Heroine do schránkyPředplatit časopis 
Předplatné časopisu

Sexistická reklama snižuje lidskou důstojnost, říká Nejvyšší správní soud

Každodenní sexismus
Šárka Homfray
| 24. 4. 2021 | 102 komentářů | 33 774
Sexistická reklama snižuje lidskou důstojnost, říká Nejvyšší správní soud
"Blow in her face and she will follow you anywhere". Sexistická reklama redukuje ženy na objekty sexuální touhy..

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sexistické reklamy obsahuje celou řadu věcí, které v soudních rozhodnutích nejsme zvyklí číst. Například že reklama neodráží pouze sociální realitu, ale má také schopnost ji utvářet a formovat, a proto je důležité, aby neprezentovala společensky nežádoucí jevy.

Nejvyšší správní soud zveřejnil rozsudek ve věci brněnské společnosti provozující zastavárnu. Její reklamní leták inzeroval služby prostřednictvím fotografie mladé ženy oděné jen v kalhotkách. Krajský úřad Jihomoravského kraje posoudil tuto reklamu jako sexistickou a společnosti za ni uložil pokutu podle zákona o regulaci reklamy. Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto sankci potvrdilo a jako v souladu se zákonem ji vyhodnotil i Krajský soud v Brně, na který se společnost obrátila předtím, než věc předložila Nejvyššímu správnímu soudu.

Na svém twitterovém účtu Nejvyšší správní soud tento rozsudek uvedl slovy: „Reklama, která využívá fotografie nahé ženy pouze k upoutání pozornosti na nesouvisející zboží, a tím staví ženu do pozice sexuálního objektu, představuje diskriminaci žen na základě pohlaví, snižuje jejich lidskou důstojnost a je v rozporu s dobrými mravy“.

Wow. V českém – eufemisticky řečeno – konzervativním prostředí, jehož je zrovna právní profese silným reprezentantem, jsme na tak jednoznačný a pregnantně formulovaný odsudek sexistické reklamy nebyli tak docela připraveni. To se mimochodem projevilo i na množství sdílení a komentování tohoto tweetu, který řádově přesáhl ohlas, který tweety Nejvyššího správního soudu obvykle vyvolají. Troufnu si říci, že pro otázku diskriminace a genderové rovnosti jde o nejzásadnější soudní rozhodnutí za poměrně dlouhou dobu.

Diskriminace a lidská důstojnost

Samotný rozsudek mimo jiné ukazuje na velmi dobrou práci všech příslušných orgánů, které si daly záležet na zdokumentování a argumentaci. Nejvyšší správní soud se s nimi v podstatných částech tohoto hodnocení ztotožnil a zmínil i důležitou věc z jednoho svého staršího rozsudku. „Jakákoliv diskriminace z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti automaticky představuje rozpor s dobrými mravy. Nelze se totiž domnívat, že by existovala diskriminace z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti, kterou by bylo možné považovat za souladnou s dobrými mravy.“ Než si přispěcháte stěžovat na kvóty nebo jiná podpůrná opatření, kterým se někdy říká „pozitivní diskriminace“, rozmyslete si to. Nedělejte to, právní úprava to už jednoznačně řeší.

Častou kritikou regulace sexistické reklamy je, že zasahuje do svobody slova. V tomto případě soud dochází k tomu, že zásah do dobrých mravů je tak závažný, že obstojí i omezení svobody slova jejím odstraněním.

Vedle diskriminace byl druhým důvodem, pro který byla reklama řešena, názor úřadu, že taková reklama redukcí ženy na sexuální objekt snižuje lidskou důstojnost. Zde je už podle Nejvyššího soudu zapotřebí posuzovat, že takové snižování lidské důstojnosti bylo natolik intenzivní, že bylo v rozporu s dobrými mravy. A tak tomu v daném případě bylo – vyobrazení téměř nahé ženy v reklamě na zcela nesouvisející zboží nebo službu čistě za účelem přilákání pozornosti klientely je natolik degradující, že si regulaci zaslouží.

Rozsudek obsahuje ještě celou řadu dalších zajímavých věcí, které v soudních rozhodnutích u nás nejsme úplně zvyklí číst. Například že reklama neodráží pouze sociální realitu, ale má také schopnost ji utvářet a formovat, a proto je důležité, aby neprezentovala společensky nežádoucí jevy. Nebo že i když se i reklamní sdělení řadí do oblasti svobody slova, je zde potřeba vnímat jejich kontext a úlohu v obchodních vztazích, nebo právě i při ovlivnění veřejnosti a tím konstrukci reality.

