Tahle rapperka nebude sedět v koutě. Odvážná Kyrgyzka bojuje hudbou proti tmářství
Rapovala, teď nahrává angažovaný pop. Podporuje svobodné umění i výstavbu azylových domů. Kyrgyzská umělkyně Zere Asylbek se snaží doslova i obrazně rozhýbat převážně konzervativní Kyrgyzy, teď o ní navíc vznikl
Kygryzstán je jedna ze středoasijských republik, na severu sousedící s Kazachstánem. Patří k postsovětským republikám, které jsou dosud zatíženy ekonomickými dopady éry SSSR a následnou divokou privatizací a autoritářským způsobem vládnutí. Ten byl charakteristický pro éry prezidentů Askara Akajeva, Kurmanbeka Bakijeva a podle kritiků totéž platí pro současného prezidenta Sadyra Žaparova.
Hudebnice Zere Asylbek, které byl věnován dokument v rámci festivalu Jeden svět, v tomto autoritářském a silně patriarchálním prostředí prosazovala svobodnou tvorbu, která se dotýká témat, jako je nezávislost žen, postavení menšin nebo kritika zpátečnické kultury. Podle svých slov se dříve věnovala více přímému aktivismu, v posledních letech nicméně dává větší důraz na tvorbu jako výraz vlastního prožívání světa.
Přestože její vztah k přímému aktivismu se během let mění, snaží se podporovat například služby, které poskytují azylové ubytování pro oběti domácího násilí. V rozhovoru, který s ní vedl Timon Láska mimo jiné uvádí, že: „Tyto azylové domy fungují už desítky let. Stejně jako mnoho jiných věcí v Kyrgyzstánu, i tato iniciativa začala u jedné osoby, ženy, která chtěla ostatním pomáhat. Často přináší změnu jednotlivci nebo malé skupiny lidí.“
Pokud jde o hudební prostředí v její rodné zemi, líčí ne právě lichotivý obraz: „Myslím, že spousta hudby, kterou tvoří muži mé generace, je vůči ženám velmi znevažující. Je plná objektivizace, sexualizace a dehumanizace. Nicméně mám pocit, že na vině nejsou samotní interpreti: jejich texty vycházejí z toho, co vidí kolem sebe.“ Přes to všechno by se ráda do Kyrgyzstánu vrátila.
Jaká je hudební scéna v Kyrgyzstánu? Proč se rozhodla zapojit do dokumentu? A jak se mění postavení žen v této postsovětské republice? Více na webu Heroine.cz.
Jak se nyní staví k aktivismu a nárokům, které klade sama na sebe? Vnímá v otázkách rovných práv a kultivovaného prostředí nějaké pozitivní změny ve své domovině? Čtěte rozhovor na webu Heroine.cz.
