Diskuze k článku:

Peklo jménem přijímačky. Jak dostat dítě na víceleté gymnázium a nepřijít o rozum

* Povinné položky
Redakce si vyhrazuje právo mazat příspěvky, které podle jejího názoru závažně porušují obecná pravidla slušného chování, jsou vulgární nebo útočí neférově na další diskutující. A samozřejmě mažeme spam.

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Petr.b | 19. 4. 2022 12:03

Tohle poslouchám v práci často. Kolegyně si stěžují na náročné školy, nikdy však neopomenou zmínit, že "jejich dcera/syn má sice samé jedničky, ale nároky jsou nepřiměřené a stojí to všechny moc úsilí". Nevím, připadá mi podivné, když se doma rodiče "učí" s téměř středoškolákem. Rodiče by měli děti učit jiné věci - ty které se ve škole nedozvědí.
Jinak mám dojem, že všichni považují za naprosto samozřejmé, že jejich děti půjdou na "prestižní gymnázium". Ale existují i jiné školy než gymnázia a je jich plno. Nemluvě o učebních oborech.
A tak zatímco se všichni snaží, aby jejich děti studovaly prestižní gymnázia, je stále méně a méně lékařů, učitelů, řemeslníků... Čím se tedy tito, dříve špičkoví studenti, živí?

+19
Reagovat | Citovat | Nahlásit


Diskuze k článku:

Anonym mrkev | 16. 7. 2022 8:21 | reakce na Anonym mrkev - 16. 7. 2022 8:19

Omlouvám se , možná ten článek úplně nenavazuje chtěla jsem odpovědět na jeden komentář

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Anonym mrkev | 16. 7. 2022 8:19

Ano, musím potvrdit z vlastní zkušenosti
Na přijímací zkoušky jsem se učila od prosince, asi 2 hodiny denně a byl to fakt mazec ale měli jsme třídu která začala z drogama apod. a to mě lákalo pryč. No nakonec jsem se dostala jako 7. a na druhé škole 2. Pamatuji si, že na seznamu přijatých bylo asi 250 dětí a braly jenom 60 což bylo celkem málo. Teď jsem na gymplu 3tím rokem a na to co jsem slyšela to zvládám celkem v pohodě. Zatím samé jedničky ale hodinu denně se učím. A ještě chci říct že se hodně lidí bojí jak bude vypadat kolektiv: na gymplu jsou úplně normální děti které mají jenom vyšší iq a schopnost se učit a všichni v mojí třídě říkají že by se na základku nevrátili protože máme lepší kolektiv.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Hana | 27. 5. 2022 23:48

Dcera hodně chtěla jít na šestileté gymnázium - kvůli spolužákům. Dostala se. Základka, kam chodí, je super, ale bohužel se v její třídě sešlo 9 dětí s IVP a prostě to nedává. No, inkluze v praxi. Myslím že to je dost často důvod, proč děti chtějí na víceleté gymnázium.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Brty | 23. 4. 2022 23:51

Pokud autorce pripada skola i prijmacky prehnane narocne, tak proc tam deti dava? Je prece kazdeho vec. A uz mam alergii na hlasky o ambicioznich rodicich. Kovid ted proveril ty, kdo to daji. Extremne narocne, ale tak to je. Aspon se tam setka se sobe rovnymi a je takovym detem konecne fajn. Vim o cem pisu. Kdo nechce, at si deti necha na ZS, taky dobre. A nefnuka.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Lenka Dusilová | 23. 4. 2022 11:49

Hned, jak jsem článek začala číst, mě zarazila ta pravdivost a realita. Teprve později, když jsem zjistila, že článek píše rodič s vlastními zkušenostmi, jsem pochopila.

