Žáci základních a středních škol s umělou inteligencí pracují a mnozí by si přáli, aby se stala výraznější součástí výuky. Často ale nástroje umělé inteligence neumějí používat úplně gramotně. Mezi vyučujícími pak existují velké rozdíly: někteří používají AI denně, jiní se s ní ještě prakticky nesetkali. Situaci na školách komentuje spoluzakladatel spolku Aignos Ondřej Hrách, který upozorňuje i na rizika, která s novou technologií přicházejí.
Před více než rokem byl veřejnosti zpřístupněn textový generátor ChatGPT a z umělé inteligence se stalo velké společenské téma. Mnozí si kladli otázku, co to znamená pro oblast školství. Promění se způsob zkoušení, výuky, nebo dokonce i profese učitele? Objevují se nejrůznější doporučení pro práci s AI, aktivity do hodin využívající umělou inteligenci i organizace pořádající kurzy pro vyučující a jejich žáky. Jednou z nich je neziskový spolek Aignos, který se už od roku 2021 zaměřuje na vzdělávání v oblasti umělé inteligence a většinu svých workshopů pořádá právě na školách.
Osobní AI asistenti mohou připravovat materiály do hodin
„V našich workshopech se snažíme s učiteli bavit o umělé inteligenci komplexně, seznamujeme je s nástroji, které jim mohou ulehčit práci a přípravu do hodin, protože mnozí každodenně řeší nedostatek času. Nejčastěji pracujeme s textovými generátory, společně si zkoušíme vytvářet různé úkoly, ukazujeme si, jakým způsobem je potřeba AI formulovat zadání, aby dostali kvalitní výsledky,“ vysvětluje Ondřej Hrách, jeden ze zakladatelů spolku Aignos.
Placená verze ChatGPT dnes umožňuje vytvářet osobní asistenty, kterým můžou uživatelé nastavit specifické vlastnosti, dodat jim potřebné informační zdroje nebo jim říct, kde si je mají najít. „Tyto persony mohou být ideální pomocníci třeba při plánovaní hodin. Nastavíte si asistenta, jak potřebujete, a nemusíte mu pak pokaždé všechno od začátku vysvětlovat, prostě jen napíšete ‚Ahoj, dneska učím v sedmičce zeměpis a budeme probírat Bolívii‘ a on už ví, jaké podklady v takových hodinách využíváte a vygeneruje vám je za pár desítek vteřin,“ popisuje Hrách.
Na první pohled se může zdát, že za chvíli bude moct umělá inteligence učitele nahradit kompletně, podle Ondřeje Hrácha tento scénář ale nehrozí. „Myslím si, že to příliš pravděpodobné není. Ta lidská stránka bude vždy velmi potřebná. Je důležité, abychom se učili od někoho, kdo vnímá a prožívá svět stejně jako my.“
V dovednostech vyučujících jsou velké rozdíly
Gramotnost vyučujících v oblasti práce s umělou inteligencí se díky podobným workshopům i jejich vlastnímu zájmu o tuto problematiku postupně zlepšuje. Motivací jsou pro ně často samotní žáci, kteří s AI pracují ve svém volném čase a chtějí, aby byla tato technologie i součástí výuky. Podle průzkumu Jednoho světa na školách považuje sedmdesát procent studentů využití umělé inteligence ve výuce za přínosné, pouze pětina se ale s AI učila pracovat ve škole.
I mezi učiteli je stále více nadšenců, kteří nástroje AI, a především generátory textů, využívají na každodenní bázi při přípravě do hodin, ale často i přímo ve výuce. „Ti učitelé, kteří si uvědomují, že některé formy zkoušení nebo memorování spousty informací v dnešní době už nemá tolik smysl, využívají nové nástroje k tvorbě kreativnějších a komplexnějších úloh,“ říká Hrách.
Pozorujeme, že mezi vyučujícími se rozevírají nůžky, co se týče znalostí práce s AI. Sboroven, ve kterých by se tohle téma řešilo systematicky, zatím není mnoho.
Zároveň ale existuje stále velká skupina těch, kteří o generativní AI neví téměř nic. „Pozorujeme, že mezi vyučujícími se rozevírají nůžky, co se týče znalostí práce s AI. Sboroven, ve kterých by se tohle téma řešilo systematicky, zatím není mnoho. Je super, když vedení školy má zájem své učitele v tomto směru vzdělávat, ale nelze očekávat, že se vyučující stanou odborníky po jednom kurzu. Je potřeba se v tomto směru vzdělávat průběžně, aby jim takzvaně neujel vlak,“ dodává.
Studenti jsou často neinformovaní a neuvědomují si rizika
Vzdělávat se ale potřebují i samotní studenti, a to v rizicích, které s sebou AI přináší. „To, že studenti umělou inteligenci často využívají, ještě neznamená, že s ní pracují kriticky a informovaně. Často se setkáváme s tím, že vnímají například ChatGPT jako vyhledávač faktických informací, což ze své podstaty není,“ popisuje Ondřej Hrách a zároveň upozorňuje na to, že existují ještě závažnější rizika spojená s AI-generovanými dezinformacemi či manipulativním obsahem, čemuž se Aignos věnuje ve speciálním kurzu. „Žáky i učitele seznamujeme s tím, co všechno už dnešní technologie dokáže. Protože když zkoumáme například generátory hlasů schopné velmi kvalitně napodobit lidský hlas – a třeba si to i v etických mantinelech vyzkoušíme –, tato osobní zkušenost nám pomůže být kritičtější a obezřetnější ohledně digitálního obsahu, který konzumujeme na internetu či sociálních sítích.“
Patrně nejnebezpečnější jsou takzvaná deepfake videa, uměle vytvořené či upravené audiovizuální záznamy napodobující skutečné osoby. Tento obsah je už dnes zneužíván například ve volebních kampaních, mezi dezinformátory, ale existují už i případy, kdy se touto formou někdo stal obětí kyberšikany na školách. Lektoři spolku Aignos se proto snaží studenty vést k zodpovědnému používání AI nástrojů. Jsou si totiž vědomi toho, že prvotní dezinformace se často dostane k většímu počtu lidí než její následné vyvrácení.
„Je to celospolečenský problém a je dobře, že se o tom stále více mluví, třeba i společnost Meta postupně zavádí do svých aplikací (např. Facebook či Instagram) povinné označování generovaného obsahu. Ani to ale nejspíš nebude stačit. O to důležitější je, aby se obecně posouvalo povědomí o tom, co AI dnes dokáže.“
Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected].
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.