Geislerová: Mému filmovému synovi jsme v Cannes zakrývali oči. Některé scény nechci vidět ani s mými dětmi
Do českých kin vstupuje po světové premiéře na filmovém festivalu v Cannes film Karavan. Poetické road-movie o matce syna s Downovým syndromem, která nechce jen přežívat, ale chce konečně znovu začít žít. Příběh sice není osobním příběhem režisérky Zuzany Kirchnerové, některé podobnosti v něm ale najít lze. I Kirchnerové se před lety narodil syn s Downovým syndromem a lékaři jí tehdy říkali, že už nikdy nic nenatočí. Natočila. Ve dvojrozhovoru s představitelkou hlavní role Aňou Geislerovou mluví o natáčení s nehercem, o tom, co znamená jít ve filmu na dřeň i o tom, proč máme jako Češi pořád tendenci shazovat sami sebe.
„Já si z Cannes odvážím jednu zkušenost, která se týká nastavení, které my jako Češi máme," řekla krátce po světové premiéře v rozhovoru pro Heroine.cz herečka Aňa Geislerová. „Možná si to v sobě neseme i jako celý bývalý východní blok. To, že jsi buď vyhrál, nebo prohrál. Jak se říká, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, tak to už je trochu devalvované. Ale já jsem tam pochopila ze všech reakcí, že to je opravdu ta nejvyšší možná liga v rámci Evropy, ale i Hollywoodu. Tam se ty světy protínají. Můžete tam stát s nejlepším ukrajinským režisérem, stejně jako s Cate Blanchett."
Film Karavan ve své kategorii v Cannes sice nevyhrál, Geislerová a režisérka Zuzana Kirchnerová za úspěch považují už jen to, že se natočil, a že se vůbec na festival dostal. Měl tam navíc velmi dobré ohlasy, což si tvůrkyně vysvětluje i důkladnou přípravou. „Já jsem na tom scénáři pracovala hodně dlouho, takže spousta věcí byla promyšlená. Já vím, kde to můžu „pustit“ a kde ne. Ta příprava byla hlavně strašně důležitá, protože jsme měli Davida (představile hlavní role, který žije s Downovým syndromem, pozn. red.). My jsme nevěděli, jak bude fungovat.
Geislerová v rozhovoru vzpomíná na to, jak v Cannes nechtěli, aby David viděl milostné scény. Aňa totiž režisérce dopředu říkala, že je chci natočit pořádně, aby z nich nijak film neuhýbal a působily opravdově. „Natočili jsme tu první scénu a říkaly jsme si, že to byla taková romantika, ne? Přece jenom, chtěla jsi, aby to byla pravda. Davidovi jsme pak v Cannes museli zakrývat oči. Nechtěla jsem, aby to viděl. Hraje mi syna, jsme kamarádi, vždycky mi nosí hromadu obrázků. Já bych nerada, aby se to dostalo do jeho výtvarné tvorby," říká Geislerová. „Svoje děti taky nechci vzít na premiéru. Samy ať si na to klidně zajdou, ale nechci být u toho, když se na to budou dívat," dodává.
jak probíhal casting mezi dětmi s Downovým syndromem? Proč se režisérka tak trochu styděla film prodávat jako dílo převážně ženského týmu? A na co se ohledně filmu v Cannes ptala Cate Blanchett? Více na webu Heroine.cz.