+4
Reagovat | Citovat | Nahlásit

umfa | 23. 4. 2022 10:20 | reakce na Dada - 22. 4. 2022 22:59

Je to dobré přesně k tomu co píšete, k přípravě na vysokou školu. Kdo má gympl, má to zpravidla na vš mnohem jednodušší. Kdo neví jestli chce na vš nebo dokonce ví, že nechce, je pro něj gympl zbytečný.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Karel | 23. 4. 2022 8:21

Je mi autorky docela líto. Prošli jsme tím samým, možná jsou naše děti dnes spolužáci. Přípravu na přijímačky jsme ale pojali jako rodinný projekt, ve kterém jsme trávili čas společně s dětmi, nad problémy, které nebylo lehké rozlousknout. Nakonec to byla docela zábava. To je také dané tím, že naše děti jsou

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Dada | 22. 4. 2022 22:59

Porad nevim, k cemu je vlastne dobre se drit a jit na gympl. Mama mela gympl a za komancu se dal nedostala a nebyl ji k nicemu, musela si udelat nastavbu. Takze ja na gympl nesla, ptz kdybych se nedostala na VS, tak at mam aspon odbornou skolu. Nakonec mam prumernou zakladku, SS i VS. Zatimco znam lidi, ci maj gympl, ale VS uz ne... Nedavali to, vzdali to, nebavilo je se ucit?.... Nevim jestli se zmenil az tak rozdil v zakladkach, ale spis je a vzdy to byl pristup dotycneho ditete, jak se k tomu postavi v budoucnu.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

umfa | 21. 4. 2022 22:33 | reakce na Pavel Křížek - 21. 4. 2022 20:47

Ideálně reálně :-) Já si to samozřejmě našel a přečet, ale zdá se, že realita se dost liší od teorie a od původniho záměru.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Čingischán | 21. 4. 2022 20:52 | reakce na umfa - 21. 4. 2022 18:54

No, nejkontroverznější je na ní především asi to, že se už učí asi na čtvrtině základních škol, kam ale byla zavedena bez jakékoliv společenské či odborné diskuze. Učí se na tak velkém množství škol, že rodiče ale také učitelé, kteří jí nevěří, mnohdy nemají jinou možnost, než se podvolit, aniž by se jich kdokoliv ptal. Něco jako inkluze, ke které má tato metoda velmi blízko.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Křížek | 21. 4. 2022 20:47 | reakce na umfa - 21. 4. 2022 18:54

Chcete to dlouze, nebo zkráceně? :-)

Dlouhá odpověď by byla, že se tato metoda jedněm libí až nekriticky moc, a druhým možná neoprávněně málo.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

umfa | 21. 4. 2022 18:54

A co je s tou Hejného metodou, že vyvolává tolik kontroverzí?

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kristýna | 21. 4. 2022 17:07 | reakce na Frantisek - 20. 4. 2022 19:51

docela slušná, ony ty cermaťácké testy naopak hejnovákům nahrávají.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Kristýna | 21. 4. 2022 17:05

A teď si představte, co se děje ve zbytku republiky, kde žádné "vysněné" školy kolikrát ani nejsou v dojezdové vzdálenosti!
Nebo děti z venkova a menších měst nemají právo na vzdělání? Rovnou je odepíšeme, když měli tak málo ambiciozní rodiče, že nebydlí v Praze?
Z venkovských škol nejde na víceleté gymnázium prakticky nikdo. Tak je to.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

umfa | 21. 4. 2022 10:20 | reakce na Lenka - 20. 4. 2022 23:34

Které to nevyužitelné učivo třeba máte na mysli?

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Čingischán | 21. 4. 2022 7:34 | reakce na Lenka - 20. 4. 2022 23:34

Také jsem si vzpomněl, podobně jako Pavel, na tradiční: "V mé rodině byly děti vždy (doplňte) nebo (doplňte), tohle všechno jsem já nikdy nevyužila, tak k čemu by to bylo mým dětem?"

Díky, Lenko, že jste se vlastně ukázala, že cílem reformátorů školství je vrátit vzdělanost do doby před Marií Terezií, kdy se otázka: "k čemu mi to bude?" týkala i schopnosti se podepsat. :-D :-D

+7
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Pavel Křížek | 21. 4. 2022 7:03 | reakce na Lenka - 20. 4. 2022 23:34

První problém je už to, že někdo pasivně čeká, že za něj škola objeví, v čem má potenciál, schopnosti a nadání. Úspěšní lidé svůj potenciál objevují a rozšiřují sami. Zajímají se o věci, ve kterých mohou něco tvořit, a jejich koníčky jsou vždy kreativní a náročné.

Platí to pro všechny. Budoucí úspěšný zpěvák, programátor, řemeslník ani pěstitel okrasných květin nebo vědec nezačali svůj život čekáním na to, až za ně někdo objeví a rozvine jejich potenciál.

