nové číslo Heroine právě v prodeji

Třináct hodin denně s mobilem? Vysokoškoláci učí mladší děti, jak se z digisvěta nezbláznit

Jak rozeznat dezinformace nebo na co si dát pozor při sdílení obsahu na sociálních sítích? Ačkoliv jsou to v dnešní době potřebné znalosti, ve školách na mediální výchovu mnohdy není dostatek prostoru. S tím se snaží pomáhat třeba brněnský spolek Zvol si info, který pro základní a střední školy pořádá speciální workshopy. Na nich lektoři žákům ukazují, jak se pohybovat v on-line světě. 

Jak dlouho to vydržíte s mobilem v ruce?Foto: Unsplash

Hodiny na zdi ve třídě na brněnské Střední škole grafické ukazují, že za několik minut bude osm. Místo předmětu, který mají v rozvrhu, teď ale třídu prváků čeká dvouhodinový workshop na téma sociální sítě. „Jestli vás můžu poprosit, dejme lavice bokem a udělejme ze židlí takový půlkruh,” obrací se na třídu plnou žáků lektorka Anna. Eliška, která dnešní program vede s ní, zatím na počítači chystá prezentaci. Hned na začátku se všichni navzájem představí, a to jak studenti, tak i dvě lektorky.

„Já jsem Anička, vystudovala jsem žurnalistiku s politologií tady na Masarykově univerzitě a zároveň mám za sebou tříměsíční praxi v České televizi, kde i v současnosti pracuju jako koeditor sociálních sítí,” představuje se třídě lektorka. „Ahoj, já pracuju taky v médiích, konkrétně v Českém rozhlase a studuju na Masarykově univerzitě mediální výzkum a analytiku,”navazuje její kolegyně. Některé ze žáků hned zaujme, že dnes workshop vedou dvě studentky médií, které jsou jen o pár let starší než oni. „Klidně nám můžete tykat, záleží na vás, jak vám to bude příjemný. Hlavně ať je nám tu spolu dnes fajn,” dodává ještě Anička.

Kdo používá Facebook? Skoro nikdo

S workshopy zaměřenými na mediální a informační gramotnost jezdí lektoři ze Zvol si info do škol po celé republice. Spolek tvoří převážně studenti a společně se snaží dovzdělávat děti a náctileté v oblastech mediální gramotnosti, které jim na škole chybí. Třeba jako právě teď na brněnské střední. „Věnujeme se jak těm nejmenším, většinou třetí, čtvrtá, pátá třída základních škol, tak pak převážně těm starším žákům z druhého stupně a středoškolákům. Dokonce máme i workshopy určené seniorům, ale taky pro knihovníky a učitele, kteří chtějí připravovat vlastní vzdělávací aktivity a neví, jak na to,” říká lektorka Eliška Mádrová. 

Co všechno jde zjistit z Instagramu? Občas mnohem víc, než si uživatel při sdílení myslí. FOTO: Barbora Kroutilíková

„Jaké používáte sociální sítě?” ptá se třídy hned na začátek lektorka Anička. „Žádný,” ozývá se ze zadní části třídy, který drží v ruce telefon. Ostatní se smějí. „Tak se zkuste hlásit,” navrhuje lektorka. „Kdo z vás má Instagram?” Ruce nad hlavu vyletí rázem celé třídě. Podobně to vypadá i po dotazu na TikTok. „A kdo třeba Snapchat?” ptá se na další sociální síť Eliška.

Ruka zůstane nad hlavou asi polovině třídy. „A Facebook máte?” Teď už se hlásí jen pár žáků. A na další otázku, kdo měl Facebook dřív a později si ho smazal, ruku zvedne ještě několik z nich. „Proč jste si ho smazali?” zajímá se lektorka Anna. „Je to boomerská kolonie,” komentuje se smíchem ten stejný kluk, který ještě před chvílí tvrdil, že nepoužívá žádná sociální média. A s ním se začne hlasitě smát celá třída.

