Střední školy by měly být místem, kde mladí lidé zjišťují, co jim v životě jde, co je baví a kam mohou v dalším životě směřovat. Měli by mít prostor se rozvíjet v tom, co je zajímá, a při tom se dozvídat leccos o sobě i o světě. Takových škol, které by uměly rozvíjet třeba i nadané a mimořádně nadané studenty, je ale pomálu.
„Na středních školách v Česku bychom se dnes už neměli zabývat vyhledáváním nadaných – ti by měli být už dávno ‚nalezení‘. To u nás ale neplatí. Dle zprávy České školní inspekce z roku 2022 bylo na SŠ identifikovaných 7 procent nadaných a 0,1 procenta mimořádně nadaných studentů, což je výrazně méně, než by se dalo očekávat,“ píše ve svém textu o nadaných studentech středních škol Barbora Postránecká. „Střední škola by už měla podporovat žáka, který je mnohdy profilovaný a ví, co chce. Jenže takový student může narážet na zkostnatělý systém,“ dodává k tomu Dana Veselá, krajská koordinátorka podpory nadání v Jihomoravském kraji.
Jednou ze středních škol, které podporu nadání a talentu berou jako svůj základní úkol, je Gymnázium a Střední odborná škola Rokycany. Gymnazisté tady mohou jako na první veřejné škole v ČR skládat mezinárodní maturitu (IB DP), která umožňuje hladké přijetí na zahraniční univerzity. Na principech kritického myšlení, učení v souvislostech a získávání potřebných kompetencí pro život v 21. století ale stojí celá škola, nejen gymnaziální obory. Místní ředitel Pavel Vlach například odmítá bazírovat na tom, čemu on sám říká „mrtvé informace“: „Od jisté chvíle mi došlo, že memorování obrovského množství faktů k ničemu není. Samozřejmě je potřebný nějaký znalostní základ, ale pak se musí jít dál,“ říká. Tvrdí, že většinu faktů, kterou si studenti na střední škole pracně uloží do hlavy, zase obratem zapomenou. A to považuje za ztrátu času. „Svou domněnku testoval na kolezích. U oběda ve školní jídelně se jich třeba ptal, co je to cytoplazmatická membrána. Všichni věděli, že je polopropustná, ale nikdo – kromě učitelů biologie – už nedokázal říct, co to vlastně znamená. Podle rokycanského ředitele není možné ztrácet ve třídě čas nad informacemi, které se dají někde dohledat,“ píše Barbora Postránecká.
Střední školy přitom už dnes mají možnosti, jak nadané a aktivní studenty podpořit. Mohou pro ně vytvářet individuální vzdělávací plány, které dospívajícím umožní, aby se například účastnili různých programů a stáží na vysokých školách, firmách a dalších institucích. S těmito nástroji ale zatím pracuje jen minimum středních škol. Jak probíhá výuka na těch školách, které už začaly učit jinak? Co nabízejí svým studentům, co za to od nich vyžadují a na jaké překážky přitom narážejí? Jak v nich pracují kariéroví poradci a co dělají pro to, aby se jejich studenti dokázali zorientovat v možnostech, které život nabízí?
Přečtěte si na webu Heroine.cz.