Účelem školy je otevřít lidem obzory a k tomu správně nabízí učivo v netriviálním rozsahu. Dokud neexistovaly školy, měly děti jen tři možnosti - A) dělat to, co jejich rodiče, B) doufat, že je někdo vezme o učení, C) žebrat, loupit a rabovat. Díky škole mají děti k dispozici více cest, ale tu svou si musí najít a zvolit samy.

Čekat na rozcestí na někoho, kdo nám ukáže, kudy máme jít (třeba na školu), je zoufalé a rozhodně to není cesta, které by se mělo podřizovat celé školství. Pardon.

+13
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Lenka | 20. 4. 2022 23:34

Já nesouhlasím s větší náročností. Ona už základní škola je poměrně náročná na množství učiva, které dítě nevyužije. Mělo by se spíše pracovat s potenciálem žáka, jeho schopnostmi a nadáním. Všeobecný přehled je důležitý, ale některé učivo mi zkrátka k ničemu není a v podstatě se ho teď se svými dětmi učím znovu. Správnou cestu vidím také v podpoře sociálně-emocionálního učení. Potřebujeme, aby děti znaly a zvládaly své emoce, aby si věděly rady ve složitých situacích, aby uměly spolupracovat, komunikovat... A taky aby měly vnitřní motivaci se něco naučit, něco umět, mít profesi, být prospěšný, dělat práci, která mě baví... Teď je to o dobrých studijních výsledcích, ale to nedokazuje, že dítě skutečně něco umí.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Frantisek | 20. 4. 2022 19:51

Jaká je úspěšnost žáků kteří musí nedobrovolně učit se Hejnovu metodu. Myslím, že by bylo vhodné toto uveřejnit. Byli bychom zděšeni. Rád se budu těšit na uveřejnění. Děkuji

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Kamil | 20. 4. 2022 10:41

Díky za článek. Výstižný. Včera a dnes jsme to absolvovali a podepsal bych každou větu.

+9
Reagovat | Citovat | Nahlásit

umfa | 20. 4. 2022 9:22 | reakce na Pavel Křížek - 20. 4. 2022 7:28

Ideální by samozřejmě bylo, kdyby si každý školu platil a stát maximálně garantoval půjčky na studium, ale to u nás neprojde. Za téhle situace na to mám takový spíš pragmatický pohled - lidí kteří opravdu něco produkují je menšina, 3 % lidí v zemědělství stačí uživit všechny, o pár procent víc je to v průmyslu, něco ve vysoce kvalifikovaných službách (zdravotníci, učitelé) , dohromady tak třetina lidí. Druhá třetina jim škodí, to jsou všichni ti zbyteční úředníci se vzděláním z pofidérní netechnické školy. Poslední třetina ty škody napravuje, to jsou právníci, daňoví poradci a zaměstnanci jejichž pracovní náplní je jednat s úřady. Proto si myslím, že každý rok, kdy potenciální příslušníci té druhé třetiny stráví na studiu, jakkoliv blbém, je rok, kdy nebudou škodit ostatním :-)

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Dita A. | 20. 4. 2022 8:26

Dovolím si připojit pedagogické zkušenosti z GB a DE. Tak jak jsem zde poznala školní systém, je naprosto normální, že tzv. prestižní střední školy vybírají mezi zájemci formou testů, které mají dát i informaci, jak bude žadatel připraven na další náročná studia. Proto obsahují i úlohy, které překračují školní učivo. Cílem je vybrat nadané jedince. Při studiu navíc platí poměrně striktní pravidla, v ČR asi v současnosti nepřijatelná. Nikde jsem se ale přesto nesetkala s takovým odporem tzv. širší veřejnosti jako v ČR. I když platí, že na gymnaziální a následně vysokoškolská studia má nárok každý, naprosto se zapomíná, že ne každý má pro tato studia předpoklady. To, že má někdo samé jedničky na nějaké základní škole nic objektivního neznamená. V systému kde téměř neexistují osnovy se nelze divit. Proto se zde opakovaně z různých stran volá po úpravách testů přijímacích zkoušek a také třeba maturit. Výsledkem ale většinou není podpora a odhalení skrytého potenciálu žáka, ale snížení náročnosti studia. Již jen zrušení matematiky jako povinného maturitního předmětu a rostoucí trend humanitních studií svědčí o postupném trendu ve školství. Prosím uvědomme si, že ne každý může být lékař, právník či vysokoškolák a přijímejme pokusy a selekci žadatelů jako přirozený vývoj. Proto bych se naopak přikláněla k zachování větší náročnosti. I když půjde o naše děti.