Někteří tráví na mobilu i třináct hodin denně 

Teď už je čas na další aktivity. Lektorky třídu pobízejí, ať se zvednou ze židlí a seřadí se podle toho, kolik si myslí, že tráví času u obrazovky telefonu. „Zatím nic nehledejte, je to jenom váš tip. Kdo si myslí, že na mobilu skoro vůbec není, bude stát co nejvíc vlevo. A čím víc vpravo, tím víc času na mobilu tráví,” vysvětluje Anička. Úplně vlevo stojí studentka Eliška. „Já moc na mobilu nejsem, bývám spíš na notebooku, takže tam budu mít tak hodinu,” zdůvodňuje svůj tip.

Po chvíli dostane třída pokyn k tomu, aby si na mobilech zobrazila takzvaný screen time. „Podívejte se na údaje třeba ze včerejška, za dnešek byste tam toho moc neměli, a podle toho se zase seřaďte,” říká lektorka. „Koukej, kámo, já mám třináct hodin,” ukazuje vysoký chlapec v mikině klukovi, co stojí vedle něj. Tomu zas telefon za včerejšek naměřil přes devět hodin u obrazovky. „Já jsem nebyla tak daleko od pravdy, bývám na mobilu tak pět procent času,” ukazuje studentka Eliška číslo na telefonu spolužákovi Kevinovi. Ten má číslo vyšší než ona, zhruba kolem pěti hodin. 

Podle školní metodičky prevence Kateřiny Dvořákové bylo jedním z důvodů, proč se rozhodli uspořádat na škole tento typ workshopu, právě to, že studenti tráví na mobilních telefonech spoustu času. „Někteří jsou na sociálních sítích doslova závislí, tak jim skrze tyto workshopy chceme ukázat, jak se v tom digitálním světě zodpovědně chovat a jak být odolnější vůči manipulacím a nástrahám internetu,” vysvětluje Kateřina Dvořáková.

Workshopy pomáhají tam, kde mediální výchova chybí. FOTO: Eliška Mádrová

Témata mediální gramotnosti tu zmiňují jen okrajově – v předmětech základy společenských věd a informatika. Na samostatný předmět není ve školním vzdělávacím programu prostor. „Snažíme se to dohnat alespoň těmito preventivními aktivitami,” dodává metodička prevence.  

Sociální sítě o nás vědí první poslední

Mediální workshopy má Zvol si info nastavené tak, aby byly co nejvíce interaktivní. Teorii se snaží prokládat zajímavými fakty, které mají potenciál žáky zaujmout. Několik minut věnuje lektorka Eliška tomu, jak sociální sítě fungují, co jsou to algoritmy a co všechno o nás sociální sítě vědí. „Říká se, že by TikTok měl z vaší aktivity dokázat za 20 minut zjistit vaši sexuální orientaci. Podle toho, u jakého videa se zastavíte, co lajkujete a podobně,” vysvětluje studentům lektorka.

Právě na rizikovost sociálních sítí, digitální stopu a algoritmy se zaměřují lektorky v další části workshopu. Tentokrát zase aktivitou. A opět k ní studenti potřebují svůj mobilní telefon. Mají za úkol se rozdělit do skupinek a najít si jeden ze dvou instagramových účtů, které vidí na tabuli. „Pořádně si prohlédněte fotky, sledující, hashtagy a zkuste nám na základě toho říct co nejvíc o tom uživateli,” zadává úkol Anička. Po pár minutách už studenti odpovídají. „Pavel má rád videohry, architekturu a zastává běžné názory,” komentují profil studenti Marek a Lukáš. Jiné skupinky zjišťovaly informace o Viki. Z jejího profilu bylo většině jasné, že je vegetariánka, má ráda kočky a studuje práva. „Byla na demonstraci a má tam fotku z Prahy, tak tam možná i studuje,” dodává ještě jedna z dívek. „No, to ne,” oponuje jí blondýnka, která sedí kousek od ní, „má tam fotku z kočičí kavárny od nás v Brně a u toho má popisek, že je to nejlepší místo k učení, tak bude studovat asi nejspíš na Masaryčce.”

