Poslankyně STAN Barbora Urbanová začíná své druhé volební období ve sněmovně. Během něj prý už nechce znovu slyšet, že by měla držet emoce na uzdě, aby nepůsobila hystericky. S podobnými větami se podle ní české političky setkávají pravidelně – stejně jako s tím, že se stranický život mnohdy odehrává o víkendech a po večerech. „Vím o stranách, které nebudu jmenovat, kde je problém říct, že se nemůžete zúčastnit, protože potřebujete večer uvařit večeři pro děti. Vyřadí vás to z kolektivu,“ říká v rozhovoru pro web Heroine.cz.
Podle čtyřiatřicetileté političky, která v letošních volbách za Starosty získala druhý největší počet kroužků po šéfovi strany Vítu Rakušanovi, je česká politika stále více nakloněná mužům než ženám, a to z mnoha důvodů. „Co mě osobně hodně trápí, jsou narážky na vzhled. Víme, čím si kvůli nim často procházejí mladé ženy a ženy obecně. Ve chvíli, kdy tohle někdo v sobě nemá vyřešené – prošel si třeba nějakou nemocí – ho to pokaždé, když si o sobě přečte, že je tlustý a odporný, může poznamenat. Sama mám za sebou poruchu příjmu potravy, takže pro mě to těžké bylo a je. Pojmenovávám to proto, že chci, abychom tady spíš vytvářeli prostředí, ve kterém se ženy nebudou bát do politiky jít,“ zdůrazňuje zakladatelka iniciativy Pod svícnem, která má za cíl zviditelňovat problematiku domácího násilí.
Velkou výzvu pro ni prý v politice představuje častý apel na to, aby jako žena krotila emoce, jinak nebude působit důvěryhodně:
„Mám jeden skvělý zážitek. Projednávali jsme na plénu evropskou směrnici, která říká, že ve velkých firmách má být určitý počet žen. Týkalo se to skutečně jen velkých firem, takže ty, které působí na našem území, už kvótu stejně dávno splnily. Tehdy přistoupil k pultíku jeden kolega a začal do mikrofonu křičet, že jsou ženy hysterické. Seděla jsem tam a v duchu přemýšlela, kdo je v místnosti vlastně hysterka,“ říká s úsměvem v rozhovoru pro web Heroine.cz, který je součástí aktuální série článků a rozhovorů o ženách v politice.
Politickému životu prý musela v soukromí přinést velké oběti, zároveň jí ale úspěšná kariéra poslankyně přinesla svobodu a sebevědomí:
„Je pro mě těžké o tom mluvit, ale obětovala jsem založení rodiny. Těžko říct, jestli to bylo správné rozhodnutí. Myslím, že tohle je složité pro každou ženu. Kromě rodiny jsem trochu obětovala svoje okolí, což mě mrzí a snažím se svým blízkým co nejvíc vynahrazovat. Co se duševního a fyzického zdraví týče, politika mi paradoxně hrozně pomohla. Loni jsem překonala vážnou nemoc a zlepšila si životosprávu. Práce poslankyně pro mě také představuje určitou formu osamostatnění se – z asistentky jsem se stala někým, kdo může bojovat za sebe a za svá témata.“
Proč chce Urbanová stále bojovat za zlepšení podmínek ve sněmovně? Proč podle ní vykroužkované ženy přistupují k poslaneckému mandátu zodpovědněji? A co při letošní kandidatuře udělala úplně opačně, než když do sněmovny vstupovala poprvé? Přečtěte si celý rozhovor s poslankyní STAN Barborou Urbanovou na webu Heroine.cz.
