konference Svět podle Heroine - přijďte se inspirovat, tříbit si názory a taky se bavit

Lenka Menšíková: Děti se učí od rodičů, tak proč to nevyužít i v době, kdy už chodí do školy? Poradím vám, jak na to

02. září 2019

„Už zase se hrabou v hlíně, podívej, jak vypadají,“ ujely mi jednou nervy, když jsem viděla své děti (ještě ve školkovém věku) opět celé od bláta. Ti dva nevynechali jedinou příležitost se od hlavy k patě ušpinit. Většinou mě baví je pozorovat, ale jsou chvíle… no, chápete mě, ne? Soused se na mě podíval a s úsměvem konstatoval: „A ty se divíš? Co děláš každou volnou chvíli???“

No, ano, miluji zahradu, květiny, byliny a kontakt s nimi mě naplňuje klidem a radostí. A děti se učí od nás, dospělých, jak jinak. Dělají to přirozeně, s chutí a radostí. A tak si říkám, proč toho nevyužít dál, i v době, kdy začnou chodit do školy?

Mám práci, která mě baví. Věnuji se přírodní péči o pleť s využitím rostlinných a vonných olejů a jiných přírodních surovin. Zajímá mě jejich vznik, kvalita, působení na kůži i na naše emoce. Napadlo mě, že by bylo hezké ukázat svou práci dětem ve škole. Těm mladším přiblížit, kde se berou rostlinné oleje a nač se dají využít. V čem spočívá rozdíl mezi rostlinným a esenciálním olejem. Se staršími už jít víc do hloubky a probrat, co obsahují přípravky, které běžně používají, jaké jsou rostlinné alternativy, ukázat jim rozdíl mezi lisováním olejů a chemickou extrakcí, nechat přičichnout k esenciálnímu oleji z máty peprné a zažít si její osvěžující účinek. Zjistit, kde vonné oleje v mozku působí a proč ovlivňují naše emoce…

Naše škola není velká a naštěstí je otevřená komunikaci. Naslouchá názorům rodičů a ráda je přibírá ke svým projektům. Má zkušenost je teprve krátká, mé děti nastupují do druhé a třetí třídy, ale velmi si vážím toho, že učitelé respektují můj názor (a já respektuji jejich), že jsou vnímaví k podnětům rodičů a pracují i s jejich nápady. Jak tato naše spolupráce reálně vypadá? Tak například paní učitelky umožnily mým dětem předstoupit před třídu s prezentací zajímavých zážitků a faktů z dovolené na sopečném ostrově. Stačila jen krátká zpráva paní učitelce a mohly se podělit se svými spolužáky o setkání s ornitologem, jehož vyprávění a ukázky živých ptáků a ptáčat ve volné přírodě fascinovaně sledovaly. A také se paní učitelka nechala inspirovat doporučením na krásný dokument o spisovatelce a malířce Daisy Mrázkové, s jejíž knihami děti ve škole pracují. A nejen to, děti si po shlédnutí dokumentu zkoušely malířské techniky, které Daisy Mrázková používá.

A nejsem zdaleka jediná, kdo měl příležitost postavit se před děti v naší škole a ukázat jim svou práci. Zasadit jim informace, které ve škole získávají, do reálných souvislostí a dát jim nový smysl. Poskytnout odpověď na častou otázku: „Proč se zrovna TOHLE musíme učit, k čemu mi to bude?!“ Propojit jim jednou tématikou více předmětů, protože život není matematika nebo fyzika v izolované podobě. Děti jsou jako houby, nasávají informace a dokáží jich vstřebat neuvěřitelné množství. Ale často jen když je baví nebo v tom vidí smysl. Když na tomto spolu se školou pracují i rodiče, vznikne velmi inspirativní prostředí, na které dobrý učitel dokáže vhodně navázat.

Spolupráce rodičů s učiteli a školou má TOLIK benefitů:

  • dáte svou aktivností dětem dobrý příklad;
  • zejména malé děti jsou nadšené z vaší účasti ve škole, stáváte se jejich vzorem;
  • posilujete jejich sebevědomí a potažmo i pozici v kolektivu;
  • dáte dětem informace v jiných souvislostech, které ve škole běžně nezískají;
  • dáte jim motivaci, proč se danou látku učí;
  • ukážete jim, že škola je partner (boříte zažitý a nezdravý strach z autorit);
  • posílíte v nich hodnoty jako sounáležitost a podpora;

a určitě najdete další.

A tak, milí rodiče, máte-li svou práci rádi, podělte se o ni. A věřte, nemusí se jednat jen o práci policie nebo zubní hygienistky, i běžné, na první pohled méně atraktivní zaměstnání může být zajímavé. Důležité je, aby vše bylo úměrné věku dětí, ideálně obsahovalo i probírané učivo a samozřejmě sdělení (tedy spíše v rovině mimoslovní), že práce nás může bavit.

Zajímejme se o vzdělávání svých dětí nejen otázkami, jaké mají známky. Zaměňme otázky typu: “Co bylo dnes ve škole?” za otázky vybízející k diskuzi a zamyšlení. Hledejme, co děti ve škole baví a tato témata rozvíjejme. Zkusme být ve vztahu se školou proaktivní, nikoliv jen reaktivní. Jak?

Například:

  • navrhněme sami učiteli svou pomoc;
  • inspirujme je nápadem, zajímavými informacemi i zkušenostmi;
  • nechme děti sdílet vlastní zážitky (můžete o nich učitele informovat a on již sám s dětmi na dané téma diskutuje).

Spolupracujeme s učiteli, kteří o to stojí. V dnešní době jich díkybohu přibývá. Sdílejme nejen doma, ale i ve škole, protože co vy víte, kolik dětí zaujmete, motivujete a inspirujete?

A zkusme přestat vymýšlet argumenty, proč že to tentokrát nejde, protože, milí rodiče, i tento postoj je pro děti vzorem! Půjdete do toho se mnou?

Lenka Menšíková je majitelka studia přírodní a esenciální péče o pleť, lektorka, a také máma dvou žáků ZŠ Janovice.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s