Studenti se například učí, jak rozpoznat dezinformace. FOTO: Barbora Kroutilíková

„Ty jo, to je hodně detailní informace. Super! To jste prozkoumali hodně dopodrobna, to se nám ještě nestalo, že by z toho někdo poznal i takovou drobnost,” hodnotí práci studentů obě lektorky. Poslední část workshopu je věnována dezinformacím a rozpoznávání manipulativních technik. 

Mediální gramotnost třeba jako součást informatiky

Tomuto tématu se bude detailněji věnovat i workshop další, který po přestávce čeká studenty druhého ročníku. Budou ho mít místo informatiky, což je jeden z předmětů, kde se mediálnímu vzdělávání do jisté míry věnují. „Témata jako bezpečnost a mediální gramotnost jsem začlenil do víc hodin informatiky, než je stanovené, protože to vnímám jako hodně důležité téma,” přibližuje učitel ICT Ferdinand Szemla.

V hodinách se zaměřují kromě bezpečného chování na internetu i na kyberšikanu, ale také právě na falešné zprávy a manipulace. Třeba v době před volbami si v hodinách vysvětlovali, jak rozpoznat fake news. „Ukazujeme si, jak si informace správně ověřit, že je potřeba si to potvrdit alespoň ze dvou zdrojů a kde ty zdroje hledat,” popisuje učitel Szemla.

Ověřování informací je jedna z aktivit, které si pro skupinu lektorky nachystaly. Eliška rozdává do trojic papírky s textem. Jsou na nich dezinformace, které kolovaly po sociálních sítích. Studenti teď mají za úkol zjistit, jestli je tvrzení na papíře pravdivé, a pokud ne, tak najít z důvěryhodných zdrojů informace o tom, jak to doopravdy bylo.

„Potřebujete k tomu jen telefon. Pomoct vám může internet nebo třeba umělá inteligence, záleží na vás,” dává třídě instrukce jedna z lektorek. Na každém lístečku se skrývá jiný typ dezinformace. Třeba taková, kterou někdo vytvořil jen pro pobavení, nebo ta, co vznikla pouhou chybou. „V té zprávě je napsáno, že situace v Černobylu je abnormální, ale tady se nám podařilo najít, že se novinář přeslechl a slyšel abnormal místo at normal,” vysvětluje jedna ze studentek. „Přesně tak!” chválí skupinku lektorka Anička.

Naučit se přijímat informace a nezbláznit se z toho

„Sledujete nějaké zpravodajské profily? Odkud třeba čerpáte informace?” rozvíjí téma dál lektorky. Většina třídy jen vrtí hlavou. „Nesledujete ani žádné profily, které třeba sdílejí dál zprávy z jiných médií nebo cílí na nás mladší?” „Já jo,” hlásí se vzadu jedna z dívek, „profil Refresher.” „Já třeba občas sleduju Českou televizi,” doplňuje ji po chvilce ještě jeden spolužák. „Tak super,” reaguje lektorka Anna, „a co vy ostatní?” Zbytek se nakonec shoduje, že si většinou aktuální dění vyslechnou ve škole od učitelů, ale ze sociálních sítí si toho moc nezjišťují. „Myslím, že my všichni kantoři tady apelujeme na to, aby se žáci zajímali co nejvíc o dění kolem sebe. Ale ne každý má zájem, někteří ty informace nechají jít kolem sebe a vůbec nevnímají,” doplňuje učitel Ferdinand Szimla.

A právě to chtějí alespoň částečně zlepšit studentky ze Zvol si info. „Chceme, aby se studenti naučili přijímat informace, které jsou schopni kriticky reflektovat. A hlavně, aby to zvládli s nějakým digitálním wellbeingem, protože informací je kolem nás stále víc a víc, a je těžké se v nich v té záplavě vyznat,” dodává lektorka Eliška Mádrová. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s