodnocení. Díky tomu, že děti znají kritéria, mají větší možnost vše zvládnout a také se zvyšuje jejich přesvědčení, že mohou dané výzvy zvládnout.  

  

Poslední důvod považuji za velmi důležitý. Protože teprve pokud děti vědí, že mají šanci uspět, budou se učit s radostí, a ne se strachem ze selhání. Během svých studijních let jsem měl období setrvalých čtyřek na vysvědčení a dobře si pamatuji tu škatulku „čtyřkaře“, který jím vždy bude a vždy jím zůstane. Hodnocení, které je konkrétní, popisné a ukazuje směr ke zlepšení, pak nemusí být strašákem, ale příležitostí ke zlepšení a k učení. 

V mých třídách si tak společně na začátku stanovíme kritéria, podle kterých bude práce hodnocená jako úspěšná, a tato kritéria pak společně vyhodnocujeme. Možnost uspět tak má každé dítě ve třídě, stejně jako využít své silné stránky. Díky předem daným kritériím se také cítí bezpečněji s ohledem na to, kde je potřeba se zlepšit.  

Škola by neměla být místem, kde trestáme za chyby a děti jsou ve strachu z toho, co se jim nepovede. Měla by být místem, kde se děti učí naplno a s radostí, rozvíjejí své silné stránky a zlepšují se v bezpečné atmosféře a bez strachu a posměchu, a to i ty slabší. Přeji nám všem, aby do takových škol chodily všechny děti v České republice.

Vysvědčení JINAK

Hodnocení dětí ve školách v Česku si zachovává stejnou podobu po desítky let. Změnit to chce projekt Vysvědčení JINAK vědců Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jehož cílem je ve spolupráci s deseti školami vytvořit pilotní design závěrečného vysvědčení pro první a druhý stupeň základní školy. Nová koncepce má dětem umožnit sledovat svůj pokrok a výsledky, podílet se na plánování svého učení a rodičům dodává potřebnou zpětnou vazbu. Hodnocení předmětů spočívá v písemném popisu toho, jak se žákovi nebo žákyni dařilo a co ještě by měli ve svých znalostech a dovednostech zlepšit. Na poslední straně je pak prostor pro sebehodnocení, kde může dítě svůj pokrok samo reflektovat. Školy by formulář měly mít možnost využívat pravděpodobně od letošního června, píše server iROZHLAS.cz.

Časopis Heroine

Heroine: Předplatné webu na měsíc

  • Neomezený přístup ke všem textům na webu
  • Čtení bez reklam (jak na PC, tak v mobilu)
  • Sleva 130 Kč na vstupenky na event Feel Good by Heroine
  • Nákupem podpoříte redakci Heroine
129
Časopis Heroine

Heroine: Předplatné webu na rok

  • Neomezený přístup ke všem textům na webu
  • Čtení bez reklam (jak na PC, tak v mobilu)
  • Sleva 130 Kč na vstupenky na event Feel Good by Heroine
  • Nákupem podpoříte redakci Heroine
1290

Aktuální číslo

  • o tom, jak rodí ženy, rozhodují muži
  • BDSM coming out
  • Malý, tlustý, plešatý? Body shaming se týká i mužů. Promluvili Čestmír Strakatý, Šimon Holý, René Levínský a Jordan Haj
  • Budoucnost je rostlinná
Popup se zavře za 8s