E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

Projekt Jsem žena: Osudy významných žen připomínají inkvizici, soudy, ale i odvahu a odhodlání

29. listopad 2021

Charitativního cyklus projektů Lilie Khousnoutdinové „Jsem Žena“ představuje ženy jako bohyně, významné Evropanky i spirituální a duchovní bytosti. Třetí díl projektu s názvem „Jsem žena, jsem kněžka“ startuje 22. listopadu v centru moderního umění DOX.

Foto: Lilia Khousnoutdinova se proměnila v cestovatelku Alexandru David-Néel. Milan Vopálenský

Naše edukativně charitativní projekty s názvem #Jsemžena začaly před dvěma lety kapitolou o mytologii, tedy o bohyních. Projekt Jsem žena, jsem bohyně se věnoval ženským archetypům ve slovanské mytologii a měl za cíl vnést do společnosti větší povědomí o různorodosti ženských kvalit. Kalendář i kniha Jsem žena, jsem bohyně se věnovaly ženám bojovnicím i matkám, postavám primárně milujícím, vyživujícím a něžným, ale i těm drsným a silným. Výběr z ženských archetypů má ženám sloužit jako inspirace, aby si dovolily být autentické a nesnažily se přiblížit konstruktu toho, co většinově považujeme za ženu „dobrou a správnou“. 

Ženy, které psaly dějiny

Druhá kapitola projektu Jsem žena, jsem Evropa odkrývá třináct osudů významných evropských žen z různých historických epoch. Vybrány byly takové představitelky, které sice nejsou všeobecně známé, ale jejich odvaha, výkon nebo objevy formovaly dějiny Evropy. Každý příběh ukazuje na určitou rezistenci dobového systému, pohrdání společnosti, inkvizicí či soudy.

Hlavním předsudkem, s nímž se potkáváme, je představa, že člověk v pozici duchovní autority vždycky byl, měl by být a bude muž – kněz.

Zároveň jsme v nich svědky obrovské odvahy a odhodlání následovat volání svého srdce, talentu nebo hodnot toho, a to navzdory všem překážkám. Věřím, že právě tato kvalita pro nás může být hluboce inspirující tak, abychom si dnes (v mnohem lepších podmínkách z pohledu například právního řádu) také dovolily jít za tím, co považujeme za správné. Kniha s názvem Jsem žena, jsem Evropa by měla vyjít v létě 2022. 

Kateřina Winterová představuje bylinkářku.Foto: Milan Vopálenský

Třetí díl projektu Jsem žena odkrývá další oblast ženského působení ve společnosti, a to v rámci duchovní či náboženské roviny. Jsem žena, jsem kněžka je záměrně provokující název, který naráží na mnoho mylných představ a nálepek, které se se slovem kněžka pojí. Kněžka-ceremonialistka totiž nemá nic společného s kněžkou lásky ani nemusí být nutně řádovou sestrou, byť samozřejmě i může. Hlavním předsudkem, s nímž se potkáváme, je představa, že člověk v pozici duchovní autority vždycky byl, měl by být a bude muž – kněz.

Jsem žena, jsem kněžka naopak poukazuje na to, že v průběhu evropské historie se ženy často různých formách ztělesňovaly duchovní i náboženské autority. Nejedná se tedy o žádný zcestný následek emancipace, jak dnes argumentují některé hlasy ve veřejném prostoru. Projekt představuje životní příběhy vesnických moudrých žen, bylinkářek a porodních asistentek, vzpomene na katolické svaté i na „čarodějnice“, ženy souzené inkvizicí a na kněžky i věštkyně. Najdete zde například žítkovské bohyně nebo také první vysvěcenou ženu-lámu, Francouzku Alexandru David-Néel.  

Kristýna Leichtová jako porodní bába.Foto: Milan Vopálenský

Vojevůdkyně i léčitelka

Jsem žena, jsem kněžka oficiálně startuje 22. 11. 2021 v centru moderního umění DOX a pokud se vše vydaří, kniha vyjde příští jaro. V tomto novém díle se potkáme nejen s inspirujícími historickými dámami a zároveň i s příběhy moderních známých žen, které jejich osudy ztělesňují. Snažily jsme se, aby mezi oběma ženami bylo jasné pouto, proto například Bára Basiková ztvárňuje Johanku z Arku, kterou dlouho hrála, Kateřina Winterová zase představuje bylinkářku. Kristýně Leichtové, která nedávno způsobila velký rozruch svým domácím porodem a chystá se stát i dulou, jsme přisoudily porodní bábu.

Zde se otevírá mnoho otázek včetně té, zda může být tělesnost součástí naší duchovní cesty.

Já se svou zálibou v Bhútánu a francouzským pasem mám tu čest zosobnit cestovatelku a laminu Alexandru David Néel. V příbězích historických i moderních se potkáváme s otázkou, jakou roli hraje spiritualita v životě ženy a zároveň i s faktem, že ženská cesta hledání duchovního nebo náboženského směru se může lišit od té mužské už jen kvůli tomu, že si v životě procházíme velkými transformacemi skrze tělo. Zde se tedy otevírá mnoho otázek včetně té, zda může být tělesnost součástí naší duchovní cesty.

Husitská farářka Martina Viktorie Kopecká se v knize také objeví. Foto: Milan Vopálenský

Obzvlášť velkou radost mám z toho, že se nám v projektu objevuje i husitská farářka Martina Viktorie Kopecká, se kterou se těším na velmi podnětný rozhovor do knihy anebo také například na Lucii Biedermann Doležalovou, která je známá svou nekonvenční profesí automatického psaní. Domnívám se, že nás tyto novodobé i starodávné formy podněcují k zamyšlení nad tím, zda skutečně duchovno musí přicházet skrze mužskou postavu a nebo zda můžeme tuto funkci pro sebe navzájem zastávat jako ženy.  

Věřím, že je naprosto přirozené, že když ženy získávají větší svobodu a možnosti, začínají svůj odraz hledat i v duchovní sféře a často jim přestává stačit duchovno reprezentované muži. Tato kniha nám ukazuje různé cesty ženské spirituality a podněcuje k dalšímu hledání.

Všechny díly projektu Jsem žena nalezente na webu https://jsemzena.cz/ nebo na Instagramu @jsemzena.cz

Popup se zavře za 8s