nové číslo Heroine právě v prodeji

Trnorep, oblovky, pakobylky: Proč je dobré mít ve třídě podivná zvířata

22. prosinec 2017

„Mít kladný vztah k pejskům nebo kočičkám je snadné, ale chovat se pečlivě a ohleduplně k pakobylkám a červům už tak přirozené není. Tahle zvířata učí děti toleranci,“ říká paní učitelka Andrea Tláskalová.

Jaká máte ve třídě zvířata a jak jste k nim přišli?

Před deseti lety jsem ve škole založila chovatelský kroužek. Já jsem vždy měla ráda „chlupatá“ zvířata, se kterými se dá mazlit. Ale teď je velký výskyt alergií, tak jsme si pořídili zvířata nechlupatá a pravda, některá trochu neobvyklá. Z těch známých především rybičky a želvy, ty jsem dostala. Prvním a vlastně jediným koupeným zvířátkem je gekončík noční. Je to plaz nenáročný na péči a podmínky chovu. Má poměrně přátelskou, skoro kočičí povahou, i když dětem trošku připomíná malého krokodýlka. Dál jsme od rodičů žáků dostali agamy vousaté, které jsou také přátelské a návštěvám ochotně ukazují, jak jazykem loví červy, které pro ně chováme. ZOO Plzeň se stará i o zabavená pašovaná zvířata a my jsme si od nich vzali trnorepa stepního. Ten nám zase připomíná dinosaura. Chováme také největší suchozemské plže – oblovky. A když se zadaří, tak máme v insektáriu stovky pakobylek. Jejich „miminka“ vypadají jako komáři a starší zase připomínají klacíky. Pakobylky, oblovky a červi se rozmnožují ve škole a máme už několikátou generací. Na jaře také hledáme na kopřivách černé housenky, ze kterých se nám ve třídě vylíhnou babočky. To se moc líbilo i paní inspektorce.

Jakou potřebují péči a kdo se o ně stará?

Chováme méně náročná zvířata, kterým se ve třídě poměrně daří. Starají se o ně děti ze čtyř koružků, které vedu. Děti odpoledne zvířata krmí, mění jim vodu a pomáhají jim uklízet jejich příbytky. No a taky si je pochopitelně chovají. Neberou je ale do ruky bez dovolení.

Většina našich zvířat je býložravá a chutnají jim pampeliškové listy i květy, v zimě saláty, nastrouhaná mrkev. Pro gekončíka a na občasné přilepšením agamám chováme červy, ale kupujeme i cvrčky. Pro pakobylky cestou do školy natrhám ostružiník. Pro rybičky nám nosí krmení Ondra, který už chodí do kroužku pátým rokem. 

Dětí máme v kroužcích hodně, v jednom je třeba i dvacet čtyři dětí, proto mezi ně vždy musím krmení rozdělit a přesně určit, koho kdo nakrmí, aby se střídaly a krmením neplýtvaly. Pokud děti přinesou krmivo z domova, tak si vybírají, koho nakrmí přednostně.

Prázdniny zvířata tráví u nás doma, spíš tedy venku ve výbězích, které jim manžel připravil – je vystudovaný chovatel cizokrajných zvířat.

Některá ze zvířat nevypadají na první pohled roztomile, co na to děti?

Pravdou je, že pakobylky a červi nepatří mezi nejoblíbenější, o to jsou důležitější. Mít kladný vztah k pejskům, kočičkám není problém, chovat se pečlivě a ohleduplně k pakobylkám a červům už tak přirozené není.  V kmenové třídě jsou i děti, kterým zvířata tolik neříkají, ale narození a smrt zajímá všechny. Pokud se něco takového děje, tak za mnou dětí běží hned o přestávce a všechny okolo na to upozorňují. Stejně tak mi hned říkají, pokud se stane taková událost doma, a nejen se zvířaty. Potěšilo mě, když mi jeden z žáčků, Martin, poslal smsku, že se mu před deseti minutami narodil bratříček. Že si v takové chvíli vzpomněl na mě, mi udělalo radost.

Co se kontaktem se želvou, pakobylkami a ještěrkami děti učí?

Učí se znát průběh a přirozenost života. Učí se péči, zodpovědnost, toleranci a pochopitelně základní informace o chovu těchto zvířat.

Andrea Tláskalová se umístila jako druhá v soutěži o nejlepšího učitele Global Teacher Prize, která se letos poprvé konala i v Česku. Vystudovala nejdříve střední a vysokou zemědělskou školu. Poté se rozhodla pro profesní dráhu učitelky. Už šestnáct let učí na 1.stupni základní školy ve Zbirohu.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s