+13
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Křížek | 20. 4. 2022 7:28 | reakce na umfa - 20. 4. 2022 3:54

Já si naopak myslím, že by se redukovat měly. Tedy ne ve smyslu zákazů, ale ve smyslu ukončení státní podpory takového vzdělávání, ze kterého vycházejí obory, které jsou zhusta dotované státem. Stát by podle mě měl prioritně podporovat obory, které hodnoty nespotřebovávají, ale vytvářejí. Do oborů, které už jsou užitečnost ve smyslu nových poznatků vyčerpaly, a nyní již jen vytvářejí další a další penězožrouty, není potřeba nalévat další státní peníze. Podle mě je dost směšné, že tyto obory, na rozdíl od ostatních, nikdy nemusely prokazovat svou společenskou užitečnost.

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

umfa | 20. 4. 2022 3:54 | reakce na Linda - 20. 4. 2022 0:09

Citace - Linda / 20. 4. 2022 00:09

Protože spousta maturantů odchází na humanitní školy..., ty by se měly redukovat a více podpořit vědu, techniku, medicínu, stavební, strojní, elektro, chemii....


Na absolventy humanitních škol se sice občas dívám skrz prsty (a některým oborům se vyloženě směju), ale rozhodně si nemyslím, že by se měly redukovat. Naopak, je jich podle mě přiměřený počet. Je to jednoduché - komu jde matika a fyzika, tak se nebude drtit humanitní skripta nazpaměť a jde někam na techniku. Naopak kdo má z technických oborů hrůzu, z něj stejně nikdy nebude třeba špičkový konstruktér, i kdyby ho násilím donutili absolvovat strojárnu. Takový člověk se aspoň pokusí vystudovat tu humanitní školu. Jakékoliv vzdělání je lepší než žádné a je tak větší šance, že svůj život díky tomu stráví užitečněji :D

+5
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Linda | 20. 4. 2022 0:09

Protože spousta maturantů odchází na humanitní školy..., ty by se měly redukovat a více podpořit vědu, techniku, medicínu, stavební, strojní, elektro, chemii....

+1
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Linda | 20. 4. 2022 0:04

Zrovna lékař na gymnázium určitě chodil, max.zdrávka. Možná i učitel, pokud nešel na pedagogické lyceum.

+3
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Křížek | 19. 4. 2022 23:12 | reakce na umfa - 19. 4. 2022 23:05

"Jak jinak by třeba sociolog popisoval vývoj kvantitativních společenských ukazatelů v čase?"

Podle zadání, nebo pocitově metodou "přání otcem myšlenky". Tak, jako to dělají třeba sociologové z ÚSTRu.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

umfa | 19. 4. 2022 23:05 | reakce na Petr.b - 19. 4. 2022 15:47

Samozřejmě, že to byla literární zkratka, ale ten pocit rodiče, že kdyby děcku nešla matika, tak na instalatéra může downgradovat vždycky, je asi dost častý :-)

Jinak k těm diferenciálním rovnicím, to je potřeba pořád. Jak jinak by třeba sociolog popisoval vývoj kvantitativních společenských ukazatelů v čase?

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit
Zobrazit komentovanou zprávu

Fifáková Ilona | 19. 4. 2022 21:12

Jen připomínka...loňské zkoušky byly normálně ve dvou termínech, autorka měla na mysli asi předloňské.

+2
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr.b | 19. 4. 2022 15:51

Jasně, že každý se snaží dopřát svému dítěti nejlepší možné vzdělání. Ale autorka již začíná pochybovat, jsou-li gymnázia tím nejlepším, resp. stojí-li to za tu pakárnu.
A existují i jiné školy, než gymnázia. Často se tam i člověk dostane k zajímavějším učitelům. A studium je zajímavější.
Ale problematika vzdělání je složitá a to české (evropské) je v těžké krizi, kterou těžko vyřešíme diskusí pod jedním článkem.

0
Reagovat | Citovat | Nahlásit


Zobrazit další