Ani svoboda slova není nekonečná

Častou kritikou regulace sexistické reklamy je, že zasahuje do svobody slova. I tímto se Nejvyšší správní soud zabýval a došel k závěru, že je nutné zkoumat nejenom účel omezení svobody slova, ale také to, jestli je omezení nutné pro fungování společnosti. A v tomto případě dochází k tomu, že zásah do dobrých mravů je u této reklamy tak závažný, že obstojí i omezení svobody slova jejím odstraněním. A je irelevantní, zda reklama vadí jen tomu, kdo podal podnět, nebo nějaké větší skupině osob, jak namítala pokutovaná společnost. Soud zde shledal přiléhavým hodnocení správního úřadu, že taková v podstatě pornografická reklama pohoršuje osoby s běžným morálním cítěním.

Nikdo zobrazování ženských těl nezakazuje a zakazovat nehodlá. Jde jen o to, že je lidsky nedůstojné lepit obrazy nahých žen na kdejakou nesouvisející kravinu.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu vítá i brněnská organizace Nesehnutí, která donedávna organizovala cenu o sexistickou reklamu pod názvem Sexistické prasátečko. Právě zastavárna, o kterou v daném rozsudku šlo, byla na tuto cenu několikrát nominována, proti této reklamě dělali Nesehnutí vůbec první happening. Petra Havlíková a Eva Colledani z této organizace k rozsudku uvádějí: „Rozhodnutí je ukázka toho, že má smysl se ozývat a aktivně se zasazovat o to, aby byl veřejný prostor místem, které je příjemné pro všechny. Je významné pro sjednocení praxe rozhodovacích orgánů, která je hodně rozdílná, různé úřady rozhodují různě a takové zásadní rozhodnutí jim dá silné vodítko. Jako přelomové vnímáme i to, že Nejvyšší správní soud používá pojem sexistická reklama – naším cílem bylo ten pojem dostat do povědomí veřejnosti a rozsudek ukázal, že se nám ho podařilo vnést i do právního světa.

Diktatura politické korektnosti

Ne každý přivítal rozsudek Nejvyššího správního soudu stejně nadšeně jako Nesehnutí a ne každý z desítek retweetů výrok soudu oslavil. V řadě doprovodných komentářů to hýřilo buď odsudkem nastupující diktatury politické korektnosti nebo absurdními obavami o to, co vše ještě bude zakázáno, v duchu myšlenky: „Svobodu dívat se na nahé ženy vždy, všude a za všech okolností si brát nenecháme.“

Z tohoto pohledu je zajímavé, co všechno se v rozsudku nepíše. Nepíše se v něm například, že by sexistickým bylo každé zobrazení nahého nebo téměř nahého ženského těla. Dokonce se v něm ani nepíše, že i každé použití takového obrazu v reklamě bylo sexistické a diskriminační. V reklamě na kosmetiku jde o něco jiného, a takový server Onlyfans, o jehož osud projevila řada osob upřímné obavy, pak není z tohoto pohledu reklamou vůbec. Ale když si plácnete nahotinku na leták zastavárny, existuje pak ještě cokoli jiného, kam by ji plácnout nešlo?

Nikdo zobrazování ženských těl nezakazuje a zakazovat nehodlá. Jde jen o to, že je lidsky nedůstojné lepit obrazy nahých žen na kdejakou nesouvisející kravinu. A u reklam na něco na hony ženskému tělu vzdáleného o to více. Já osobně bych se jako spotřebitelka spíš urazila, kdyby nějaký prodejce nebo podnikatel nedokázal k zaujmutí mé pozornosti vymyslet nic nápaditějšího než ženu v kalhotkách. No ale proti gustu…

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 102 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

B | 24. 4. 2021 13:10

Taky měl někdo konečně zakázat všechny ty "články" o tom, kde kdo vystavil prsíčka a stehýnka, udělal si nové nárazníky, nebo který fotbalista má lepší matračku. Nebo by je měli jasně označit třeba zvracícím smajlíkem jako články pro primitivy, aby i děti, co na takové "články" určitě věčně naráží třeba i na Seznamu, věděly, pro koho je takový obsah určen.

+58
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

umfa | 24. 4. 2021 13:13

Proč? Vždyť to lidi zajímá.

-13
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu