Píšete snad doktorkám a učitelkám o fabrikách a vyžírkách? Umělci nejsou „vyžírky“ a kultura není zbytečný luxus
Čeština zní na světových operních scénách, naše památky lákají zástupy turistů, český design je vývozním artiklem, čeští umělci a umělkyně z mnoha oborů jsou ve světě pojmem – a přesto teď, kdy je u nás podpora kultury ve velkém ohrožení, místo hrdého zastání zase slýcháme řeči o tom, že si mají umělci „na sebe vydělat“ nebo „jít makat do fabriky“.
Je to vlastně až nepochopitelný rozpor – tolik Čechů a Češek se zaklíná naším kulturním dědictvím, šermují tu odkazem Boženy Němcové (ve své době zřejmě zcela po zásluze strádající?), tam zas světovými úspěchy České filharmonie. Jenže když dojde řeč na financování kultury a diskuse pod články o zrušení toho či onoho dotačního programu, pro změnu čteme: „Tak si na sebe vydělávejte, a bude po problému.“ „Vy jste si zvykli na svoje teplé, dobře zaplacené místečko a na korunky od nás, co vás živíme ze svých daní.“ „Běžte makat do fabriky, vyžírky.“ „Vážení umělci, nikdo vám to vaše umění nebere, ale dělejte si ho za své.“ „Pokud je to umění dobré, mělo by si na sebe vydělat.“
Upozorňuje na to překladatelka Michala Marková a připomíná, že kultura je veřejná služba, podobně jako třeba školství nebo zdravotnictví. „Píšete snad doktorkám a učitelkám o fabrikách a vyžírkách?“ ptá se ve svém komentáři na webu Heroine.cz.
Ba co víc – kultura je zkrátka běžné ekonomické odvětví, generující cca 1,5 % českého HDP (tj. asi jako zemědělství), a také je to významný zaměstnavatel zajišťující více než dvě stě tisíc pracovních míst (tj. zhruba jako stavebnictví). Jistě, nevytváří přitom hodnoty jen přímo měřitelné penězi. Prostupuje každodenním životem, formuje prostředí, vzdělává, inspiruje a nepřímo podporuje další odvětví.
Kultura je propojený ekosystém: bez ní bychom nepřišli jen o umění, ale o jazyk i schopnost rozumět světu, ve kterém žijeme. Více si přečtěte v komentáři na webu Heroine.cz.
